Rozdílné postoje měli k otázce, zda má unie přímo financovat bariéry na hranicích, jimiž chce řada zemí brzdit rostoucí příliv migrantů do Evropy. Diskuse vedli také o přijímání lodí se zachráněnými migranty či o pravidlu, podle něhož organizuje azylovou proceduru země, přes níž cizinci do unie přicházejí. Pro českého premiéra Petra Fialu představuje prioritu omezení migrace po západobalkánské trase.

Evropské země po několika klidnějších letech loni opět zaznamenaly výrazný nárůst počtu lidí mířících z Afriky či Asie přes Středozemní moře či Balkán do EU. Podle unijních statistik loni požádalo o azyl téměř milion lidí, což je skoro dvojnásobek předloňského počtu. Ze stovek tisíc lidí, jejichž žádosti úřady zamítly, se přitom do zemí původu podařilo unijním státům vrátit jen zhruba pětinu.

„Je velmi důležité, že Evropská rada jasně uznala, že migrace je evropský problém, který vyžaduje evropské řešení,“ prohlásila po nočním jednání předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Lídři jsou zajedno v tom, že problém spočívá mimo jiné v nedostatečné spolupráci se zeměmi původu a tranzitními státy. Summit se shodl, že by členské země měly těmto státům omezovat výhodné udělování víz, pokud svůj přístup nezmění. Někteří politici mluvili i o zastavení rozvojové pomoci pro nespolupracující země, tento nápad ale nenašel potřebnou podporu.

Závěry summitu hovoří také o posílení ochrany hranic. Kromě některých zemí z východního křídla EU v poslední době razí zejména politici Rakouska a Nizozemska myšlenku, že by unie měla platit za stavbu hraničních bariér. Někteří lídři naproti tomu již před jednáním nabádali, aby unie nešířila dojem, že uzavírá své hranice lidem potřebujícím pomoc. Podle von der Leyenové nelze z unijních peněz financovat pouze ploty, ale do projektů je třeba zahrnout celou infrastrukturu včetně strážních věží, monitoringu, kamer, hraničního personálu či jeho techniky.

Debata se vedla i o zavedení pravidel pro nevládní organizace, jejichž lodě zachraňují migranty na moři a vozí je do unijních přístavů. O to na summitu usilovala především italská premiérka Giorgia Meloniová, jejíž vláda se kvůli odmítnutí plavidla s migranty dostala do sporu s Francií.

Premiér Fiala v tiskové zprávě k závěrům summitu uvedl, že EU by měla zlepšit návratovou politiku, zaměřit se na ochranu vnější hranice a posílit spolupráci se zeměmi, odkud migranti přicházejí. „Pro ČR je klíčová západobalkánská trasa. Tam se musíme zaměřit na sladění vízové politiky. Ze západního Balkánu se nesmí stát zadní vchod do EU,“ uvedl Fiala. 

Summit EU se shodl na podpoře zelených firem, Fiala nechce závod v subvencích

Evropská unie se chystá v reakci na masivní americké a čínské státní subvence povolit dočasnou a omezenou státní podporu firmám tvořícím takzvanou zelenou ekonomiku. Lídři členských zemí se v noci na dnešek na summitu dohodli na obrysech plánu podpory ekonomik, podrobnosti včetně možného financování však nechali na další vrcholné schůzky. Zejména Francie a Německo usilovaly o co nejširší možnosti podpory firem, další země však nabádaly k opatrnosti. Český premiér Petr Fiala po jednání řekl, že podpora průmyslu nesmí být dotačním závodem.

Evropské země se v současnosti snaží vyrovnat s očekávanými dopady bezprecedentních stamiliardových investic, které na podporu boje proti klimatickým změnám chystají Spojené státy. EU chce zároveň pomoci firmám s dopady vysokých cen energií a motivovat je k rychlejšímu přechodu na obnovitelné zdroje.

Unijní lídři se proto shodli na tom, že evropský blok umožní „cílenou, dočasnou a přiměřenou“ státní podporu firmám ze sektorů strategických pro zelenou transformaci hospodářství. Zároveň však zachová rovné podmínky na jednotném trhu EU.

Právě na nerovnost dosud povolené státní podpory poukazuje řada unijních států. Zhruba tři čtvrtiny peněz napumpovaných státy do ekonomik v rámci dosavadního uvolnění pravidel tvořila podpora Německa a Francie, která je hlavním zastáncem nové podpory. Další politici však na summitu razili opatrnější přístup.

„Lídři EU uznali, že se podpora průmyslu nesmí stát dotačním závodem mezi jednotlivými zeměmi,“ řekl po jednání novinářům Fiala, podle něhož nesmí státní podpora pokřivit podmínky na jednotném trhu a stát se záminkou pro protekcionismus.

Summit se dohodl na tom, že unijní země zjednoduší administrativu a urychlí přístup k financování pro firmy ze zmíněných strategických oblastí, k nimž patří zejména technologie obnovitelných zdrojů energie.

„Budeme podporovat například strategické sektory, které jsou postižené vysokými cenami energií,“ uvedl Fiala v tiskové zprávě zaslané ČTK. Podle něj se kvůli této podpoře nebudou snižovat prostředky z unijního rozpočtu, které si Česko již vyjednalo na rozvoj regionů, dopravy či energetiky.

Návrh pravidel, který má EU udržet na špičce jejich světové produkce, by měla Evropská komise představit v březnu. Podle její šéfky Ursuly von der Leyenové je budou mít lídři na stole při dalším summitu na konci března, kde by diskusi o financování ekonomik měli posunout výrazněji než nyní.