Konstancie Uherská se narodila kolem roku 1180 jako dcera uherského královského páru Bély III. a Anežky z Chatillonu. Zní vám to jméno povědomě?

Pokud ano, nejspíš kvůli jejímu otci. Tím totiž nebyl nikdo jiný než Renaud z Chatillonu, nechvalně proslulý válečník z filmu Království nebeské režiséra Ridleyho Scotta.

Tento Francouz, Araby nazývaný Vlk, připutoval do Palestiny s druhou křížovou výpravou a tam se výhodně oženil. Hned dvakrát. Poprvé získal knížectví antiochijské, podruhé zajordánské panství.

Mezitím byl ovšem 16 let vězněn. Jeho opakované loupeživé nájezdy se staly jedním z důvodů, pro které sultán Saladin vytáhl proti Jeruzalémskému království. V rozhodující bitvě u Hattínu byli křižáci poraženi, král Guy z Lusignanu zajat a Renaud popraven. Ve filmu ho probodne sultán Saladin vlastní rukou.

Ano, i takové předky měla jedna z českých královen.

Uherskému královskému páru se narodilo několik dětí, ze kterých vzešli i dva uherští králové a jedna byzantská císařovna. Ostatně Konstanciina teta byla pro změnu ráznou manželkou českému knížeti Bedřichovi. Arpádovci byli prostě významným rodem a jejich vztahy s českým dvorem byly těsné.

Původně byla mladá Konstancie zasnoubena synovi Fridricha Barbarossy, který zahynul na třetí křížové výpravě. Další volba padla na České království.

Byl v tom ovšem háček. Budoucí manžel Přemysl Otakar I. nebyl tak úplně volný. Téměř 20 let byla jeho ženou Adléta Míšeňská, s níž měl i čtyři děti. Mezi nimi i prvorozeného Vratislava, považovaného za jeho nástupce.

Není zcela jasné, proč se Přemysl rozhodl Adlétu, která mu v dobách jeho vyhnanství stála pevně po boku, zapudit a "vyměnit" za uherskou princeznu. Získal si tím nemálo nepřátel i nejistotu ohledně budoucího dědice.

Snad výhody převažovaly nebo šlo nakonec přece jen o lásku? Kdo ví.

Konstancie Uherská | zdroj: Helena Kalendová

V každém případě nebyl budoucí český král v politických rošádách žádným nováčkem. V bojích o císařskou korunu mezi tehdejšími rody Štaufů a Welfů obratně lavíroval z jedné strany na druhou. Postupně se mu podařilo získat královský titul od obou císařských uchazečů a nakonec i od papeže Inocence III. Potvrzení dědičného nároku pak jistila Zlatá bula sicilská z roku 1212.

Přesné datum jeho sňatku s Konstancií je dodnes neznámé. Snad proto, že s Přemyslovým a Adlétiným rozvodem to nebylo zdaleka jednoduché. První manželka rozhodně nechtěla ustoupit bez boje a podporována rozhněvanými Wettiny se odvolala k papeži, který vzhledem ke stále se měnící politické situaci s vyjádřením váhal. 

A tak Přemysl, ač již v novém manželství, povolává na krátkou dobu svou bývalou ženu zpět. V tu dobu také provdává dceru z prvního manželství za dánského krále Valdemara. Markéta v Dánsku přijala nové jméno Dagmar a získala si svou laskavostí i krásou velkou oblibu. Křížek "dobré královny Dagmar" dostávají dodnes dánské dívky ke křtu.

Mezitím Konstancie, mající s českým panovníkem již několik potomků, žije vzdálena ode dvora. Roku 1205 však dává Přemyslovi dědice, budoucího krále Václava I. A vše je jinak. Přemysl opět zapuzuje Adlétu, tentokrát již natrvalo.

Z druhého králova manželství vzešlo devět dětí. Mezi nimi již zmiňovaný Václav a snad i poněkud záhadná Vilemína-Blažena, jejíž vyznavače v italském Milánu nazývali vilemity. Jako poslední se narodila budoucí česká světice Anežka.

Konstancie přežila svého muže o deset let. Od svého královského otce získala majetky na dnešním Slovensku, od královského manžela zase na Moravě. Na Slovensku přispěla ke vzniku města Trnavy a založila Červený kameň, rozsáhlý hrad v Malých Karpatech.

Na Moravě pak podle Přemyslova přání klášter Porta Coeli neboli Bránu nebes. S nemalou pomocí svých dvou synů, moravského knížete Přemysla a krále Václava. Cisterciačky, tehdy nový a moderní řád, přišly do Tišnova u Brna ve třicátých letech 13. století. Základní kámen položila královna.

Konstancie Uherská (vpravo dole) na tympanonu portálu cisterciánského kostela v Předklášteří | zdroj: Helena Kalendová

Klášter se dodnes pyšní nádherným, u nás neobvyklým západním portálem. Mezi kamennými sloupky stojí deset apoštolů a v tympanonu nad vchodem klečí u nohou trůnícího Krista, Panny Marie a sv. Jana Křtitele sama Konstancie. Spolu s neznámou mužskou postavou. Snad je to manžel Přemysl Otakar, snad jeden z jejích synů. Po stranách hlídkují dva lvi na podstavcích.

Za doby osvícenské byl klášter zrušen a z objektu se staly tovární prostory. Koncem 19. století ho odkoupily sestry cisterciačky z hornolužického Marienthalu. I jejich klášter kdysi založila česká královna. Kunhuta, žena krále Václava I., Konstanciina snacha.

V padesátých letech opětovně zrušený klášter byl navrácen řádu až po roce 1989. Dnes je jediným ženským cisterciáckým klášterem v Čechách a na Moravě. Věčným spánkem zde spí i uhersko-česká královna Konstancie. V Bráně nebes...

Pro zajímavost – Konstancie Uherská vystupuje i v několika historických románech spisovatelky Ludmily Vaňkové a ve starším českém filmu Vrtkavý král z roku 1974. Zde její postavu ztvárnila herečka Hana Maciuchová.