Shodli se na tom dnes ministr vnitra Vít Rakušan s rakouským protějškem Gerhardem Karnerem. ČR chce zároveň klást důraz na otázky, které se týkají vnitřní bezpečnosti. Půlroční české předsednictví Radě Evropské unie začne letos v červenci.

„Základní téma jsme si nevybrali. Základní téma nám udal Vladimír Putin. Základním tématem bude samozřejmě ukrajinská krize,“ prohlásil Rakušan. ČR se proto jako dotčená země bude zabývat především dopady ruské invaze na EU a ochranou vnějších hranic. Podle rakouského ministra musí být tato ochrana opravdu vydatná.

Ukrajinci, kteří uprchli do Evropské unie před invazí, si podle Karnera zaslouží pomoct. Pomoc ale musí mít jasně daná pravidla. Země také musí mít přehled o příchozích, je tedy nutná přesná registrace. Ministři mluvili také o tom, jak si mohou země při přijímání běženců pomáhat.

Rakušan i Karner zopakovali, že Česko ani Rakousko nesouhlasí s redistribucí uprchlíků pomocí kvót. Podle Karnera ale ani nejde o téma, které by se na programu evropských jednáních objevovalo. Připomněl, že uprchlíci se mohou v rámci EU volně pohybovat.

Do Rakouska podle něj přicestovalo zhruba 300 000 uprchlíků z Ukrajiny, 240 000 odjelo do dalších zemí Evropské unie. „Chci ujistit, že za českého předsednictví nebude žádná diskuse o zavedení kvót, a taková diskuse neprobíhá ani za francouzského předsednictví,“ dodal Rakušan.

Podle Karnera je Rakousko jednou z nejpostiženějších zemí co se týká nelegální migrace při přepočtu na počet obyvatel. Ochrany hranic se podle něj dá docílit několika způsoby, ať už jde o zavedení kontrol na hranicích, o společné hlídky policistů či o tzv. závojové pátrání, tedy metodu německé policie, která spočívá v cíleném výběru a obsazování kontrolních stanovišť na silnicích nebo ve veřejných dopravních prostředcích.

Rakušan vítá Rakušana. Sešel jsem se dnes se svým protějškem, Gerhardem Karnerem. Rakousko přijímá podobné počty lidí prchajících před válkou jako my, čelí podobným problémům. Vyměnili jsme si cenné zkušenosti. pic.twitter.com/My33NiZyPp

— Vít Rakušan (@Vit_Rakusan) April 26, 2022

Dalším tématem setkání byla policejní spolupráce, ministři hovořili o problémech, jako je obchodování s lidmi, převaděčství či obchod s drogami. V druhé polovině letošního roku by na česko-rakouských státních hranicích měly podle Karnera zahájit činnost smíšené policejní hlídky.

Ministři zároveň uvedli, že o případném vstupu Ukrajiny do Evropské unie se ještě povedou diskuse, Karner zdůraznil, že o této otázce budou rozhodovat všechny členské země. Rakušan zopakoval, že by rád, kdyby Ukrajina měla snadný přístup do evropských struktur. Podle něj si země zaslouží stát se časem členem EU, pokud o to bude stát.

Z Ukrajiny podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) z poloviny dubna odešlo více než pět milionů lidí. Devadesát procent uprchlíků z Ukrajiny tvoří ženy a děti. Zhruba dvě třetiny prchajících míří do Polska, do Rumunska jich dorazilo asi 725 000. Počet uprchlíků z Ukrajiny v Česku se ustálil na přibližně 300 000.