Šéf Bílého domu ujistil, že USA stojí pevně na straně Ukrajiny a že Severoatlantická aliance bude v případě útoku bránit každý centimetr území členských států. „Musíme se na to ale dívat jasnýma očima - tuhle bitvu nevyhrajeme v řádu dnů ani měsíců. Musíme se připravit na to, že je před námi dlouhý boj,“ řekl Biden.

Putin podle Bidena zahájením války udělal „strategickou chybu“ a přepočítal se, když se domníval, že Ukrajinci budou ruské vojáky vítat. „Tenhle muž nemůže zůstat dál u moci,“ řekl s odkazem na šéfa Kremlu v závěru svého projevu americký prezident.

Právě slova týkající se konce Putinovy éry vyvolala největší údiv komentátorů a analytiků. Až dosud totiž americká administrativa ujišťovala, že změna režimu v Rusku pro ni není cílem. Bílý dům vzápětí po Bidenově projevu dal na srozuměnou, že prezident údajně ke změně režimu v Rusku nevyzýval ani nyní.

„Tohle není věc, o které by mohl rozhodovat pan Biden. Jde o volbu občanů Ruské federace,“ komentoval to podle CNN mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Biden se ve svém proslovu také obrátil přímo na Rusy. „Vy, Rusové, nejste naši nepřátelé. Odmítám ale uvěřit tomu, že vítáte zabíjení nevinných dětí a prarodičů. Že vám připadá přijatelné, že ruské rakety a bomby padají na nemocnice, školy a porodnice... to nejsou činy velkého národa,“ řekl americký prezident.

Šéf Bílého domu použil při popisu současné situace srovnání s bojem proti komunismu během studené války. „Maďarsko v roce 1956, Polsko v roce 1956 a 1981, Československo v roce 1968 - sovětské tanky tehdy potlačily demokratická povstání, ale odpor pokračoval až do roku 1989, kdy padla Berlínská zeď a zdi sovětského panství... v posledních 30 letech se ale autokracie po celém světě zase vzmáhají,“ uvedl Biden.

Opakovaně také citoval polského rodáka, papeže Jana Pavla II. „Nikdy, nikdy se nevzdávejte naděje, nepochybujte, neumdlévejte, nenechte se odradit. A nemějte strach,“ citoval Biden slova někdejší hlavy katolické církve.

Západoukrajinský Lvov opakované zasáhly ruské rakety

Lvov na západě Ukrajiny, který leží asi 400 kilometrů na východ od Bidenem navštívené Varšavy, dnes opakovaně zasáhly ruské střely. Místní úřady hlásí, že na město nejprve dopadly dvě rakety, které zranily přinejmenším pět lidí, pak následoval další nálet, provázený třemi silnými výbuchy. Zásahy poškodily vojenskou infrastrukturu a zapálily sklad paliv.

Na Lvov dopadly ruské rakety | zdroj: Profimedia

Lvov má přes 700 000 obyvatel a je jedním z měst, kam prchají obyvatelé z boji zasažených oblastí na východě Ukrajiny a z Kyjeva.

Ruské okupační jednotky se dnes zmocnily ukrajinského města Slavutyč, kde rozháněly střelbou do vzduchu protesty místních obyvatel.

Strádá také severoukrajinský Černihiv. „Město je zcela zničené. Je jednodušší spočítat ty domy, které ještě byly ušetřeny. O život přišly dvě stovky mírumilovných obyvatel. V Černihivu je nyní přibližně 120 000 až 130 000 obyvatel (z předválečných 290 000),“ prohlásil starosta města Vladyslav Atrošenko. Ačkoliv ruští vojáci Černihiv podle starosty odřízli od světa, „nikdo se nechystá vzdát“.

Ukrajinské ministerstvo obrany nově odhaduje, že ruské síly během agrese proti Ukrajině, zahájené před 31 dny, přišly už přibližně o 16 400 vojáků. Je mezi nimi podle Kyjeva i další ruský generál, velitel 49. armády Jakov Rezancev, zabitý na letišti u Chersonu, jediného většího města, které Rusové zatím dobyli. Z ruské strany nebyla tato informace potvrzena. V pátek ruské ministerstvo obrany přiznalo, že během „speciální operace“ přišlo o život 1351 ruských vojáků.