(AKTUALIZOVÁNO, 18:46) Ruské letadlo zaútočilo z Ukrajiny na běloruskou vesnici, uvedlo dnes velitelství ukrajinských vzdušných sil. Podle něj jde o cílenou provokaci, která má vtáhnout Minsk do války na Ukrajině. Běloruské ministerstvo obrany informaci kategoricky popřelo.

Ukrajinské úřady podle armády obdržely informaci, že ruské letouny odstartovaly z letiště v Bělorusku, vnikly do ukrajinského vzdušného prostoru, odkud zaútočily na příhraniční běloruskou obec Kopani. „Je to provokace. Cílem je zatáhnout ozbrojené síly Běloruské republiky do války s Ukrajinou,“ uvedlo na facebooku velitelství.

„Oficiálně deklarujeme: Ukrajinská armáda neplánovala a neplánuje podnikat žádné agresivní akce proti Běloruské republice,“ uvedla podle agentury Reuters v této souvislosti ukrajinská bezpečnostní služba.

Běloruské ministerstvo obrany podle státní agentury BelTA uvedlo, že informace o útoku na běloruskou vesnici je „naprostý nesmysl“.

Podle ukrajinského prezidentského poradce Oleksije Arestovyče udělá Rusko vše pro to, aby zatáhlo Bělorusko do války. „Věřím, že (běloruské vedení) udělá vše pro to, aby se tomuto scénáři vyhnulo,“ řekl Arestovyč.

#Ukrainian government agencies publish this video as proof pic.twitter.com/XrfGJkgAhx

— NEXTA (@nexta_tv) March 11, 2022

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko poskytl ruské armádě území své země k útoku na Ukrajinu, dosud se však zdráhal vstoupit s Ukrajinou do otevřené války. Bělorusko bylo dějištěm třech kol jednání mezi Kyjevem a Moskvou o příměří.

Lukašenko na dnešním jednání s ruským prezidentem Putinem řekl, že Ukrajina se připravovala k útoku i na běloruské území. Ruská invaze podle něj ukrajinskému útoku na Bělorusko pomohla předejít, informovala dnes agentura RIA Novosti.

(AKTUALIZOVÁNO, 15:05) Evropská unie by měla pro Ukrajinu dělat víc, řekl dnes na videu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři EU přitom na summitu ve Versailles v noci na dnešek prakticky vyloučili rychlé přijetí Ukrajiny do EU. Pokud jde o válku s Ruskem, podle Zelenského v ní Ukrajina dosáhla zlomového bodu. Zdůraznil však, že není možné říct, jak dlouho ještě boje budou pokračovat. Informovala o tom agentura Reuters.

„Musíte postupovat rázněji. Toto není to, co očekáváme,“ prohlásil Zelenskyj ve videu na sociální síti Telegram. „Rozhodnutí politiků se musí shodovat s náladou jejich národů, evropských národů... Evropská unie pro nás, pro Ukrajinu, musí udělat víc,“ naléhal ukrajinský prezident.

Zelenskyj na konci února podepsal žádost o přijetí své země do EU, a to jen několik dní poté, co Ukrajinu vojensky napadlo Rusko. Evropská komise či Evropský parlament na tento krok zareagovaly pozitivně, mezi lídry členských zemí unie ale nepanuje shoda ohledně dalšího postupu. Summit v noci na dnešek deklaroval, že Ukrajina patří do „naší evropské rodiny“, žádný závazek ani časový horizont pro její přijetí ale nestanovil.

Zelenskyj se rovněž vyjádřil k bojům na Ukrajině, které podle něj dospěly k rozhodujícímu okamžiku. „Není možné říct, kolik dní ještě budeme potřebovat na osvobození ukrajinské země. Ale můžeme říct, že to dokážeme. Protože už jsme dosáhli strategického bodu obratu,“ prohlásil ukrajinský prezident a vyzval mezinárodní společenství, aby prostřednictvím sankcí zvýšilo tlak na Rusko.

Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč dnes řekl, že ruské územní zisky na Ukrajině se zastavily a že ruská armáda za posledních 24 hodin nijak nepokročila. „Naše protivníky zastavily prakticky ve všech směrech vzdušné údery, odpalování raket a pozemní útoky,“ řekl Arestovyč. Ukrajinská armáda podle něj provedla protiútoky u Kyjeva i Charkova.

(AKTUALIZOVÁNO, 12:30) O tom, že Kreml nehodlá v útocích polevit, svědčí souhlas prezidenta Vladimira Putina k zapojení lidí z Blízkého východu do bojů. Dvoutýdenní válka vyhnala mimo Ukrajinu už 2,5 milionu jejích občanů a má se opakovat pokus o evakuaci lidí z obléhaného Mariupolu. Nejvyšší politici zemí Evropské unie druhý den jednají o Ukrajině, dnes o posílení unijní obrany a postupném odpojování EU od ruského plynu. Ve čtvrtek se dohodli na tom, že Ukrajině zůstává cesta do EU otevřená.

Boje pokračují jak na východě Ukrajiny, kde proruští separatisté podle Moksvy dobyli Volnovachu severně od Mariupolu, ale i na západě. Vojenská letiště tam u Lucku, který je jedním z center volyňských Čechů, a u Ivano-Frankivsku, ležícím 150 kilometrů od slovenské hranice, vyřadili Rusové z provozu. Obě místa jsou daleko od dosavadního hlavního náporu ruských sil a agentura AP uvádí, že může jít o otevření nového směru války. Mezi ostřelovanými objekty se ocitla i psychiatrická léčebna ve městě Izjum v Charkovské oblasti, v níž bylo 330 pacientů. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že Rusko zničilo přes 3200 cílů ukrajinské armády. Británie je přesvědčena, že ruské jednotky stále narážejí na silný odpor Ukrajinců a nepostupují tak rychle, jak plánovaly, a mají logistické potíže. Ruské síly se podle všeho přeskupují a chystají nový postup na Kyjev.

