(AKTUALIZOVÁNO, 18:50) Na tiskové konferenci po dnešním jednání Ústředního krizového štábu to řekl jeho předseda a ministr vnitra Vít Rakušan. Zdůraznil, že vyřizování povolení je pro běžence zdarma. Varoval před platbami zprostředkovatelům. Ministerstvo vnitra vydalo zatím celkem asi 27 000 víz, zhruba 10 000 lidí už získalo zdravotní pojištění. Podle šéfky ministerského odboru azylové a migrační politiky Pavly Novotné příchozí míří zatím hlavně do Prahy a Středočeského kraje.

Na cizinecké policii či v asistenčních centrech se ve čtvrtek zaregistrovalo 8400 lidí prchajících před válkou na Ukrajině. Na dotaz ČTK to dnes sdělila mluvčí cizinecké policie Renata Grecmanová.

Rakušan zdůraznil, že vyřizování víz, povolení či ubytování je zdarma. Podle ministra se objevují „často ukrajinské struktury“, které žádají úplatu. „Nic takového není potřeba. Všechno je poskytováno bezplatně. Žádnou výhodu nikdo za peníze zprostředkovateli nezíská. Je to čistý podvod,“ řekl Rakušan. Lidé mají takové případy hlásit policii, jedná se o trestný čin.

Podle ministra přichází denně po ruském napadení Ukrajiny tolik běženců, kolik před měsícem dorazilo za měsíc. „Denně vydáváme tolik víz jako normálně za měsíc,“ řekla také Nováková.

ČR má s Ukrajinou za určitých podmínek bezvízový styk. Lidé tak po tři měsíce žádná pobytová povolení nepotřebují. Musí se jen do tří dnů po příjezdu registrovat na cizinecké policii. Pokud bydlí v nějakém zařízení, nahlásí je ubytovatel.

Lidé mohou pak do 90 dnů žádat o takzvané vízum ke strpění v pracovištích azylové a migrační politiky po celém Česku. Záležitosti mohou vyřizovat i v asistenčních centrech v krajích. S vízem získají veřejné zdravotní pojištění, mohou si s ním také vyřídit povolení k zaměstnání.

Ministr vnitra řekl, že ubytovací kapacity od státu jsou zatím volné. Poznamenal ale, že Česko čeká další vlny uprchlíků, kteří blízké v ČR mít nebudou a kvůli útokům si s sebou nestihnou ani vzít své věci. Česká strana jim pak bude muset vše zajistit. Podle Novákové se při větším přílivu počítá s rozdělováním běženců do regionů.

Asistenční centra, která vznikla v Praze i v dalších krajích, mají podle ministerstva vnitra řešit kromě registrace a zdravotních prohlídek nově příchozích také ubytování, logistiku, humanitární pomoc či dopravu. Seznam středisek je na webových stránkách ministerstva vnitra.

(15:14, původní zpráva) Česká republika zvažuje, že by vyslala Slovensku na pomoc s migrační krizí vojáky, pomáhali by s logistikou. Česká armáda by zemi mohla vypomoct také například stany. Se Slovenskem zároveň Česko jedná o tom, že by velelo vojenskému uskupení, které má posílit přítomnost Severoatlantické aliance na Slovensku. Tato tzv. battlegroup by měla 1500 vojáků, Česko jich nabízí 400. ČTK a České televizi to dnes řekla ministryně obrany Jana Černochová.

Podle Černochové je uprchlická vlna z Ukrajiny den ode dne větší a Česko se musí připravit na to, že z Ukrajiny mohou odejít až čtyři miliony lidí. Ministerstvo obrany proto jedná se zástupci armády o možnosti vyslání českých vojáků na Slovensko, kde by pomáhali s logistikou. Poslány by také mohly být stany nebo ubytovací buňky.

Ministryně již ve čtvrtek informovala vládu, že v rámci snahy NATO posílit kvůli krizi na Ukrajině svou přítomnost u východních členských zemí považuje za nejvhodnější české zapojení na Slovensku. Šlo by podle ní o 400 vojáků, kteří by byli především ze 4. brigády rychlého nasazení, doplnit by je mohli vojáci z dalších jednotek. Podle Černochové by měla být mise schválena co nejdříve. Původně zvažovaný termín na konci března by chtěla urychlit.

