Němečtí bratři Theo a Karl Albrechtovi začali po druhé světové válce podnikat v maloobchodě a bývají považováni za otce diskontních prodejen. Počátkem šedesátých let otevřeli první supermarkety Aldi (Albrecht Diskont) a brzy se prosadili díky výrazně nižším cenám. Německý trh si rozdělili: Theo ovládal sever (řetězec Aldi Nord), Karl jih (Aldi Süd). Patřili k nejbohatším lidem v Německu a na světě vůbec.

Sedm milionů výkupného

Devětadvacátého listopadu 1971 kolem sedmé večer opustil tehdy 49letý Theo Albrecht centrálu Aldi Nord v Hertenu a zamířil na parkoviště ke svému vozu. Náhle k němu přistoupili dva muži a požádali ho, aby se legitimoval. Než se stihl vzpamatovat, s pistolí v ruce ho donutili nastoupit a odvezli ho jeho vlastním mercedesem, který pak zaparkovali asi o pět kilometrů dál. Albrechta poté svým autem unesli do asi 50 kilometrů vzdáleného Düsseldorfu, kde ho zavřeli do předem připravené šatní skříně, která posloužila jako dočasná cela.

Když se jinak dochvilný podnikatel dlouho nevracel domů, jeho manželka Cilly se obrátila na policii. Po půlnoci se pak rodině ozvali únosci a v následujících dnech od nich přišlo několik vzkazů. Třetího prosince si řekli o výkupné sedm milionů marek. Dokonce Albrechtovi dovolili zavolat domů, aby ohlásil, že je v pořádku.

Třebaže pachatelé požadovali, aby se do záležitosti nezapojovala policie, bylo jim jasné, že rodina tuto podmínku nedodržela, protože Albrechtův řádně zaparkovaný mercedes odvezla odtahovka a poté okolí prohledávali policisté v civilu. Únosci to vzali na vědomí a v dopise vrchnímu státnímu zástupci vyjádřili „hlubokou lítost“ nad tím, že unesený podnikatel už zhubl o několik kilogramů. V dopisech se jednou stavěli do role férových vyjednavačů, jindy se vydávali za novodobé Robiny Hoody, kteří nechtějí nikomu ublížit, ale jen si vzít trochu peněz od příliš bohatého člověka. 

Bratři Albrechtové si německý trh rozdělili: Theo ovládal sever (Aldi Nord), Karl jih (Aldi Süd) | zdroj: Profimedia

Cilly Albrechtová a jeden z jejích synů odmítli požadavek únosců, aby výkupné předali osobně, protože hrozilo nebezpečí, že by mohli být uneseni další dva členové rodiny. Nakonec byl tímto úkolem pověřen essenský biskup Franz Hengsbach. Policie slíbila, že jej nebude sledovat.

Čtyřiadvacetihodinový náskok únoscům nepomohl

Ve čtvrtek 16. prosince byly peníze úspěšně předány a Theo Albrecht byl propuštěn. Byl vyčerpaný a zanedbaný, ale jinak v pořádku. Jak policie slíbila, dala pachatelům 24 hodin náskok, než vyhlásila pátrání.

První únosce byl ale dopaden už následující pondělí. Devětatřicetiletý kriminálník Paul Kron, známý jako Diamanten-Paule, se prozradil tím, že najednou zaplatil dluh ve výši 1500 marek, a to třemi pětisetmarkovými bankovkami, které podle sériových čísel pocházely z výkupného. Po osmi dnech ve vazbě se zhroutil a přiznal se s tím, že do únosu byl zapojen jen jako pomocník za pouhých deset tisíc marek. Prozradil i svého šéfa a komplice - Hanse-Joachima Ollenburga, uznávaného právníka z Düsseldorfu, který měl velké dluhy z hazardu. Ollenburg byl nakonec dopaden na útěku v Mexiku a na Nový rok byl vydán do Německa.

Ve vedlejší místnosti Ollenburgovy kanceláře byla objevena skříň, která sloužila jako cela pro uneseného Albrechta. Právník se nakonec 3. ledna pod tíhou důkazů přiznal, ovšem tvrdil, že Kron dostal polovinu výkupného a svůj podíl prohrál. Svou část výkupného Ollenburg vrátil, zbytek se nikdy nepodařilo najít. Oba únosci dostali osm a půl roku vězení.

Multimiliardář Theo Albrecht se ovšem až do své smrti hledání zbytku výkupného nevzdal. Zemřel v roce 2010 v 88 letech, jeho 94letý bratr Karl o čtyři roky později. Šestaosmdesátiletý Kron zemřel v lednu 2017 v pečovatelském domě, 93letý Ollenburg měsíc po něm.