Londýnský atentátník byl islámský radikál s britským občanstvím

AKTUALIZOVÁNO (aktualizováno: 24. 3. 2017 11:06) - Aktuality autor: Lukáš Strašík

Pachatelem středečního teroristického útoku v Londýně byl 52letý Khalid Masood - britský občan, který byl kvůli násilnému radikalismu v hledáčku tajných služeb. K atentátu, při němž vedle útočníka zahynuli čtyři lidé a desítky dalších byly zraněny, se přihlásil Islámský stát. Při čtvrtečních následných raziích zadržela britská policie osm lidí.

Pietní vzpomínka na oběti londýnského atentátu

Pietní vzpomínka na oběti londýnského atentátu,zdroj: Profimedia.cz

Rodák z Kentu v jihovýchodní Anglii Masood měl bohatý trestní rejstřík, ale nevzbuzoval podezření z přípravy teroristického útoku, uvádí se v policejním prohlášení. Předpokládá se, že muž, jenž používal řadu falešných jmen, v poslední době žil ve střední Anglii. V jednom bytě v Birminghamu provedla dnes policie razii.

"Masood nebyl v současnosti předmětem žádného vyšetřování a nebyly informace o tom, že by měl v úmyslu spáchat teroristický útok," uvádí se v prohlášení. "Nicméně byl znám policii pro řadu předchozích rozsudků za napadení, včetně těžkého ublížení na zdraví, držení útočných zbraní a narušování veřejného pořádku," uvádí policie.

Poprvé byl Masood, který o sobě v jednom dotazníku tvrdil, že je učitel, odsouzen v listopadu 1983 za poškozování cizí věci. Poslední rozsudek byl nad ním vynesen v prosinci 2003 za držení nože. Nikdy nebyl odsouzen za žádný čin vztahující se k terorismu. Britská premiérka Theresa Mayová dnes v parlamentu uvedla, že Masood byl před několika lety kvůli "násilnému radikalismu" v hledáčku britské tajné služby MI5.

profimedia-0326214048

Mark Rowley informuje novináře o průběhu vyšetřování atentátu,zdroj:Profimedia.cz

Šéf protiteroristického oddělení metropolitní policie Mark Rowley ještě dopoledne útočníkovu identitu neupřesnil, uvedl ale, že pachatel zřejmě jednal sám a byl inspirován "mezinárodním terorismem". Policie také nemá informace o tom, že by veřejnosti bezprostředně hrozilo nějaké další nebezpečí.

Britský ministr obrany Michael Fallon potvrdil, že pracovní předpoklad policie je, že atentát souvisel s islámským terorismem. Dodal, že se přezkoumají bezpečnostní opatření v budově a okolí parlamentu.

Masood, kterého policie zabila, ve středu u britského parlamentu najel do davu a poté nožem napadl hlídkujícího policistu Keitha Palmera. Zabil čtyři lidi včetně policisty, další čtyři desítky lidí utrpěly zranění. České ministerstvo zahraničí potvrdilo, že mezi oběťmi ani zraněnými po teroristickém útoku nejsou Češi. Podle ministra vnitra Milana Chovance není důvod posilovat v ČR bezpečnostní opatření či zvyšovat stupeň ohrožení terorismem; pachatel nemá na ČR vazby.

Mezi zraněnými je 12 Britů, tři francouzské děti, dva Rumuni, dva Irové, jeden Polák, čtyři Jihokorejci, dva Řekové, Čínan, Němka, Portugalec a Američan. Identita všech zraněných zatím potvrzena nebyla, někteří z nich jsou nadále v kritickém stavu.

Mayová: Terorismu se nebojíme

Středeční atentát označila ministerská předsedkyně Theresa Mayová v projevu v parlamentu za útok proti svobodě a demokracii, neboť atentátník si za svůj cíl vybral místo, kde se lidé z celého světa scházejí, aby se radovali z toho, co znamená svoboda. "Nebojíme se a nikdy tváří v tvář terorismu nezaváháme," prohlásila premiérka. "Neporazíte nás, naše hodnoty jsou trvalé," dodala politička, kterou ve středu krátce po útoku odvedla ochranka z parlamentu do bezpečí.

Počet obětí se zvýšil na čtyři

V médiích se objevují příběhy raněných a mrtvých z londýnského atentátu. Veřejně identifikován byl policista hlídkující před parlamentem, kterého útočník ubodal: 48letý Keith Palmer sloužil u bezpečnostních sborů 15 let. Další obětí je 43letá učitelka a matka dvou dětí Aysha Fradeová, jejíž rodina žije ve Španělsku. Byla držitelkou britského pasu a ve Spojeném království dlouhodobě žila. Třetí obětí je 54letý americký turista Kurt Cochran, který byl na okružní cestě po Evropě s manželkou. Ta utrpěla těžká zranění. Čtvrtou obětí je zatím blíže neidentifikovaný 75letý muž, který ve čtvrtek večer podlehl svým zraněním v nemocnici.

V případě ženy, která se zraněními skončila v Temži, jde o rumunskou turistku, která se svým přítelem přijela do Londýna slavit jeho narozeniny. Není jasné, zda skočila do vody sama, či zda ji srazil autem atentátník. Tři studenty z Bretaně, kteří jsou mezi zraněnými, navštívil v nemocnici francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault. Poraněni byli také čtyři studenti univerzity z Lancashire a pět jihokorejských studentů.

Zraněni byli i tři policisté, které terorista srazil autem na mostě.

K atentátu se přihlásil Islámský stát

Prostřednictvím agentury Amak se k atentátu přihlásil Islámský stát. Toto uskupení se obvykle hlásí k odpovědnosti za všechny teroristické činy, které atentátníci v západním světě podniknou. "Útočník, který včera udeřil před britským parlamentem v Londýně, byl vojákem Islámského státu. Uskutečnil operaci na výzvu k útokům na občany koaličních zemí," uvedl IS v prohlášení. Jméno útočníka ale nezveřejnil.

Televize SkyNews a BBC tvrdí, že útočníka nezastřelila policie, ale tělesný strážce ministra Fallona, který byl v době útoku v parlamentu. Teroristovi se podařilo proniknout do oploceného prostranství před budovou zákonodárného sboru, kam běžně není přístup. Podle televize SkyNews byla vstupní brána otevřená, neboť parlament právě opouštěl úřadující ředitel metropolitní policie Craig Mackey.

Necelých 24 hodin po atentátu policie obnovila provoz na Westminsterském mostě. Dominanta přes Temži byla od incidentu uzavřena - právě odtud jsou obě civilní oběti útoku. Most je oblíbeným místem pro turisty, kteří si na něm pořizují fotografie s budovou parlamentu a nebo s obřím Londýnským okem v pozadí.

Policejní razie pokračují

Britská policie mezitím pokračuje v raziích. Kromě střední Anglie zasahovala také ve Walesu a na východě britské metropole. Vtrhla mimo jiné do tří bytů v Birminghamu, údajném Masoodově bydlišti. Podle britských médií zatkla tři ženy a pět mužů. Poslední podezřelý byl zadržen ráno v Birminghamu. Všechny zadržené podezřívá policie z přípravy teroristických činů. 

Na webu se mezitím spekuluje o možných Masoodových vazbách na Birmingham. Mimo jiné i proto, že do tohoto anglického města vedly stopy útoků v Paříži a Bruselu. Britský soud loni v prosinci poslal do vězení Brita Mohammeda Aliho Ahmeda a Belgičana marockého původu Zakariase Boufassila za podporu terorismu, kteří předali peníze Mohamedovi Abrinimu. Abrini, který je ve vazbě v Belgii, je podezřelý z podílu na dvou atentátech ve Francii a Belgii.

Lidé vyjadřují solidaritu, britská královna odložila otevření Scotland Yardu

Britská královna Alžběta II. po útoku odložila plánované slavnostní otevření nového ústředí metropolitní policie Scotland Yardu. V omluvném dopise adresovaném policejními řediteli uvedla, že myslí na oběti i přeživší. Buckinghamský palác již dříve oznámil, že vzhledem k teroristickému útoku královna návštěvu nového sídla Metropolitní policejní služby (MPS), jak se londýnská policie oficiálně jmenuje, odloží na neupřesněné pozdější datum. Metropolitní policii se běžně říká Scotland Yard, a to podle historie jejího prvního sídla na ulici Whitehall, které vlastnili skotští králové.

Britové i obyvatelé Londýna po útoku vyjadřují na sociálních sítích soustrast s oběťmi a s celou britskou metropolí a prohlašují, že se podobným způsobem nenechají zlomit. O nezlomnosti hovořil i londýnský starosta Sadiq Khan, který inicioval večerní pietní shromáždění na Trafalgarském náměstí, kam přišly tisíce lidí, aby zapálily svíčky. Brandenburská brána v Berlíně byla večer na znamení solidarity nasvícená v barvách britské státní vlajky. Královně Alžbětě II. v souvislosti s atentátem kondoloval český prezident Miloš Zeman. 

Podle Szydlové souvisí atentát v Londýně s migrační politikou EU

Atentát v Londýně má přímou souvislost se vstřícnou evropskou migrační politikou, kterou se členským zemím snaží vnutit Brusel, uvedla polská premiérka Beata Szydlová, podle níž útok utvrdil Varšavu v odmítavém přístupu k přijímání uprchlíků. "Slýchám to v Evropě velmi často, abychom nespojovali migrační politiku s terorismem, ale je nemožné je nespojovat," řekla konzervativní politička v rozhovoru s televizní stanicí TVN24.

Požadavky eurkokomisaře Dimitrise Avramopulose, který tento týden během návštěvy ve Varšavě polskou vládu přesvědčoval o nutnosti přijmout část migrantů, a odlehčit tak přetíženým zemím jako Itálie či Řecko, označila za "vydírání". "Eurokomisař by se měl soustředit na to, jak předejít událostem, jako byla ta středeční v Londýně. Polsko nepodlehne vydírání," řekla Szydlová..

Tagy: Velká Británie zahraničí Polsko Islámský stát teroristický útok teroristická hrozba terorismus a násilí útoky a atentáty

Zdroje: ČTK,Bild,Daily Mail