Tržby v maloobchodu loni podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně klesly o 3,6 procenta. Tržby za potraviny v maloobchodu se podle statistiků loni snížily o 5,1 procenta a za nepotravinářské zboží o 2,9 procenta. Podle Prouzy se pokles marží řetězců projeví na hospodářských výsledcích firem. Poznamenal, že obchodníci se růstem cen energií musely potýkat stejně jako jiné sektory a po skončení fixací jim vzrostly náklady na energie v průměru o 18 procent. Upozornil na to, že řada potravin má jasná pravidla pro uchování a musí se mrazit nebo chladit jak ve skladech, tak při dopravě a na prodejně.

Zároveň podle něj obchodní řetězce byly jedním z mála sektorů, který se dokázal přizpůsobit zhoršující se ekonomické situaci a zvyšovat mzdy zaměstnanců. Loni firmy z oboru podle SOCR meziročně navýšily mzdy v rozmezí od 11 do 18 procent. Podle Prouzy růst mezd v posledních letech změnilo vnímání práce v řetězcích, která byla dříve považována za velmi špatně placenou a kritizovali to i někteří politici. „Před sedmi až osmi lety byla fluktuace lidí na prodejní ploše kolem 20 procent ročně, dnes je pod pěti procenty,“ uvedl.

Podle Prouzy je za zdražováním potravin chybějící konkurence mezi dodavateli, kdy jsou v některých segmentech podniky ovládající velké tržní podíly v řádu desítek procent. Taková situace je podle něj například u nealkoholických nápojů, margarínů nebo pracích prostředků.

Prouza také poukázal na vyjádření předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petra Mlsny pro Seznam Zprávy, podle kterého je v ČR na rozdíl od jiných států EU poměrně rozdrobený trh maloobchodu. Prouza k tomu doplnil, že na některých evropských trzích mají tři dominantní řetězce 60 až 70 procent trhu. Poznamenal také, že podle odhadů zhruba 22 procent trhu ovládají vietnamské večerky, které jako samostatné obchody působí pouze navenek. „Je to koordinovaný obchodní postup. Mají primárního společného dodavatele,“ řekl. Poukázal i na to, že používají jednotný pokladní systém a centralizovanou správu dat. Dokážou podle něj velmi rychle reagovat na slevové akce, nakoupit v řetězci například cukr ve slevě a prodat ho ve vlastním obchodě.

Zvyšující se ceny vedly podle Prouzy ke změně spotřebitelského chování, kdy klesla poptávka třeba u luxusních potravin, dražšího masa, alkoholu nebo exotického ovoce. Dříve podle Prouzy lidé šetřili spíše tak, že nakupovali méně kvalitní zboží, nyní kupují spíš menší množství a snižuje se plýtvání potravinami.

Obchodní řetězce mají podle SOCR 78 000 zaměstnanců, ročně investují mezi 16 až 18 miliardami Kč a investiční aktivita asi nepoleví i přes složitou ekonomickou situaci ani letos.

Komora chce, aby ÚOHS prověřil tržní sílu Kauflandu, Lidlu, Penny a Billy

Agrární komora ČR chce požádat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), aby prověřil případně zneužívání tržní síly německých skupin Schwarz a Rewe na českém trhu. Schwarz v ČR provozuje obchodní řetězce Lidl a Kaufland, Rewe vlastní řetězce Penny Market a Billa. Komora uvádí, že spolu s dalšími obchodními řetězci ovládají 75 procent trhu a dává jim to velkou vyjednávací sílu vůči potravinářským a zemědělským firmám. Komora o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Mluvčí ÚOHS Martin Švanda v reakci uvedl, že konkrétní stížnost na porušení zákona zatím nikdo ze zemědělců nepředložil.

Prouza dnes řekl, že podnět komory je hlavně odvádění pozornosti od vlivu velkých firem. Už dříve uvedl, že za pokračujícím zdražováním potravin v maloobchodě nestojí maloobchodní řetězce, ale zneužívání inflace a dominantního postavení ze strany dodavatelů.

Agrární komora upozorňuje na to, že obě skupiny (Schwarz a Rewe) mají v ČR tržby v řádu vyšších desítek miliard Kč. Hospodářské síle řetězců se podle komory nemůže rovnat zhruba 60 000 pěstitelů plodin a chovatelů hospodářských zvířat, a proto si mohou zahraniční řetězce diktovat podmínky a určovat, co se bude na trhu prodávat.

Prezident komory Jan Doležal uvedl, že je potřeba se ptát, do jaké míry mohou skupiny Schwarz a Rewe ovlivňovat ceny na českém trhu. „Zemědělci, potravináři i obchodníci mají ale různé manévrovací možnosti, jak promítnout tyto náklady do cen, za něž prodávají. Komu a s jakou úspěšností se to daří, ukazují jednoznačně oficiální statistiky. U řady potravin, jako jsou cukr, drůbeží maso nebo jablka, zemědělci zvyšovali ceny nejpomaleji ze všech. Jednoznačně proto odmítám, že by čeští zemědělci zdražovali lidem potraviny,“ doplnil.

Podle Prouzy volí například Lidl a Kaufland úplně jiné cenové strategie. Uvedl, že za zdražováním potravin je chybějící konkurence mezi dodavateli, kdy jsou v některých segmentech podniky ovládající velké tržní podíly v řádu desítek procent. Mluvčí společnosti Lidl Tomáš Myler ČTK řekl, že firma nebude komentovat vyjádření Agrární komory a dále podněcovat nervozitu kolem cen potravin. „Tato kontrolní pravomoc patří ÚOHS a domníváme se, že neexistují oprávněné důvody, pro které by šetření skupiny mělo být zahájeno,“ doplnil.

Švanda uvedl, že ÚOHS zástupce zemědělců v poslední době intenzivně školí v nových pravidlech, která přinesla novela zákona o významné tržní síle. „Oblast výroby a dodávek zemědělských produktů a potravin sledujeme dlouhodobě, uložili jsme v ní v minulosti i pokuty ve výši stovek milionů korun, například právě řetězci Rewe,“ řekl. Úřad dnes oznámil, že bude zjišťovat, ve které části dodavatelského řetězce od výrobce až po prodejce nejvíc roste cena potravin. Zaměří se na čtyři základní potraviny, výsledky takzvaného zrychleného sektorového řešení budou k dispozici za několik měsíců. Neupřesnil ale, na které potraviny se zaměří.

Komora již dříve upozorňovala na výrazný růst cen některých potravin v obchodech. Například kvůli vysokým cenám cukru a vajec se na obchodníky obrátil i ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Lidl měl podle poslední zveřejněné účetní uzávěrky v účetním roce, který skončil 28. února 2021, tržby 73,2 miliardy Kč a zisk 6,1 miliardy Kč. Kaufland měl ve stejném období obrat 64 miliard Kč a zisk 2,9 miliardy Kč.

Penny Market měl v roce 2021 podle účetní uzávěrky tržby za prodej zboží 41,6 miliardy Kč a zisk 944 milionů Kč. Billa měla ve stejném roce zisk 658 milionů Kč a tržby za prodej zboží 30,8 miliardy Kč.