Dnes je sobota 24. července 2021., Svátek má Kristýna
Počasí dnes 30°C Polojasno

Očima české armády: Hrozí nám biologický nebo chemický útok?

Očima české armády: Hrozí nám biologický nebo chemický útok?
Ilustrační snímek | zdroj: ThinkStock

Můžou teroristé použít biologickou nebo chemickou zbraň? Má se Evropa bát? A co naše bezpečnostní opatření, dokážou nás ochránit? Na otázky odpovídá mjr. Ing. Radek MALINA z 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany v Liberci.

Můžete úvodem stručně vysvětlit, co jsou biologické a chemické zbraně?

Nejprve si řekněme, co je to látka a co zbraň. Chemická (biologická) zbraň je definována jako chemická (biologická) látka, která je plněna do prostředku dopravy na cíl. Tento prostředek je pak schopen látku distribuovat za účelem ničení (ohrožení) života či majetku.

Pak se z tohoto systému stává zbraň. Společným jmenovatelem chemické a biologické zbraně je jejich schopnost v krátkém časovém úseku ohrozit velké množství lidí, proto je nazýváme zbraně hromadného ničení. Rozdílem mezi těmito zbraněmi je například čas působení.

Chemické zbraně působí téměř okamžitě a tím vyvolávají okamžitou a poměrně účinnou potřebu ochrany. Biologické zbraně naopak působí po delším čase, jakým je inkubační doba, a mohou působit jistý čas nepozorovaně, včetně možnosti šíření. V tomto směru lze hodnotit biologické zbraně jako záludnější.

Použití biologických zbraní je založené na principu šíření některé infekční choroby. Jaká onemocnění byla takto v minulosti zneužita v Evropě?

V moderní době není bojové použití biologických zbraní zaznamenáno. Výskyt těchto zbraní se omezuje naštěstí pouze na zbrojní výzkumné programy a testování.

V historii válek však lidé několikrát prakticky zneužili nemoci, které byly ve své době hrozbou. Již za římského císařství vrhali vojáci katapulty mrtvá nakažená lidská či zvířecí těla do obsazených měst. Taktika vrhání morem infikovaných těl se v průběhu historie několikrát opakovala.

A co chemické zbraně? Byly použity v dějinách Evropy?

Historií Evropy v tomto případě rezonují především události na bojištích první světové války, kdy byl použit plynný chlor a yperit německou armádou. Protože vojáci nebyli vybaveni účinnou ochranou a jednalo se o použití zcela nové taktiky v zákopové válce, která vynikala velkou účinností a prakticky odstartovala vývoj a shromažďování zásob stále účinnějších a hrozivějších bojových látek.

Pominout zcela jistě také nelze použití chemické otravné látky v koncentračních táborech Velkoněmecké říše, i když zde nejde úplně přesně o bojové použité, ale užití k masovému vraždění.

Jaká je úloha vaší jednotky v případě útoku biologickou zbraní?

V tomto případě jsou naše jednotky připraveny na tento útok reagovat, to znamená situaci vyhodnotit, varovat ostatní jednotky či Integrovaný záchranný systém, vypočítat a vyčlenit potřebné kapacity a provádět dezinfekci zasažených vojáků nebo civilního obyvatelstva na připravených místech dekontaminace. Esenciální bude spolupráce s orgány ochrany veřejného zdraví.

A jaká je v případě použití chemických zbraní?

Stejná jako v předchozím bodě. V případě použití chemických a radioaktivních látek jsme schopni dále provádět nepřetržité monitorování a dále účinnou a přesnou analýzu použitých látek. Při použití je nejdůležitější zjistit, co a v jaké koncentraci bylo použito. Tyto informace nesmírně usnadní protiopatření, stupeň ochrany a případnou léčbu (zde ještě nutno znát dobu expozice).

Pokud bychom se bavili na teoretické úrovni, nakolik je reálné použití biologických a chemických zbraní? Jak je těžké se k nim dostat, uchovávat, přepravit a šířit?

Řekněme, že útok chemickou nebo biologickou zbraní je z hlediska přípravy méně reálný než útok s použitím konvenčních zbraní.

Výchozí chemikálie a biologické látky pro možnou výrobu takových nebezpečných produktů jsou již definovány a jejich prodej či distribuce je regulována a monitorována. Existují státní i mezinárodní organizace, jejichž úkolem je monitorovat a kontrolovat šíření jak produktů k výrobě, tak látek samotných. V České republice je to Státní úřad pro jadernou bezpečnost, z mezinárodních organizací můžeme jmenovat OPCW (Organisation For The Prohibition Of Chemical Weapons) nebo IAEA (International Atomic Energy Agency).

