Před 61 lety roztrhli komunisté Berlín betonovou zdí
Před jedenašedesáti lety začal východoněmecký komunistický režim stavět Berlínskou zeď, která se pak na téměř třicet let stala symbolem studené války.
Po druhé světové válce a vzniku dvou německých států se komunistická Německá demokratická republika začala postupem času bát o svou existenci. Ono je těžké budovat socialismus, když vám v zemi nikdo nezůstane: Na svobodný a bohatý Západ odešlo v letech 1945-1961 kolem tří milionů východních Němců.
Když lidé nechtěli zůstat dobrovolně v komunistickém ráji, bylo třeba je k tomu donutit. Východoněmecký režim stále více opevňoval a stále brutálněji střežil hranici mezi oběma německými státy, za jejíž překročení hrozila smrt.
Jedna skulinka tu ale přece jen byla. Z východního Berlína se mohlo v pohodě a bez problému přejet do toho Západního, odkud už bylo možné zamířit přímo za svobodou. A spousta východních Němců toho také náležitě využívala. Vedení NDR se tedy rozhodlo tuto skulinku uzavřít a masivní odliv svých občanů zastavit.
Ucpání skuliny se podařilo do poslední chvíle utajit
V noci na 13. srpna 1961 bez jakéhokoli varování vyrostly kolem západní části města zátarasy a bariéry z ostnatého drátu, bylo přerušeno silniční a železniční spojení a začala se stavět zeď. Přípravy se podařilo do poslední chvíle udržet v naprosté tajnosti – před veřejností a zřejmě i před protivníkem.
Uniformovaní východoněmečtí vojáci a policisté ale (s výjimkou důstojníků) nenafasovali toho dne ostrou munici. Východoněmecké vedení si totiž nebylo jisté, jak bude Západ na stavbu bariéry reagovat, a chtělo zabránit případnému krveprolití v první linii. Žádná konfrontace se ale nekonala.
Kolem „ostrova blahobytu v Rudém moři“, jak se za minulého režimu říkávalo Západnímu Berlínu, nakonec vyrostla 155kilometrová a tři a půl metru vysoká přísně střežená betonová zeď se zátarasy a strážními věžemi, která jej izolovala od okolní NDR.
Pouhých jedenáct dní po postavení zdi se ji ale už pokusil překročit první uprchlík a v letech 1961-1989 to někdo zkusil v průměru každý druhý den, což často končilo tragicky. Východoněmečtí pohraničníci postříleli 138 lidí utíkajících na Západ, čímž v průměru připadá jeden mrtvý na každého půldruhého měsíce. Několik pokusů ale bylo úspěšných: kanalizací (kterou východoněmecký režim později zamřížoval) nebo ručně vykopanými tunely se z „komunistického ráje“ dostalo na druhou stranu kolem 1200 lidí. Posledním mrtvým, který byl zastřelen při pokusu o útěk, byl v únoru 1989 dvacetiletý Chris Gueffroy.
Po 28 letech, dvou měsících a 28 dnech nakonec zeď 9. listopadu 1989 padla a s ní přišel i konec NDR.
Kurzy
Finance
Kurzovní lístek: 5.11.2024 Exchange s.r.o.
EUR | 25,270 | 25,390 |
USD | 23,220 | 23,400 |