Ministerský předseda také uvedl, že Česko bude pokračovat v dodávkách zbraní Ukrajině. „Co se děje na Ukrajině, nemůže nikoho nechat lhostejným,“ řekl Fiala.

K možným dodávkám těžkých zbraní, jako jsou stíhací letouny nebo tanky, od západních zemí se premiér vyjádřil opatrně. Takové dodávky podle něho nejsou tak jednoduché, když se musí jednat o typy, s nimiž Ukrajinci umějí zacházet a opravit je. Mezinárodní společenství je připraveno pomáhat, hledá prostředky, řekl Fiala.

Ohledně dřívějších žádostí ukrajinských představitelů o vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou ministerský předseda uvedl, že ji lze zřídit ukrajinskými silami, pokud budou mít odpovídající zbraně. „Na dalších věcech se pracuje, nemohu jít do podrobností,“ dodal premiér.

Na propočtech nákladů, které dosud Česko neslo s uprchlickou vlnou, a na odhadu těchto nákladů do budoucna, pracuje podle Fialy ministerstvo financí. „Abychom mohli žádat podporu Evropské unie,“ uvedl. Česko patří společně s Polskem k nejvíce zasaženým státům, protože jsou cílovými zeměmi, připomněl.

Čísla za sobotu 26. 3. pic.twitter.com/UbDZ0KK5xL

— Ministerstvo vnitra (@vnitro) March 27, 2022

K případnému přerozdělování ukrajinských uprchlíků mezi státy Evropské unie Fiala řekl, že o kvóty nežádá vedle Česka ani Polsko. „Pokud chtějí zůstat, ať zůstanou a my jim vytvoříme podmínky,“ uvedl.

Vyrovnávání s důsledky války na Ukrajině podle premiéra potrvá možná i příští rok. „Má obrovský dopad na Evropu,“ podotkl premiér. Nyní je podle něj nutný co největší nátlak na ruského prezidenta Vladimira Putina s cílem, aby konflikt co nejdříve skončil. „Pokud by Putin dobyl Ukrajinu, nemusí to tím skončit,“ varoval ministerský předseda.

Přijaté protiruské sankce jsou podle něho nebývalé a fungují, pro Putina a Rusko je složité z nich uniknout. Co se týče diplomatických jednání, míč je podle Fialy na straně ruského prezidenta. Premiér v této souvislosti odmítl názory, že Západ by chtěl Putina prostřednictvím Ukrajiny svrhnout.

Víza dostalo v Česku přes 233 000 lidí zasažených invazí, v sobotu přibylo 3000

Česko udělilo lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu doposud přes 233 000 víz. V sobotu jich přibylo téměř 3000. Na cizinecké policii a v asistenčních centrech se od počátku války zaregistrovalo téměř 127 000 uprchlíků.

Skutečný počet ukrajinských uprchlíků pobývajících v Česku je pravděpodobně vyšší. Podle úterního Fialova vyjádření přišlo od zahájení ruské vojenské invaze do České republiky kolem 300 000 běženců. Téměř polovinu uprchlíků tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy.

Počty udělených víz v posledních dnech klesají. V pondělí vnitro udělilo přes 7000 víz, v úterý a ve středu okolo 5000 víz, ve čtvrtek necelých 4000 a v pátek zhruba 3600. Snižuje se i počet lidí, kteří se registrují na cizinecké policii. V sobotu se jich nahlásilo přes 1500. Svůj pobyt nemusí hlásit děti do 15 let, kterých je podle posledních údajů ministerstva vnitra mezi uprchlíky přes 35 procent.

Nejvíce běženců zůstává stále v Praze, jejich počet se podle statistik ministerstva vnitra blíží 57 000. Pražské asistenční středisko, které je společné pro Prahu a Středočeský kraj, dosud odbavilo 56 600 lidí.

Uprchlíci před válkou dostávají od úterý nově víza za účelem dočasné ochrany. Mohou tak pobývat na území České republiky až rok. Zároveň mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání, na trh práce a nárok na další asistenci, například při ubytování.

Vláda chce kvůli přílivu ukrajinských uprchlíků prodloužit nouzový stav zhruba o dva měsíce. Poslanci žádost posoudí na mimořádné schůzi v úterý. Kabinet zatím vyhlásil nouzový stav 4. března na 30 dní.