Jen ještě doplním, že i když si možná lze na trhu nějaké látky opatřit, vyrobit účinnou, stabilní látku je velmi složité.

Románové či filmové zápletky často začínají tím, že z armádních laboratoří unikne uměle vypěstovaný patogen, který byl vyvinut jako nová biologická zbraň. Nakolik jsou takové scénáře reálné?

Těžko si to dovedu představit při bezpečnostních opatřeních, kterými tato zařízení disponují. Ochrana je vícestupňová, navíc se pracuje s množstvím, které má možné negativní následky minimalizovat.

V uplynulých dnech se spekulovalo o použití bílého fosforu ruskými vojáky. Svět obletěly fotografie, které měly sloužit jako důkaz. Je opravdu možné z fotografie přesně určit, zda šlo o bílý fosfor?

Přesně ne, ale s vysokou pravděpodobností ano. Zejména díky chemickým vlastnostem bílého fosforu a jeho chování při styku s okolním prostředím (vzduchem a vlhkostí).

Při kontaktu se vzdušným kyslíkem se bílý fosfor samovznítí a hoří plamenem, z jehož intenzity lze odvodit teplota hoření. Dále při spalování fosforu vznikají oxidy (zejména oxid fosforečný), které, v reakci se vzdušnou vlhkostí, vytváří specifický dým (kyseliny fosforečné).

Jak se lze chránit před útokem chemickou či biologickou zbraní?

Je potřeba být připraven a mít k dispozici alespoň základní prostředky ochrany dýchacích cest a povrchu těla. Koneckonců mnozí z nás ještě pamatují branná cvičení našich škol a tedy vědí, že tato opatření nejsou nějak komplikovaná.

Efektivnější možnosti ochrany pak existují jak pro vojenskou, tak i civilní sféru. Ta civilní to má trochu komplikované v tom, že odpovědnost za ochranu proti těmto rizikům byla oproti dobám minulým přesunuta mnohem více na jednotlivce a málokdo z nás si to plně uvědomuje.

Ochrana začíná použitím ochranných prostředků dýchacích cest (plynových masek) a končí efektivním ukrytím.

Můžete na základě praxe a zkušeností zhodnotit, zda jsou bezpečností opatření v Evropě i u nás z pohledu ochrany před chemickými a biologickými zbraněmi dostatečná?

Zabezpečení evropských pracovišť, kde se mohou tyto látky vyskytovat, jsou dle mého názoru prvotřídní a pod trvalým dohledem mezinárodních organizací. A pro toho, kdo to myslí s ochranou proti tomuto druhu zbraní vážně, jsou na trhu dostupné komplexní systémy střežení a nepřetržitého monitorování přítomnosti těchto látek v ovzduší i ve vodě.

Je vánoční čas, lidé chodí na tržiště, do nákupních center a podobně. Nejsou to ideální podmínky pro útok zbraněmi hromadného ničení? 

S rizikem použití těchto zbraní k teroristickým útokům je nutné počítat, ale nemělo by to být důvodem k vyvolávání strachu, paniky a hysterie. V opačném případě je půl úkolu teroristů splněno. A není vůbec jednoduché vyrobit, skladovat a použít stabilní otravnou látku, která by po nějakém rozptýlení do prostor vyvolala příznaky u velkého množství osob.

A poslední otázka. Jak se můžou před chemickými a biologickými zbraněmi chránit civilisté?

V prevenci proti tomuto typu útoků existují stejná pravidla jako proti útokům konvenčním. Nikdy ho nelze stoprocentně předpovědět. A

by byl útok chemickou nebo biologickou zbraní efektivní, je nutno připravit jednak účinnou látku a také efektivní způsob její distribuce. Toto všechno navíc musí provést zkušený a vzdělaný personál. Příprava celého tohoto komplexního úkolu je velmi viditelná a samozřejmě otevírá i cesty k preventivním opatřením.

K těm můžeme také přičíst komerčně dostupné systémy monitorování přítomnosti chemických a biologických látek v okolním ovzduší, či prostředky detekce těchto látek na místech přípravy zbraně nebo výroby látky. Rovněž kvalita pitné vody je pravidelně kontrolována. Svoji roli hraje i informovanost laické populace.

Zdroje:
Vlastní