Úřad zjistil, že firma Tescoma v období od prosince 2015 do června 2021 určovala svým odběratelům takzvané minimální maloobchodní ceny, za které mají prodávat její zboží koncovým uživatelům. Přitom zahájení a trvání obchodní spolupráce s koncovými prodejci podmiňovala Tescoma dodržováním těchto minimálních cen a jejich dodržování kontrolovala.

„Distributoři či dodavatelé mají možnost stanovit svým odběratelům či prodejcům doporučené maloobchodní ceny. Nesmí se však jednat o stanovení pevné nebo minimální ceny, protože poté dochází k omezení konkurence mezi maloobchodními prodejci, kteří nemohou o zákazníka soutěžit prostřednictvím ceny,“ uvedl předseda úřadu Petr Mlsna.

Tescoma se tak provinila uzavíráním zakázaných dohod se svými odběrateli, kterými narušila hospodářskou soutěž na trhu s kuchyňskými potřebami pro domácnost. „Vzhledem k dlouhodobosti protisoutěžního jednání mohla být uložená pokuta výrazně vyšší. Úřad však zohlednil nadstandardní spolupráci ze strany účastníka řízení, zavedení účinného soutěžního compliance programu a splnění podmínek pro narovnání, za což pokutu zásadním způsobem snížil,“ uvedl Mlsna.

Compliance program je soubor pravidel, která mají ve firmě bránit porušování zákona o hospodářské soutěži. Využitím procedury narovnání, kdy se firma k provinění přiznala a aktivně s úřadem spolupracovala, se zároveň zbavuje možnosti podat rozklad a bránit se rozhodnutí úřadu žalobou. Pokuta tak je pravomocná a Tescoma ji musí zaplatit.

S žádostí o vyjádření k uložené sankci dnes ČTK oslovila Petra Chmelu, jednatele a spoluzakladatele společnosti Tescoma, která sídlí ve Zlíně. „Moc se omlouvám, ale k pokutě se vyjadřovat nechci,“ odpověděl ČTK v SMS Chmela.

Za určování cen odběratelům ÚOHS pokutoval již několikrát. Například v roce 2020 uložil pokutu 6,6 milionu korun distributorovi elektronických cigaret, společnosti Ritchy EU, za protisoutěžní dohodu o určování cen. V roce 2020 úřad také udělil pokutu 7,6 milionu korun distributorovi zahradní techniky a vybavení, společnosti V-Garden za to, že určovala ceny svým prodejcům. Předseda ÚOHS Petr Mlsna v roce 2021 obě pokuty potvrdil. Letos ÚOHS například potrestal společnost FAST ČR, která se zabývá velkoobchodním i maloobchodním prodejem elektroniky, hodinek, zahradní techniky a dalšího vybavení, pokutou zhruba 30,3 milionu korun. Firma téměř rok určovala svým odběratelům z řad maloobchodních prodejců minimální ceny, za které mohou odebrané zboží prodávat. Pokuta je pravomocná.

Dosud nejvyšší pokutu uložil ÚOHS v roce 2015 stavebním firmám za kartel v zakázkách. Pokuta ve výši 2,036 miliardy korun byla později snížena na 1,66 miliardy korun. Největší pokutu dostala firma Skanska (530 milionů), skoro půlmiliardové sankce dostaly i společnosti Strabag a Eurovia. V roce 2007 ÚOHS uložil pokutu 979 milionů korun za kartel devíti mezinárodním strojírenským firmám. Sankce se týkala 16 společností z holdingů Siemens, Alstom, Areva, Fuji Electric, Hitachi, Japan AE Power Systems, Mitsubishi Electric, Toshiba a Nuova Magrini. Pokutou se opakovaně zabývaly soudy, v dubnu 2013 Nejvyšší správní soud (NSS) potvrdil, že ÚOHS musí o výši pokut rozhodnout znovu. V únoru 2016 ÚOHS řízení zastavil, protože uplynula lhůta pro uložení pokuty.