Dnes je pátek 29. března 2024., Svátek má Taťána
Počasí dnes 15°C Polojasno

Českou vládu bude na sudetoněmeckém sjezdu zastupovat ministr školství Mikuláš Bek

Českou vládu bude na sudetoněmeckém sjezdu zastupovat ministr školství Mikuláš Bek
Petr Fiala a Mikuláš Bek | zdroj: Jakub Stadler / MAFRA / Profimedia

Českou republiku bude na sudetoněmeckém sjezdu v bavorském Řezně na konci května zastupovat ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podle předběžných plánů bude v Řezně jeden den, a to v neděli, kdy s hlavními projevy vystoupí bavorský premiér Markus Söder a nejvyšší sudetoněmecký politický představitel Bernd Posselt. To, že na sjezdu bude zástupce české vlády, oznámil bez upřesnění před týdnem na setkání se Söderem český premiér Petr Fiala.

„Ministr Mikuláš Bek se sjezdu zúčastní, protože se jako brněnský senátor dlouhodobě věnuje tématu narovnání vztahů a smíření souvisejících s poválečným odsunem Němců. Předběžně se ministr Bek zdrží jeden den,“ uvedla Bekova mluvčí Aneta Lednová..

Bekovu účast na sjezdu označil Posselt za důležitý a pozitivní krok ke společné budoucnosti v srdci Evropy. Ministr podle něj svým dřívějším působením ukázal, že staví mosty mezi národy. „Děkujeme českému premiérovi Petr Fialovi za to, že ho pověřil, jak bylo minulý týden projednáno s bavorským premiérem Markusem Söderem a vedením sudetských Němců,“ řekl Posselt.

Vztahy mezi sudetskými Němci a českou vládou se v posledních letech výrazně zlepšily. Přispělo k tomu i to, že Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) ze svých stanov vypustilo zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům při poválečném odsunu z Československa zkonfiskován. Řadu smířlivých kroků učinila také česká strana. Důležitý byl mimo jiné mnichovský projev tehdejšího premiéra Petra Nečase, v němž v roce 2013 vyjádřil lítost Česka za příkoří způsobená sudetským Němcům při vysídlení po druhé světové válce.

Jako první úřadující ministr se sjezdu v roce 2016 zúčastnil Daniel Herman, který tehdy vedl resort kultury. O rok později za sudetskými Němci přijel někdejší vicepremiér Pavel Bělobrádek. Loni pak na sjezdu poprvé zazněla česká hymna, což tehdy bavorský premiér Söder označil za symbol toho, že Češi a Němci již nejsou nepřátelé. Před týdnem v Řezně pak na společné tiskové konferenci s Fialou Söder ocenil vzájemné přátelské vazby.

Letošní sjezd pořádají sudetští Němci v Řezně od 26. do 28. května. Na sjezdu udělí své nejvyšší vyznamenání, kterým je Evropská cena Karla IV., českému sociálnímu demokratovi Liboru Roučkovi a německému diplomatovi Christianu Schmidtovi. Ocení je tak za jejich roli ve sbližování národů střední Evropy.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků při tom přišlo o život 15 000 až 30 000 lidí. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 000 až 350 000 obyvatel někdejšího Československa.

Nakladatel z Lipska chystá připomínku masakru Němců v Postoloprtech

Zabití nejméně 763 sudetských Němců v Postoloprtech na Lounsku v červnu 1945 bylo jedním z největších masakrů v Československu po skončení druhé světové války. Lipský nakladatel Jürgen Tschirner se svou českou manželkou Kateřinou Tschirnerovou-Kosovou připravují na sobotu 3. června pochod z Žatce do Postoloprt, kterým chtějí přispět k vzájemnému česko-německému porozumění a povzbudit místní představitele k důstojnému označení míst, kde se tragédie odehrály.

„Jako česko-německá nakladatelská dvojice se již nějaký čas zabýváme takzvaným divokým odsunem českých Němců z území současné České republiky,“ řekl Tschirner ČTK. Zmíněný divoký odsun byl první fází vysídlení německého obyvatelstva z Československa, která ale byla živelná a neorganizovaná. Často ji také doprovázely násilnosti. To, že se Tschirner tomuto tématu věnuje, označuje za dílo náhody, neboť se zajímá o novodobou historii. „Žádné sudetoněmecké předky nemáme,“ uvedl.

