Vikingy můžeme s nadsázkou označovat za „metrosexuály“ raného středověku. Nebyli to primitivní divoši, nenosili rohaté přilby. Byli krutí, ale styloví, měli svou módu, česali se a myli. Dokonce používali voňavky.

Pýcha předchází pád a (skoro) na každého jednou dojde. To na vlastní kůži pocítil i vikinský válečník Sigurd Eysteinsson, známý jako Sigurd Mocný, jehož smrt patří v dějinách k těm nejkurióznějším.

Jmenoval se Leif Eriksson a v Evropě ho zná málokdo. Tento viking, od jehož smrti letos uplyne 1000 let, přitom jako první Evropan doplul do Ameriky, téměř 500 let před Kryštofem Kolumbem.

Vikingové měli strach ze změny klimatu. Svůj "stav klimatické nouze" vytesali do kamene.

Příběh středověkého osídlení Grónska byl temný, plný hrůz. Přispěly k tomu nejen války, ale i změny podnebí a bezuzdný lov.

V Uppsale ve Švédsku objevili dva vzácných pohřby na lodi. Jeden z nich byl absolutně neporušený. Pozoruhodné ale byly hlavně pozůstatky, které v hrobě byly uloženy. V lodi se nacházel jeden člověk, pes a kůň – všichni ve velmi dobrém stavu.

Dehet si nejspíše většina z nás asociuje s průmyslovým věkem, a tudíž i obdobím posledních dvou staletí - ve skutečnosti jde ovšem o poměrně starý vynález. Podle nové švédské archeologie studie by dokonce dehet mohl být jakousi "tajnou zbraní" v arzenálu středověkých Vikingů.

Ačkoliv éra Vikingů skončila již před skoro tisíci lety, dodnes jsme jejich obdobím stále fascinováni. Vikingové pomohli mečem i zlatem formovat dějiny nejen severní, ale i západní Evropy, a zasloužili se i o první případ evropského (znovu)objevení severoamerického kontinentu. Přesto nám z jejich období nezbylo mnoho artefaktů z praktiky tzv. lodních pohřbů. Nový nález na zemědělské půdě v norském kraji Østfold proto může mít mimořádnou hodnotu.