Věž (Berliner Fernsehturm) nedaleko náměstí Alexanderplatz je se svými současnými 368 metry (po instalaci antény v 90. letech) nejvyšší německou stavbou.

Východní Německo je pryč, věž je tu dodnes

Země, jejíž triumf měla věž symbolizovat, přitom už více než tři desetiletí neexistuje. Stavba byla slavnostně otevřena 3. října 1969, tedy téměř přesně dvacet let po vzniku Německé demokratické republiky (7. října 1949). Nikdo nemohl tušit, že uplyne dalších 21 let – a po druhém německém státu bude veta.

Když se v květnu 1965 zakously do země první bagry, chyběla ovšem potřebná povolení od státu. Televizní věž tak v podstatě byla černá stavba, přičemž nezbytné dokumenty byly vydány až dodatečně.

Vesele se budovalo, ale nejpozději od podzimu 1968 bylo jasné, že soudruzi z NDR někde udělali chybu. Tou dobou byla ve výšce 213 metrů už dokončena známá koule s průměrem 32 metrů. Průšvih bil do očí zvlášť tehdy, když nad Berlínem svítilo sluníčko (spolu s větrem, deštěm a sněhem největší nepřítel komunistů).

Kde udělali soudruzi z NDR chybu?

Lesklý povrch koule totiž při určitém dopadu slunečních paprsků odrážel světlo tak, že se na něm objevil jasně svítící kříž. Tomuto zvláštnímu úkazu se mezi Berlíňany říkalo „papežova pomsta“ - v narážce na diskriminaci církve v komunistické NDR.

Berlínská televizní věž a sluneční kříž nazývaný "papežova pomsta" | zdroj: Profimedia

Soudruzi samozřejmě dělali psí kusy, aby tento problém korigovali. Na skleněnou vrstvu patlali nejrůznější barvy a chemikálie, ale nebylo jim to nic platné. Nově budované centrum východního Berlína, které se mělo stát výkladní skříní socialismu v Německu, prostě bylo na přírodu krátké. Zřejmě se až příliš poroučelo hlavně větru a dešti a na slunce se v tom fofru jaksi zapomnělo. Ateistický symbol socialistického pokroku, který měl být vyšší než věže všech kostelů, se tak spíše stal důkazem nezničitelnosti křesťanství.

I proto si stavba vysloužila lidové označení Svatý Walter (v narážce na tehdejšího komunistického šéfa Waltera Ulbrichta, dnes se jí většinou prostě říká Alex (podle Alexandrova náměstí).

Stojí tu půl století a ani se nehne

Ve své době byla věž s tehdejšími 365 metry výšky (co den v roce, to metr) průkopnickou stavbou. Vrty byly vedeny do hloubky osmdesáti metrů, přičemž se často zavrhované berlínské štěrkové podloží nakonec podle statiků ukázalo jako ideální podklad, který si prakticky nesedá.

Věž vážící šestadvacet tisíc tun (zhruba jako 216 lokomotiv, z čehož samotná koule s rozhlednou a otočnou restaurací váží jako 40 lokomotiv) tak sedí na svém místě nehnutě a bezpečně. A na tom se ani po 54 letech nic nemění. Virtuální prohlídka věže je ZDE.