Když loni Českem projížděl americký konvoj, očekávaly se protesty. Když měl Plzní letos projet sovětský tank, začaly organizátorům a jejich rodinám chodit výhrůžky smrtí. Výsledkem je, že dlouho připravovaná bitva se ruší.

Tomu, že pachuť ruských tanků mezi Čechy přetrvává, se nelze divit. Zvlášť při současném politickém směřování zahraniční politiky. Faktem však zůstává, že pár kilometrů od Plzně vedla demarkační linie, na které se se spojenci setkala i Rudá armáda, která osvobodila větší kus republiky.

Co následovalo v dalších desetiletích, by tak teoreticky nemělo mít moc společného s největšími oslavami konce druhé světové války. Debata o jedné bitvě, kterou pořadatelé chtěli letošní program doplnit, ale nabrala politický a ve finále i kriminální rozměr.

Na svou historii jsme hákliví, desetiletí se mluvilo jen o tom, že nás osvobodila Rudá armáda. Nyní je vlastizrádcem ten, kdo si odváží podotknout, že na to americká armáda rozhodně nebyla sama. Za zinscenovanou bitvou pro diváky, v níž víc než o věrohodnost jde o velkolepou podívanou pro celé rodiny, se přeci nemusí za každou cenu hledat politika.

Když se ji v tom ale někomu povede najít, zvrtne se to až v absurdní divadlo s čínskými vlajkami, rudými trenkami, zakázanými konvoji, demontovaným pomníkem americké armádě a dávno mrtvými veterány, kteří údajně odmítají účast na slavnostech. Vše jen kvůli tomu, že politici vytrhli jednu informaci z kontextu, překroutili ji a tak si pak ve spárech internetu začala žit vlastním životem.

Stačilo by se přitom jen smířit s vlastní historií a pochopit, že ne za vším se skrývá ruská propaganda. Někdy se jen pořadatelé snaží připravit pro diváky něco nového.

Oslavy jsou totiž každý rok téměř stejné. Stejně velkolepé, plné vojenské techniky a jejích fanoušků. Lidé to tak ostatně chtějí a vydávají se do Plzně z celého Česka. Je ale těžké přicházet každý rok s dalšími novinkami, aby slavnosti neustrnuly a neopakovaly se rok co rok jako přes kopírák.

Loni diváky uchvátil obří konvoj, na který dorazila technika z celého světa. Letos to měla být velká ukázka (fiktivní) bitvy na demarkační linii. Ano, linie nevedla Plzní. Stejně tak se ale například bitva u Remagenu neodehrávala ve Vestci, kde se před lety konala její rekonstrukce.

Nikdo nenutí nikoho stát před bitevním polem a s rudou vlajkou fandit sovětské armádě. Tomu jednomu tanku. Nadávat a vyhrožovat ale kvůli účasti sovětské vojenské techniky pořadateli a jeho rodině smrtí?

Z obdobných důvodů by se mohly rušit všechny rekonstrukce bitev druhé světové války, protože v nich účinkuje zlá nacistická armáda. Odnesou to ve finále hlavně děti, kterým je v podstatě jedno, kdo bojuje, hlavně když je akce.