vikingové

Nové archeologické objevy i přístup skandinávských muzeí mění zažitou představu o Vikinzích jako neúprosných barbarech. Výzkumy ukazují, že vedle válečníků tvořili jejich společnost také obchodníci, řemeslníci, zemědělci i ženy s významným postavením, kteří byli součástí překvapivě vyspělé a dobře organizované civilizace.

Vyvrácený strom odhalil nečekané tajemství: Runový zápis, jaký nikde jinde není k vidění.

Nenápadné norské pole vydalo poklad, který šokoval archeology. Více než 3 000 stříbrných mincí z doby Vikingů mění pohled na jejich bohatství i obchodní svět. Za tímto objevem se ale skrývá i záhada, která dodnes nemá odpověď.

Klidný park u Cambridge ukrýval po staletí tajemství plné násilí. Studenti archeologie zde objevili raně středověkou pohřební jámu s ostatky deseti mladých mužů, mezi nimi i neobvykle vysokého jedince, který za života podstoupil operaci lebky.

Nedaleko dánského Aarhusu odkryli archeologové 30 dokonale zachovalých vikinských hrobů. Místo překvapilo nejen svým bohatstvím, ale i možným spojením s legendárním králem Haraldem Modrozubem, po němž je pojmenována moderní technologie Bluetooth.

Student archeologie Greer Jarrett se vydal po stopách Vikingů netradiční cestou – místo studia v archivech zvolil plavbu na replice vikingské lodě. Během tří let urazil tisíce kilometrů a odhalil zapomenuté přístavy, dávné trasy i tvrdé podmínky života na moři.

Byla to skutečná vikingská poprava, nebo jen krvavá legenda, která měla nahnat hrůzu nepřátelům i věřícím? Krvavá orlice dodnes fascinuje historiky, archeology i tvůrce filmů. Příběh tak strašlivý, že ho mnozí považují za výmysl – a přesto možná někdy opravdu proběhl.

Vikingy můžeme s nadsázkou označovat za „metrosexuály“ raného středověku. Nebyli to primitivní divoši, nenosili rohaté přilby. Byli krutí, ale styloví, měli svou módu, česali se a myli. Dokonce používali voňavky.