K předchozím incidentům v jaderných provozech v Černobylu a Záporožské jaderné elektrárně přibyl ve čtvrtek další. Ruská armáda odstřelovala jaderný výzkumný institut v Charkově, což vyvolalo požár v ubytovně, jenž byl nakonec uhašen. Boje v blízkosti institutu ale pokračovaly. Společnost provozující jaderné elektrárny Enerhoatom uvedla, že ukrajinské jaderné elektrárny fungují stabilně, avšak zaměstnanci Záporožské jaderné elektrárny obsazené Rusy pracují pod velkým tlakem. Kvůli válce je podle dnešní zprávy Enerhoatomu bez proudu 954 000 Ukrajinců a 228 000 odběratelů nemá k dispozici plyn.

I když dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg zopakoval, že si aliance nepřeje válčit s Ruskem, Šojgu ohlásil dokončení plánu na posílení západní ruské hranice kvůli navyšování počtu vojáků NATO poblíž. Kreml považuje za nutné, aby Západ ukončil šíření nepřijatelného strachu z Ruska a Rusům, kteří se za „speciální vojenskou operaci“ na Ukrajině stydí, jeho mluvčí Dmitrij Peskov vzkázal, že nejsou skuteční Rusové.

Opoziční vězněný politik Alexej Navalnyj vyzval Rusy k dalšímu nedělnímu protestu proti válce, Putina označil za šíleného maniaka a na Rusy apeloval výzvou, že jsou „páteří hnutí proti válce a smrti“.

Na summitu ve Versailles politici pohrozili Rusku novými, nespecifikovanými sankcemi a šéf unijní diplomacie Josep Borrell navrhl uvolnění dalších 500 milionů eur (12,8 miliardy Kč) na nákup zbraní pro Ukrajinu. Summit potvrdil, že Ukrajině zůstává cesta do EU otevřená, avšak český premiér Petr Fiala poukázal na to, že stanoviska nejsou jednotná a že některé státy včetně ČR by si představovaly větší vstřícnost.

Z podnikatelských kruhů se ozývá varování před přílišným ekonomickým tlakem, který Rusko vrací o 100 let zpět. Většinový majitel ruské těžařské společnosti Norilsk Nickel Vladimir Potanin řekl, že konfiskace majetku firem, které odešly z Ruska, ovlivní důvěru investorů na desítky let. Z Ruska odešlo množství firem a vláda premiéra Michaila Mišustina navrhla, aby firmy, které opustily Rusko, byly převedeny do vnější správy. Možnost zabavení majetku podniků rychle odsoudil Washington.

(9:39, původní zpráva) Boje na Ukrajině se dnes přenesly i na její západ a do vzdálenosti pouhých 150 kilometrů od slovenské hranice, když Rusové vyřadili z provozu vojenské letiště v Ivano-Frankivsku. Proruští separatisté na východě Ukrajiny podle Moskvy dobyli město Volnovacha. Město leží severně od obléhaného Mariupolu. Ruská armáda vyřadila z provozu vojenská letiště u Lucku a Ivano-Frankivsku, která se nachází na západě země, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Tamní úřady následně potvrdily letecké útoky.

Luck je hlavním městem Volyňské oblasti a jedním z center volyňských Čechů, Ivano-Frankivsk leží asi 150 kilometrů východně od slovenských hranic. Obě města leží daleko od hlavních směrů ruské ofenzivy, a útoky tak mohou naznačovat nový směr války, napsala agentura AP. Dnešní nálety na město Dnipro zabily nejméně jednoho člověka.

Volnovacha leží asi 50 kilometrů severně od Mariupolu a podle agentury Reuters je považována za strategicky významnou vstupní bránu do obléhaného přístavu u Azovského moře. Mariupol čelí v posledních dnech těžkému ostřelování od ruské armády a hlásí řadu civilních obětí, podle ukrajinských úřadů tam zemřelo až 1200 lidí. Ukrajina rovněž tvrdí, že Rusko záměrně brání evakuaci civilistů z města.

Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov podle ruských tiskových agentur také oznámil, že Rusko „vysoce přesnými útoky dlouhého dosahu“ vyřadilo z provozu dvě vojenská letiště na západě Ukrajiny, v Lucku a Ivano-Frankivsku. Tvrdí rovněž, že ruská armáda zničila od začátku útoku na Ukrajinu 3213 zařízení ukrajinské armády.

Starosta Ivano-Frankivsku podle AP nařídil po leteckém útoku obyvatelům v přilehlých oblastech, aby se schovali do krytů. Starosta Lucku potvrdil letecký útok na tamní letiště. Ani jedno z měst v tuto chvíli nehlásí mrtvé či raněné.

⚡️Russian air strikes hit Dnipro, Lutsk, Ivano-Frankivsk early on March 11.

Three airstrikes by Russian forces hit residential areas in Dnipro, killing one person, according to Ukraine’s State Emergency Service.

— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) March 11, 2022

Britské ministerstvo obrany ve svém každodenní zhodnocení situace na Ukrajině dnes uvedlo, že ruské jednotky na zemi stále narážejí na silný ukrajinský odpor a nepostupují tak rychle, jak před invazí plánovaly. Stále se rovněž potýkají s logistickými potížemi.

Rusko se však podle Britů zřejmě snaží přeskupit svoje vojska a v příštích dnech zahájit obnovenou ofenzivu, která pravděpodobně bude zahrnovat i další výpady vůči Kyjevu.