Portál ale současně připomněl, že v noci na středu 30. srpna bezpilotní letadla zaútočila na letiště v Pskově, které leží přibližně 700 kilometrů od Ukrajiny. Drony podle ukrajinské rozvědky zničily čtyři vojenská transportní letadla Il-76, další dvě letadla poškodily. Poškozené letouny jsou podle Meduzy vidět na satelitních snímcích.

Agentura Unian v souvislosti se Zelenského vyjádřením připomněla, že ukrajinské státní a soukromé zbrojovky vyrábějí vojenskou techniku, zbraně a munici. Tajemník bezpečnostní rady Oleksij Danilov už dříve oznámil, že ukrajinské ozbrojené síly zničily vypouštěcí zařízení raket systému protivzdušné obrany S-400 na anektovaném Krymu za „pomoci nové moderní ukrajinské rakety“. V médiích tehdy zazněly dohady o ukrajinské střele Neptun, které se také připisuje potopení ruského křižníku Moskva.

Doletem v řádu stovek kilometrů se podle expertů také vyznačují někdejší průzkumné drony Tu-141 Striž sovětské konstrukce a protiletecké rakety S-200 rovněž sovětské konstrukce, které Ukrajinci dokázali upravit k útokům proti pozemním cílům.

Už na konci loňského roku Ukrajinci podle ruských úřadů použili přebudované striže k náletům na vzdálenější základny ruských strategických bombardérů používaných při útocích na Ukrajinu. Tyto drony loni v prosinci podle informací ze sociálních sítí poškodily dva bombardéry Tu-95 na základně Engels u Saratova a cisternu a bombardér Tu-22M3 na letišti Ďagilevo u Rjazaně. Kyjev se k útokům oficiálně nepřihlásil, ukrajinští představitelé ale v komentářích naznačovali, že za nimi stojí Ukrajina.

Na letišti v Pskově je rozmístěn 334. vojenský transportní letecký pluk, který je součástí 76. výsadkové divize. Vojáci z pskovské divize se zúčastnili invaze na Ukrajinu, včetně okupace města Buča v Kyjevské oblasti, dodala Meduza.

Buča se po osvobození stala symbolem válečných zvěrstev. Těla zavražděných civilistů ležela na ulicích, ve městě a okolí se našly masové hroby se stovkami obětí okupace. Navzdory důkazům a svědectvím Rusko popírá, že by se ruští vojáci mohli dopustit válečných zločinů. Za vyslovení takového podezření hrozí v Rusku odsouzení k dlouholetým trestům vězení za „diskreditaci“ a „šíření úmyslných lží“ o ruských ozbrojených silách.

Ukrajina na ministerské schůzce EU žádá o další dodávky zbraní a munice

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba dnes na schůzce šéfů diplomacií zemí EU ve španělském Toledu požádal evropské státy o další dodávky zbraní a munice a ostře odsoudil všechny, kdo kritizují údajně pomalé tempo protiofenzivy. Ukrajinská armáda teď podle Kuleby potřebuje hlavně dělostřeleckou munici, obrněné vozy a tanky.

Ukrajinský ministr zahraničí by od partnerů rád získal i další systémy protivzdušné obrany kvůli ochraně koridorů v Černém moři, které se využívají pro lodě exportující obilí. Německo znovu vyzval, aby Kyjevu poskytlo střely s plochou dráhou letu Taurus. Berlín s rozhodnutím o jejich dodání váhá. „Nedává to smysl, protože by to pomohlo naší protiofenzivě a přispělo k rychlejšímu konci války,“ tvrdí Kuleba.

Velmi razantně se ukrajinský ministr vyjádřil k zaznívající kritice, že protiofenziva na východě Ukrajiny nepostupuje dost rychle. „Doporučil bych všem kritikům, aby byli zticha, přijeli na Ukrajinu a zkusili si sami osvobodit alespoň jeden čtvereční centimetr území,“ řekl. Podle něj jsou soudy o tempu postupu „plivancem do tváře ukrajinských vojáků, kteří denně obětují životy“.

Šéf ukrajinské diplomacie se obrátil i na vojensky neutrální země sedmadvacítky, tedy na Irsko a Rakousko. Ty vzhledem k neutralitě zbraně na Ukrajinu nedodávají, Kuleba je ale požádal o dodávky obrněných záchranných vozidel. Kromě toho Kuleba také vyzval, aby EU byla důslednější v boji proti obcházení protiruských sankcí. Podle něj se v Rusku zvyšuje výroba raket a dronů a využívají se při ní i součástky ze Západu, na které se sankce vztahují.

„Je naší odpovědností, abychom stále znovu přemýšleli nad tím, jak podporu Ukrajiny zefektivnit a lépe vyladit,“ řekla k tématu německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Podle ní je to potřeba navzdory faktu, že pomoc Ukrajině je nákladná. „Musíme si každý den znovu připomínat: Investujeme tím do míru v Evropě,“ dodala.

Tématem jednání ministrů zahraničí v Toledu je rovněž situace v Africe, a to v souvislosti s vojenskými puči v Nigeru a Gabonu. Českou republiku na schůzce zastupuje Jan Lipavský.