V Alžírsku se zvrtl ramadán. Jsou z něj orgie konzumu

MAGAZÍN - Magazín autor: von

Smyslem postního měsíce ramadán má být návrat k původním hodnotám a střídmosti. Muslimové nesmějí přes den jíst a postí se i v dalších směrech. Jenže v Alžírsku, když dostanou po setmění příležitost se občerstvit, se ramadán mění ve svátek nehorázného obžérství a plýtvání. Můžou za to i vládní dotace.

Muslimové se k jídlu dostanou během ramadánu až po setmění

Muslimové se k jídlu dostanou během ramadánu až po setmění,zdroj: Profimedia.cz

O ramadánu se od východu do západu slunce nemá jíst, kouřit, pít a povolen není ani sexuální styk. Tento půst ukončí až soumrak, kdy se, většinou při rodinných sešlostech, mohou lidé najíst. O iftáru ale v poslední době bývá v Alžírsku na stole nikoli základní občerstvení, ale překypující hojnost jídel.

Alžírské domácnosti v průměru během roku vydají ze svého rozpočtu 42 procent za potraviny. O postním měsíci na jídlo ale padne až 60 procent rodinných peněz, tvrdí šéf alžírského svazu obchodníků a řemeslníků Hadž Tahár Búlanvár.

Platí to navzdory faktu, že mnoho alžírských rodin má k dispozici pouze jeden plat a nemůže si dovolit žádné výstřelky. O iftáru, kdy přijdou příbuzní i přátelé, však na stole bývá pestrý výběr nejrůznějších pokrmů.

"O ramadánu hodně vařím, až příliš mnoho. Je to jediný měsíc v roce, kdy se u jídla schází celá rodina, tak se nijak neomezuji," říká pětašedesátiletá Jamína Bajová. Dvaasedmdesátiletá Zuhra miluje televizní pořady o vaření a je ráda, když může své děti a vnuky rozmazlovat.

Nejinak je tomu v sousedním Tunisku nebo Maroku. Ve všech těchto severoafrických zemích lidé berou o ramadánu dopoledne obchody útokem, aby se zásobili k přípravě iftáru.

Hra na chudobu

Kritici ale v této nadměrné konzumaci vidí popírání ducha ramadánu. Znalec islámu Saíd Džábalchír říká, že "v islámu je plýtvání zakázáno po celý rok a o ramadánu to platí ještě víc".

Tento měsíc je podle tradice určen k tomu, aby si věřící uvědomili, s čím se potýkají chudí. V raných dobách islámu věřící neměli jíst častěji než jednou za 24 hodin, a to večer. Vydržet pak museli až do soumraku příštího dne. Džábalchír říká, že na rozdíl od předků teď "mnoho Alžířanů drží půst nikoli z přesvědčení, ale ze zvyku".

Také socioložka z výzkumného centra sociální a kulturní antropologie Jamína Rahúová soudí, že nad náboženským duchem ramadánu začíná pozvolna převažovat aspekt kulturní. "Naše společnost se mění, a to i v náboženských otázkách," řekla.

S dotovaným jídlem se plýtvá

Profesor psychopatologie Násir bin Halla přemíru jídla o ramadánu považuje za projev "mimořádně silného pudového tlaku ve společnosti k uvolnění nastřádaných a potlačovaných tužeb".

V Alžírsku, které velkou část potravin dováží a jehož vláda musí na jídlo i základní potřeby poskytovat subvence, vede nemírnost o ramadánu k plýtvání. Podle Búlanvára Alžířané jídlem plýtvají celý rok, o ramadánu se ale tento trend zvyšuje až o 20 procent. Dnes by už nikoho nenapadlo to, co bývalo běžné kdysi. Totiž snažit se využít ztvrdlý chléb. Sedmdesátiletá Fátima si se steskem připomíná své mládí, kdy na stole o ramadánu bývala sfíríja, tedy opečené kousky tvrdého chleba pokapané bílou omáčkou.

Tagy: zahraničí islám ramadán Alžírsko víra a náboženství konzumní společnost

Zdroje: ČTK