Firmám, které tvoří takzvanou zelenou ekonomiku, chce Evropská komise (EK) zjednodušit administrativu a urychlit přístup k financování jejich projektů. Jak dnes oznámila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, komise do jara navrhne nové normy, které podporují produkci ekologických technologií a omezují závislost na dovozu surovin z Číny.

Unijní exekutiva chce také uvolnit pravidla pro státní podporu a vytvořit zvláštní „fond suverenity“. To ale až po debatě s členskými státy, které nejsou v podpoře těchto plánů jednotné.

Evropské země se obávají, že budou kvůli bezprecedentnímu americkému plánu ekologických investic evropské firmy znevýhodněny a vyslyší pobídky z USA, kam začnou orientovat část své produkce. EU přitom dlouhodobě tvrdí, že chce být světovým lídrem v zavádění obnovitelných technologií.

„Chceme, aby zde toto odvětví zůstalo a prosperovalo. Lepší přístup k financím umožní našim výrobcům čistých technologií rychleji růst,“ prohlásila dnes šéfka unijní exekutivy.

Komise se proto chystá umožnit státní podporu například pro výrobu baterií, solárních panelů, tepelných čerpadel nebo větrných turbín. Týkat se má také investic do přechodu současných průmyslových podniků na ekologicky čistší provoz. Mimořádný rámec má fungovat do konce roku 2025 a být omezený výší podpory, aby vyhověl námitkám řady členských zemí. Měl by navázat na dosavadní pravidla platící do konce letošního roku, jimiž unie umožnila státům podpořit firmy v reakci na covidovou pandemii a růst cen energií.

„Než rozhodneme o dalším postupu, budeme chtít znát názory členských zemí,“ prohlásila dnes místopředsedkyně EK Margrethe Vestagerová. Zatímco například jihoevropské státy volají po společném financování podpory ekonomik a povolení subvencí, státy jako Německo či Nizozemsko jsou tomu méně nakloněny. Vlády sedmi zemí včetně České republiky poslaly komisi dopis, v němž varují před „závody v subvencích“ s USA. Washington hodlá v rámci zmíněné strategie investovat 369 miliard dolarů (8,1 bilionu Kč).

Brusel v rámci svého plánu chce, aby unijní země využily na podporu obnovitelných projektů až 250 miliard eur (5,9 bilionu Kč) z mimořádného fondu obnovy, z něhož zatím vyčerpaly jen malou část. Většina těchto peněz je pro členské země dostupná ve formě úvěrů, o jejichž využití ale zatím neměly všechny státy zájem.

Lídři unijních zemí budou o dnešním plánu debatovat příští týden na mimořádném summitu. Teprve pak se v březnu komise chystá navrhnout zmíněné normy.

Součástí plánu komise je také pomoc se zajišťováním pracovníků do nových odvětví zelené ekonomiky. Brusel má v plánu monitorovat případný nedostatek sil a usnadňovat jejich rekvalifikace nebo zefektivnit uznávání kvalifikací mezi jednotlivými státy a také z mimounijních zemí. V zájmu omezení závislosti na Číně chce komise podpořit uzavírání obchodních dohod EU s dalšími státy a také získávat zahraniční partnery pro dovoz kritických surovin.

Dnešní plán se dočkal smíšených prvních reakcí. Zatímco německý ministr hospodářství Robert Habeck jej označil za „velmi dobrý“, největší politické skupiny v Evropském parlamentu jej považují za málo ambiciózní a kritizují, že se podle nich vyhýbá sociálním otázkám spojeným s ekologickou transformací.