Dnes je středa 14. května 2025., Svátek má Bonifác
Počasí dnes 3°C Zataženo

Szydlová: Za londýnský atentát může evropská migrační politika

23. 3. 2017 – 13:25 | Zpravodajství | luk

Szydlová: Za londýnský atentát může evropská migrační politika
Beata Szydlová | zdroj: Profimedia

Polská premiérka Beata Szydlová v rozhovoru pro televizi TVN24 obvinila z londýnského teroristického útoku vstřícnou evropskou migrační politiku. Pohrozila také, že na sobotním summitu nepodepíše římskou deklaraci Evropské unie, pokud v ní nebudou zakotveny čtyři klíčové priority, na nichž Varšava trvá.

"Slýchám to v Evropě velmi často, abychom nespojovali migrační politiku s terorismem, ale je nemožné je nespojovat," řekla Szydlová ke středečnímu londýnskému atentátu, při němž zahynuli tři lidé a pachatel a desítky dalších lidí byly zraněny. Britská policie jej vyšetřuje jako teroristický čin, k němuž se přihlásil Islámský stát; jeho pachatelem je muž narozený v Británii.

Szydlová dala útok do přímé souvislosti se vstřícnou evropskou migrační politikou, kterou se členským zemím snaží vnutit Brusel. Polsko patří spolu s dalšími zeměmi visegrádské skupiny k nejhlasitějším odpůrcům přerozdělování migrantů v rámci zemí Evropské unie a podle Szydlové londýnský útok Varšavu v této strategii utvrdil. Požadavky eurkokomisaře Dimitrise Avramopulose, který tento týden během návštěvy ve Varšavě polskou vládu přesvědčoval o nutnosti přijmout část migrantů, a odlehčit tak přetíženým zemím jako Itálie či Řecko, označila za "vydírání". "Eurokomisař by se měl soustředit na to, jak předejít událostem, jako byla ta středeční v Londýně... Polsko nepodlehne vydírání," řekla Szydlová.

Szydlová pohrozila, že nepodepíše římskou deklaraci

Premiérka rovněž v rozhovoru pohrozila, že nepodepíše v sobotu římskou deklaraci, pokud v ní nebudou zakotveny čtyři priority, na nichž Polsko trvá. Jde konkrétně o jednotu EU, prosazování těsné spolupráce s NATO, posílení role národních parlamentů a pravidla jednotného trhu, která nesmějí rozdělovat, ale sjednocovat. Varšava se v poslední době opakovaně staví do opozice vůči většinovému postoji evropských zemí.

Vrcholní představitelé členských zemí EU se sejdou v sobotu v Římě u příležitosti 60. výročí podpisu římských smluv o založení Evropských společenství. V deklaraci mají ustavit společnou vizi pro další roky, v níž má být podle poslední verze zakotvena i možnost jít v případě nutnosti rozdílným tempem (vícerychlostní Evropa). Některé země, například právě Polsko nebo ČR, se zmínek o vícerychlostní Evropě obávají, protože by podle nich mohly ve svém důsledku znamenat vyřazení části EU z rozhodování o některých tématech. Navržený text deklarace se ale snaží tyto pochybnosti rozptýlit. Diplomaté poukazují na to, že EU už fakticky několikarychlostní integraci má. Nejviditelnějším případem je společná měna, kterou používá jen část členských zemí.

Szydlová připustila možnost, že deklarace nebude v Římě podepsána, pokud její text nebude odrážet požadavky všech zemí. "Existuje mezi námi nepsaná dohoda, že jestli nedojde ke shodě na textu do pátku, pak vůbec žádný dokument nebude, neboť v sobotu není na programu žádná diskuse," řekla polská premiérka na dotaz redaktora TVN24.

Vzpurný přístup své země přirovnala k polskému postupu na nedávném bruselském summitu, kde Varšava jako jediná hlasovala proti opětovnému zvolení Donalda Tuska do čela Evropské rady.

Ministerská předsedkyně připustila, že v obou případech ji k prosazování polského postoje zavázalo rozhodnutí politického výboru vládní strany Právo a spravedlnost. Její předseda a Tuskův dlouholetý nesmiřitelný rival Jaroslaw Kaczyński je považován za hlavní postavu polské politiky a klíčový hlas snahy o posílení národní role Poláků v rámci unie.

Římské prohlášení není prvním podobným textem, který hrozí některá ze zemí nepodepsat. Předmětem sporů se stala rovněž berlínská deklarace, přijatá před deseti lety, která byla podepsaná při příležitosti 50. výročí EU a jen vágně zdůrazňuje potřebu reforem unijních institucí. Byla považována za pokus Německa oživit debatu o budoucnosti euroústavy, která se dostala do mrtvého bodu poté, co původní text v referendech odmítli v roce 2005 Nizozemci a Francouzi.

Dokument podepsali předsedající německá kancléřka Angela Merkelová za členské státy a předsedové Evropské komise a Evropského parlamentu José Barroso a Hans-Gert Pöttering. Kriticky se k němu vyjádřila Česká republika, Polsko a Británie, které měly výhrady ke zmínce o nové ústavě ve smlouvě a ta nakonec nebyla v dokumentu zmíněna. Euroústava byla v prosinci 2007 nahrazena Lisabonskou smlouvou o fungování unie. I tu zprvu odmítl hlas lidu (Irové ji schválili až napodruhé) a v několika zemích, včetně ČR, ji zkoumal ústavní soud. Lisabonská smlouva pak vstoupila v platnost 1. prosince 2009.

Předchozí článek

Aktualizováno: Londýnský atentátník byl islámský radikál s britským občanstvím

Následující článek

Dvě tváře překvapivých vítězů nizozemských voleb