Nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt dnes dopoledne pořádá v Řezně tiskovou konferenci, na níž novinářům sdělí podrobnosti o začínajícím sjezdu. Ten se koná pod mottem Osudové společenství Evropa. Program poté bude odpoledne pokračovat hudebním vystoupením a večer ceremonií ke kulturním cenám.

Hlavní cenu, pojmenovanou po českém králi a římském císaři Karlu IV., sudetští Němci udělí v sobotu. Dostanou ji český sociální demokrat Libor Rouček a německý diplomat Christian Schmidt, kteří společně vedou Česko-německé diskusní fórum. Tato cena je propůjčována za zvláštní přínos k porozumění mezi národy střední Evropy.

Vrcholem sjezdu bude neděle, kdy se koná takzvané hlavní shromáždění za účasti bavorského premiéra Markuse Södera. Bavorsko po druhé světové válce převzalo nad odsunutými sudetskými Němci záštitu. V neděli k sudetským Němcům promluví český ministr školství Mikuláš Bek. Úřadující člen české vlády se tak sjezdu zúčastní poprvé od roku 2017. Posselt označil Bekovu účast za důležitý krok ke společné budoucnosti v srdci Evropy.

Řezno, které si sudetští Němci ke svému 73. sjezdu vybrali, je s českými dějinami úzce spjato. Jedním z klíčových momentů byl tamní křest 14 českých knížat v roce 845, na což ve městě upomíná pamětní deska na kostele svatého Jana. Na propojenost dějin regionu a celého kontinentu odkazuje i letošní motto sjezdu.

„Evropa patří k sobě. To je patrné v historii i v současnosti a je to patrné v městech, jakým je Řezno,“ řekl Posselt ve zdravici, kterou sudetské Němce a také Čechy do Řezna zval. „Dunaj, který protéká Řeznem a který byl také vždy důležitou tepnou pro naše česko-moravsko-slezské kořeny, spojuje deset evropských zemí: Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Rumunsko, Bulharsko, Moldavskou republiku a Ukrajinu,“ poznamenal. Dodal, že časy soudržnosti Čechů a sudetských Němců vždy byly dobou kulturního rozkvětu a míru.

Stejně jako loni se i letos sjezd koná ve stínu ruského vojenského vpádu na Ukrajinu, což se opět promítne do programu sudetoněmeckého setkání. Již v pátek na téma Evropa - osudové společenství mezi válkou a mírem bude Posselt diskutovat s šéfem Německo-ukrajinské společnosti v Ulmu Nestorem Aksiukem a českým sociálním demokratem Liborem Roučkem.

Evropská cena Karla IV. se uděluje každoročně od roku 1958, kdy ji dostal někdejší československý generál a exilový politik Lev Prchala. Cenu dostali v minulosti například vídeňský arcibiskup a kardinál Christoph Schönborn, narozený v Čechách, někdejší bavorští premiéři Edmund Stoiber a Horst Seehofer, německo-český politik Milan Horáček, český publicista Petr Uhl nebo pamětník holokaustu, novojičínský rodák Max Mannheimer. V loňském roce sudetští Němci ocenili ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, o rok dříve cenu dostal bývalý český ministr kultury Daniel Herman.

V sobotu v hlavní části sjezdu vystoupí s projevem někdejší předseda lidovců a současný poslanec Pavel Bělobrádek, který se sjezdů účastní pravidelně. Bělobrádek v roce 2017, kdy zastával funkci vicepremiéra, vystoupil na sudetoněmeckém sjezdu jako druhý úřadující člen české vlády. Prvenství patří někdejšímu ministrovi kultury Hermanovi, který v roce 2016 sudetské Němce oslovil ‚milí krajané‘, za což se mu dostalo nadšeného uvítání.

Tento měsíc navštívili Bavorsko český premiér Petr Fiala a český prezident Petr Pavel. Fiala v Řezně společně se Söderem otevřeli bavorsko-českou zemskou výstavu nazvanou Baroko! Bavorsko a Čechy, která se v prosinci přesune do Národního muzea v Praze. Oba premiéři při této příležitosti ocenili vzájemné přátelství Bavorska a Česka. Před týdnem se pak na zahájení Bavorsko-českých týdnů přátelství sešli v Selbu Söder s Pavlem. Prezident v projevu poděkoval Posseltovi za jeho podíl na zlepšení vzájemných vztahů.

Vztahy mezi sudetskými Němci a českou vládou se v posledních letech výrazně zlepšily. Přispělo k tomu i to, že pod Posseltovým vedením Sudetoněmecké krajanské sdružení ze svých stanov vypustilo zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům při poválečném odsunu z Československa zkonfiskován. Řadu smířlivých kroků učinila také česká strana. Důležitý byl mimo jiné mnichovský projev tehdejšího premiéra Petra Nečase, v němž v roce 2013 vyjádřil lítost Česka za příkoří způsobená sudetským Němcům při vysídlení po druhé světové válce. To Posselt, který opakovaně upozorňuje na zhoubu nacionalismu, považuje za moment prolomení ledů.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků při tom přišlo o život 15 000 až 30 000 lidí. Během předešlé více než šestileté nadvlády nacistického Německa zahynulo kolem 320 000 až 350 000 obyvatel někdejšího Československa.