Kreatin. Magické slovo světa fitness, doplněk, který má dodat sílu, napumpovat svaly a otevřít bránu k výkonům, o kterých se vám ani nezdá. Jenže právě tahle aura neporazitelnosti kolem bílého prášku způsobila, že se z něj stala téměř posvátná ingredience, kterou lidé cpou do shakeru bez mrknutí oka. Až příliš mnoho sportovců ho bere jako neškodnou vodu – jenže realita je mnohem barvitější, temnější a hlavně nebezpečnější, než se říká.

Začíná to nenápadně: někdo v šatně tvrdí, že stačí brát víc, protože víc znamená víc svalů. Jiný přísahá, že nasycovací fáze je tajemství každého nárůstu. A další vám řekne, že pokud vás po kreatinu bolí břicho, prostě si na to musíte zvyknout. Pravda? Tyhle mýty posílají lidi do nemocnic mnohem častěji, než byste čekali.

Ledviny totiž nejsou nezničitelné. Zdravý člověk většinou zvládne doporučené dávky bez problémů, ale spousta lidí má hraniční funkci ledvin, vysoký tlak, cukrovku nebo bere léky, které ledviny oslabují. A právě ti pak dopadnou nejhůř. Kreatin může zvýšit hladinu kreatininu, a doktoři jsou pak často postaveni před hádanku: je to přirozené zvýšení, nebo začínající problém? Výsledek? Skutečné potíže se mohou zamaskovat jako neškodný efekt suplementu. A kdo mezitím dál věří radám z fitka, klidně se dostane až na dialyzační oddělení.

Jenže to není všechno. Stále populární nasycovací fáze – dvacet gramů denně – je pro mnoho těl menší gastronomická katastrofa. Nadýmání, průjem, křeče, tlak v břiše a chuť k jídlu jako po viróze. Zvlášť lidé s IBS, refluxem či citlivým žaludkem dostávají pořádně zabrat. A přesto v marketingových sloganech stále svítí sliby extrémně rychlých výsledků, a ne realita, že jemně a pomalu to funguje stejně – jen bez toho, aby vás to ohnulo v půlce tréninku.

zdroj: Profimedia.cz

A pak tu máme velký mýtus o dehydrataci. Tvrdí se, že kreatin vysušuje tělo jako saharské slunce, ale realita je složitější. Samotný kreatin vás nevysuší – ale vaše chování ano. Trénujete víc, potíte se víc, dáte si předtréninkovku natřískanou kofeinem a… zapomenete pít. V horké posilovně se pak snadno ocitnete na hraně kolapsu, a místo aby lidé hledali chybu v nedostatku tekutin, obviní kreatin. Ten se tak stává obětním beránkem špatné hydratace, která by přitom zachránila celý den.

Ještě větší tichou bombou je psychika. Kreatin se zkoumá jako pomocník proti depresi, ale u lidí s bipolární poruchou může spustit opačný efekt. Nízké dávky dokázaly v některých případech vyvolat hypomanii či manii – tedy stav, kdy člověk letí jak na raketovém palivu, nespí, nepřemýšlí a hazarduje se sebou i okolím. Trenéři to neslyší rádi, ale citlivý mozek může reagovat dramaticky, rychle a děsivě.

A pozor – ani uznávané značky nejsou vždy čisté, natož podezřelé produkty z internetu. Některé obsahují těžké kovy, jiné stimulanty, které vám mohou způsobit bušení srdce, nespavost nebo ještě horší následky. Přitom by stačilo vybírat doplňky s ověřenými certifikacemi. Smutné je, že lidé častěji porovnávají příchutě než laboratorní testy.

Kdy kreatin opravdu není dobrý nápad

Kreatin prostě není pro každého. Těhotné a kojící ženy nemají dostatek dat, aby bylo jasné, že je suplement bezpečný. Lidé s chronickými nemocemi – zejména ledvin – by měli držet ruce dál. A kdo bere léky zatěžující játra nebo ledviny, může si kreatinem vyloženě přitížit.

Jenže existuje ještě jeden, nejvíce přehlížený problém: psychologie. Mnoho lidí používá kreatin jako omluvenku. Nemusí správně spát, jíst ani trénovat – kreatin to přece zachrání. Jenže žádný doplněk nenahradí disciplínu, regeneraci ani zdravé návyky. A co hůř, může zamaskovat signály těla, které říkají, že něco není v pořádku.

Kreatin může být úžasným pomocníkem, pokud ho používáte s rozumem, respektem a znalostmi. Ale slepá důvěra v bílý prášek, který má údajně řešit vše od výkonu po náladu, je receptem na problémy. Až příště uslyšíte někoho tvrdit, že kreatin je bezpečný pro každého a vždy, vzpomeňte si, že skutečnost je mnohem komplikovanější. A hlavně – vaše zdraví není experiment.