"Jediný problém je s jedním malým úsekem této stavby, což je propojení mezi Dejvickou a Veleslavínem," uvedl ministr dopravy Dan Ťok. Radnice nesouhlasí s modernizací tratě v nynější stopě, dlouhodobě požaduje podpovrchovou variantu.

Podle Ťoka ale evropské orgány Česko vyzvaly, aby stát plán na vedení trasy na letiště a dále do Kladna v tomto území zlevnil. Zlevnění nicméně naráží na odpor městské části a hrozí, že kvůli tomuto úseku nebude postaven celý projekt, dodal ministr.

Radnice podle mluvčího Martina Churavého na svém požadavku trvá. "Předložená ražená varianta v nové, přímější stopě, splňuje nejen všechny požadavky městské části, ale přináší navíc i další zefektivnění celé trati ve formě zkrácení jízdní doby," řekl.

Uvolněné prostory na povrchu navíc získají využití pro volný čas obyvatel, což se podle Churavého do efektivity investice započítává velmi obtížně, nicméně se na to nesmí zapomínat.

Problém bude možná s EU

Pokud se nepodaří prosadit proplacení raženého tunelu z evropských peněz, bude muset Česko najít jiné vlastní zdroje, uvedl Ťok. Pro celý projekt, dříve označovaný za rychlodráhu na letiště, se počítá se spolufinancováním z Operačního programu doprava II.

Podle mluvčího SŽDC Jakuba Ptačinského hrozí, že ČR přijde jen o dotace na problematický úsek. Celá stavba je totiž rozdělená do několika fází a evropské orgány mají problém jen s uvedeným úsekem mezi Dejvickou a Veleslavínem.

Nová trasa na letiště a současná trať do Kladna má být dvojkolejná a plně elektrifikovaná. Ve městě se počítá s tím, že by jí mohly vlaky projíždět osmdesátikilometrovou rychlostí, za Prahou by se pak vlaky mohly rozjet rychlostí 120 až 140 kilometrů v hodině.

Plány jsou i na vysokorychlostní tratě

Kromě trasy na letiště se pondělní jednání premiéra s představiteli SŽDC a ministerstva dopravy týkalo i přípravy vysokorychlostních tratí. Do konce roku tak má úřad vládě předložit materiál popisující vývoj přípravy železničních spojení pro rychlost nad 300 kilometrů v hodině.

Nejreálnější je podle Sobotky vznik napojení na rychlotratě v západní Evropě přes Berlín a Drážďany. Přeshraniční spojení Drážďany - Praha sice zatím v německém plánu na rozvoj vysokorychlostní železnice vysokou prioritu nemá, vláda se ale pokusí tento stav napravit. Další zvažovanou vysokorychlostní tratí je spojení Prahy a Brna s pokračováním na Vídeň, Bratislavu a Budapešť.

Ještě letos nebo příští rok by mohlo být podle Sobotky jasné, jak se německá strana k revizi plánu rychlostních tratí postaví. Pokud bude trať zařazena do spolkového plánu dopravy, bude zřejmé, že má německá strana chuť na tomto spojení spolupracovat a je reálné i její financování z evropských peněz. Do roku 2025 by se pak mohl začít stavět první úsek z Prahy do Litoměřic.