Cukr, káva, limonáda zůstanou na školní půdě jen jako součást oblíbené říkanky. Alespoň pokud projde vyhláška, kterou projednávají poslanci.

Děti školou povinné se budou muset zříct energetických drinků, kávy, džusů, prostě všech nápojů s povzbuzujícím účinkem nebo se sladidly. Školní automaty a bufety už nenabídnou ani slané oříšky či bagety s majonézou, kečupem nebo hořčicí.

Zákaz se navíc bude týkat i reklamy ve formě nabídky nezdravých potravin zdarma. Vyhláškou ministerstva zdravotnictví budou kromě toho určeny povolené obsahy soli, tuků a cukrů v potravinách.

Proč se ministerstvo rozhodlo pro tak striktní zákaz? Protože další a další výzkumy ukazují, že nadváha a obezita rostou hrozivým tempem. A to nejen u dětí.

Obezita jako zbraň hromadného ničení

Od roku 1980 stoupl ve světě počet lidí postižených obezitou dvojnásobně. Podle statistik Světové zdravotnické organizace dosáhl počet lidí s nadváhou v loňském roce 1,9 miliardy dospělých. Přes půl miliardy z toho bylo obézních, tedy lidí s BMI indexem přesahujícím hodnotu 30. 

Největší problém obezity přitom není otázka vzhledu, který byl koneckonců vždy spíš záležitostí estetických norem poplatných konkrétní době. Skutečným problémem je totiž zdravotní stránka. Obezita je z lékařského pohledu chronickým onemocněním, které způsobuje další nemoci - cévní choroby, vysoký tlak, mrtvici, cukrovku či některé formy rakoviny.

Chronická onemocnění způsobená obezitou mají na svědomí 60 procent všech úmrtí ve světě. Tím se z ní stává jednoznačně nejúčinnější zbraň hromadného ničení.

V absolutních počtech obezita zabila víc lidí než všechny války na světě dohromady. Paradoxním důsledkem života v dostatku trpí pochopitelně hlavně lidé v bohatých zemích. Všem tabulkám neohroženě vládnou Spojené státy, domov Coca-coly a hamburgerů, což ostatně nikoho nepřekvapí. 

Zajímavé je, že problém s kily navíc mají především lidé patřící k určitým etnikům. Genetickou dispozcí k rapidnímu nabývání na váze mají američtí Indiáni, lidé hispánského původu a nejnáchylnější jsou prý obyvatelé Polynésie a Mikronésie.

A co děti? Mají se kde cpát?

Za svou váhu či nadváhu zodpovídají dospělí lidé sami. V případě dětí to ale neplatí, za ně zodpovídají jejich rodiče, kteří si alespoň při pohledu na světové statistiky nevedou vůbec dobře.

Počet předškolních dětí s nadváhou dosahoval předloni 42 milionů. V Česku má nadváhu podle letošního výzkumu VZP 20 až 30 procent dětí. A z čeho děti tloustnou? Třeba ze sladkých nápojů, kterým dávají přednost před neslazenými. Svou roli hrají i fast-foody, ve kterých se stravuje alespoň jednou týdně až pětina nezletilých jedinců. 

K tomu připočítejte nedostatek pohybu a problém je na světě. 

V omezení sladkostí vkládají poslanci velké naděje. Problém ale je, že se vyhláška omezuje jen na školní instituce, takže to bude mít spíš kosmetický než reálný účinek. Školáci si jednoduše sladké limonády či bonbony koupí jinde nebo po škole. 

Nestálo by spíš za zvážení, zda by se k cukru nemělo konečně přistupovat jako k jiným škodlivým látkám jako třeba tabák nebo alkohol?