Se Slovenskem nyní ministerstvo obrany jedná, že by Česká republika plánovanému uskupení velela. „Bude samozřejmě záležet na tom, jak k tomu našemu návrhu přistoupí i ostatní země,“ poznamenala. Ve čtvrtek řekla, že by se do jednotky mohly zapojit také Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko. Celkem by měla mít 1500 vojáků, Češi jich nabízí 400 a Slováci 300.

Zdravotnická pomoc

Ministerstvo zdravotnictví předalo zatím dvě nabídky zdravotnické pomoci pro Ukrajinu v hodnotě více než 108 milionů korun. Jde například o vaky pro odběr krve. ČTK to dnes sdělil mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Další podrobnosti o tom, kdy by dodávka na Ukrajinu mohla odjet, by podle něj sdělilo Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru, které humanitární pomoc koordinuje.

„Konkrétně se (nabídky) týkají transfuzních vaků na odběr krve a zdravotnické prostředky jako jsou lůžka, jehly, stříkačky, ventilátory nebo monitory,“ uvedl mluvčí. Přímo o dodávku krve podle mluvčí Ústřední vojenské nemocnice Jitky Zinke Ukrajina zatím nepožádala. „Pro případ, že by Ukrajina zaslala české vládě požadavek na dodávku krve a jejích složek, je k dispozici dostatek zásob,“ sdělila ČTK. Zatím tedy není nutné povolávat dárce, aby přišli krev darovat. Případnou výzvu by zveřejnil Český červený kříž, také podle něj potřeba zatím není.

Na středečním jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví náměstek ministra Jakub Dvořáček, který má koordinaci pomoci za MZd na starosti, uvedl, že Ukrajina má zájem například o kyslíkové lahve, ty české ale mají jiné kohouty, proto nejsou vhodné. ČR jich nakupovala větší množství v souvislosti s očekávanými počty hospitalizovaných s covidem-19.

Ve spolupráci s Českou asociací farmaceutických firem ministerstvo podle Jakoba chystá další dar. „Dnes byla odeslána nabídka a čekáme na potvrzení ukrajinské strany,“ dodal. Podobně už na Ukrajinu prostřednictvím ministerstva obrany darovaly své výrobky také české zbrojařské firmy.

Ministerstvo ve středu varovalo před individuálním dovozem léků na Ukrajinu, zejména těch na předpis nebo takových, které vyžadují speciální zacházejí při přepravě, například stálou teplotu. Lidé mají podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka raději darovat peníze, za které se léky nakoupí dle požadavků ukrajinské strany a dodají hromadně ve větším množství.

Péče pro raněné

Ministryně obrany Jana Černochová uvažuje o tom, že osloví s nabídkou zdravotní péče o zraněné vojáky přímo ukrajinského ministra zdravotnictví. Řekla to novinářům po dnešní návštěvě Ústřední vojenské nemocnice v Praze (ÚVN). Nabídku ukrajinské straně podle ní obrana učinila už asi před měsícem, zatím ale nebyla využita.

Černochová připomněla, že ministerstvo obrany má tři vojenské nemocnice, kromě Prahy také v Olomouci a Brně. Poděkovala řediteli ÚVN Miroslavu Zavoralovi, že se připojil k nabídce, kterou česká strana dala Ukrajině asi před měsícem. „Kdy jsme jim nabízeli, že bychom tady ubytovali, respektive léčili jejich zraněné vojáky,“ uvedla k uzavřené smlouvě. „Netušili jsme, že bude tak aktuální,“ poznamenala.

Ukrajina podle Černochové nabídku zatím nevyužila. „Řekneme si, jestli bychom do toho neměli jít víc aktivně a jestli se skutečně nespojit s ministrem zdravotnictví Ukrajiny a neříct, že ta nabídka, smlouva tady je,“ uvedla ministryně.