Postoloprty byly po porážce nacistického Německa vybrány jako shromaždiště Němců z celého Žatecka, a to jak zajatých vojáků wehrmachtu, tak sudetských Němců určených k odsunu. V červnu 1945 pak v místních kasárnách soustředila československá armáda německé muže ve věku od 13 do 65 let, ostatní včetně žen a dětí byli posláni do tábora v nedaleké levonické bažantnici, kde byl dříve výcvikový tábor Hitlerjugend. Zde pak bylo bez soudu postříleno nejméně 763 lidí a pohřbeno v masových hrobech.

Loni v srpnu Tschirner navštívil Postoloprty, kde s tamním rodákem a svědkem událostí Walterem Urbanem, který i jako Němec mohl ve městě po válce zůstat, hledal místa masových hrobů. „Museli jsme pátrat, protože na těchto místech nejsou žádná upozornění ani jiná značení. V hledání jsme se proto orientovali podle čtyř náčrtů, které byly vypracovány 8. srpna 1947 během parlamentního vyšetřování na základě rozhovorů, výslechů a svědeckých výpovědí,“ uvedl Tschirner.

Události v Postoloprtech se vyšetřovaly několikrát, poprvé ve zmíněném roce 1947. Viníci ale tehdy nebyli označeni a závěrečná zpráva zůstala tajná. Pozornost se masakru začala věnovat opět až v 90. letech. Roku 1997 se případem začala zabývat policie, viníky nenalezla. Roku 2009 zpráva žateckých kriminalistů potvrdila, že střelbu v Postoloprtech řídili čeští příslušníci armády a policie. Podle některých historiků nadále panuje podezření, že masakr se konal s tichým souhlasem vojenské tajné služby ovládané tehdy komunisty.

Tschirnerovo nakladatelství se poválečným masakrům a tragédiím věnuje, nabízí mimo jiné německý překlad knihy Krvavé léto 1945 od Jiřího Padevěta a česko-německé publikace Co se stalo v Ústí nad Labem 31. července 1945? od Jana Havla, Vladimíra Kaisera a Otfrida Pustejovského a Co se stalo v Žatci a Postoloprtech v červnu 1945? od Andrease Kalckhoffa. A právě na Postoloprty se Tschirner se svou ženou nyní zaměřili.

„Dne 3. června se ve 13:00 vydáme s naší rodinou podél řeky Ohře z žateckého náměstí k někdejším kasárnám v Postoloprtech. Trasa je dlouhá 14 kilometrů a potrvá asi tři hodiny,“ řekl Tschirner. „Tuto cestu muselo před 78 lety vykonat asi 5000 mužů předtím, než bylo nejméně 763 Němců od 3. do 5. června zastřeleno a pohřbeno v masových hrobech,“ uvedl.

profimedia-0071602916 Pamětní deska v Postoloprtech | zdroj: Martin Adamec / MAFRA / Profimedia

„Tímto putováním bychom rádi přispěli malým dílem ke vzájemnému porozumění. Rádi bychom tamním obyvatelům sdělili, že násilí neskončilo 8. května 1945, ale že pokračovalo i poté,“ řekl Tschirner. „Chtěli bychom také představitele Žatce a Postoloprt povzbudit, aby důstojně označili místa masakru, zejména pak kasárny v Postoloprtech a čtyři masové hroby v okolí,“ dodal.

Násilnosti v Postoloprtech byly dlouho tabu. Od roku 2009 deska na hřbitově v češtině a němčině připomíná „všechny nevinné oběti postoloprtských událostí z května a června 1945“. Konkrétní je pak kříž v bývalé bažantnici, který je památkou na „zbytečné oběti“ z let 1943 až 1945. Tabule na kříži uvádí, že zde stál pracovní tábor pro vězně ze smíšených židovských rodin, který byl po válce zneužit k likvidaci německého obyvatelstva.

Jedním z iniciátorů vztyčení kříže v roce 2010 byl Petr Zemánek, který ve čtvrtek 1. června spoluorganizuje studentský pochod z Postoloprt do Žatce jako symbolický návrat vyhnaných a vysídlených občanů. O dva dny později se pak v opačném směru vydá Tschirner. Před Tschirnerovým pochodem připravuje spolek Žatecký okrašlovací kolektiv (ŽOK) pod mottem Pravdou ke smíření pietní shromáždění na náměstí Svobody v Žatci k uctění památky obětí poválečného násilí.

Zdroje: