Kvůli přepadení banky, použití výbušnin a dalším deliktům byla před 46 lety v San Franciscu zatčena Patty Hearstová, vnučka tiskového magnáta Williama Randolpha Hearsta (vydavatele magazínů Cosmopolitan, Harper's Bazaar a dalších titulů, který se stal jednou z předloh pro slavný film Občan Kane).

Jen devatenáct měsíců před svým zatčením přitom byla Patricia Campbellová Hearstová  (narozená 20. února 1954) spořádanou studentkou dějin umění na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Čtvrtého února 1974 ale do jejího bytu pronikli levicoví extremisté ze Symbionese Liberation Army (SLA), devatenáctiletou dívku unesli a požadovali, aby se vlivná rodina zasadila o propuštění dvou uvězněných členů SLA. Když se to nepodařilo, žádali únosci, aby rodina rozdala jídlo v hodnotě 70 milionů dolarů potřebným lidem v Kalifornii. Počáteční distribuce potravin v hodnotě dvou milionů dolarů však skončila fiaskem, a tak zůstala Patty v rukou únosců.

Prožila si mezi nimi své – nechávali ji hladovět, byla zavřená v izolaci se zavázanýma očima a zřejmě byla i několikrát znásilněna. „Buď se k nám přidáš, nebo tě zabijeme,“ vyhrožoval jí prý vůdce SLA Donald DeFreeze.

Patty se tedy rozhodla se skupinou zůstat. Absolvovala příslušný výcvik, přijala pseudonym Tania a podílela se v dubnu 1974 na přepadení banky v San Franciscu, při němž byli dva lidé postřeleni. Účastnila i menších loupeží, kradla auta a prchala v nich před policií.

Bezcitné zombie se sníženým IQ

Byla zatčena 18. září 1975 – devatenáct měsíců po svém únosu. V době zadržení vážila pouhých 40 kilo, její IQ činilo 112 (před únosem 130), stala se z ní těžká kuřačka s vymytým mozkem a podle psycholožky z ní bylo ‚bezcitné zombie‘.

Přesto byla Patty podle posudku odpovědná za své činy, a tak soud řešil otázku, do jaké míry si vlastně členství ve skupině levicových extremistů užívala a do jaké míry byla ke svým činům nějakým způsoben přinucena.. Obžaloba ji každopádně označila za „obyčejnou kriminálnici“, která nepůsobila dojmem, že by ji někdo nutil k ozbrojenému přepadení banky. Moc tomu všemu samozřejmě nepomohl ani fakt, že jako své povolání uvedla Hearstová po zadržení „členka městské gerily“ a že poslala svým levicovým „bratrům a sestrám“ pozdrav, že se cítí silná a svobodná. Protiřečily si i její výpovědi.

V každém případě porota nebyla shovívavá a v roce 1976 odsoudila 22letou Patty Hearstovou k 35 letům vězení. Dívka ve vězení brzy prodělala plicní embolii a její zdravotní stav nebyl dobrý. Zřejmě i proto jí byl trest snížen na sedm let, v roce 1979 ji prezident Jimmy Carter podmínečně propustil a v poslední den svého prezidentského mandátu v roce 2001 jí Bill Clinton udělil úplnou milost. Ještě předtím sepsala Hearstová autobiografii Every Secret Thing, podle níž byl v roce 1988 natočen film Patty Hearstová s Natashou Richardsonovou v hlavní roli.

Patty Hearstová v únoru 2019 | zdroj: Profimedia

Psychicky i fyzicky se Hearstová dala nakonec dohromady, sama se pak také několikrát objevila před kamerou. Dva měsíce po propuštění z vězení se provdala, její manžel zemřel v roce 2013. Dnes Hearstová žije se svými dvěma dcerami (jednou z nich je modelka a herečka Lydia Hearstová) v New Yorku a věnuje se především charitativní a nadační činnosti. Její životní peripetie a motivy jejích činů však zůstávají dodnes záhadou.