Sultán, který by z Česka udělal pašalík

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Pavel Jégl

Turecko se posunulo blíž sultanátu. Recep Tayyip Erdogan, tlučhuba, který buší na dveře Evropské unie a nadává Němcům, Nizozemcům, ale i Čechům, vyhrál další volby a spolu s tím získal víc moci.

Recep Tayyip Erdogan, prezident Turecka. Spíš ale mocný sultán

Recep Tayyip Erdogan, prezident Turecka. Spíš ale mocný sultán,zdroj: Profimedia

Pro Evropu (včetně Česka) to je špatná zpráva: Prezidentské volby v Turecku vyhrál islamista Recep Tayyip Erdogan. A aby špatných zpráv nebylo málo, souběžně zvítězila jeho Strana spravedlnosti a rozvoje v parlamentních volbách.

Erdogan tak může dokončit svou demontáž odkazu zakladatele tureckého sekulárního státu Mustafy Kemala Atatürka a přestavět zemi na základech islámu. A také posílit režim, který pronásleduje a vězní politické odpůrce, kritické novináře a neloajální Kurdy.

Teď konečně může řídit zemi jako sultán. Po volbách získal nové větší pravomoci, protože na základě loňského referenda přechází země půlměsíce na prezidentský systém. V něm prezident řídí vládu i armádu a vydává dekrety, které mají sílu zákona.

Jak Češi založili Slovensko

Nadutý Erdogan vládne doma železnou rukou a Evropě se snaží dokazovat, že jeho moc nekončí pár kilometrů za Bosporem. Turci jsou podle něj předurčeni k tomu, aby určovali chod starého kontinentu. 

Evropu líčí jakou zkaženou část světa, Němci se podle něj neliší od nacistů. Nizozemce zase Erdogan označuje za fašisty. A když nedávno rakouský kancléř Sebastian Kurz dal uzavřít sedm mešit financovaných ze zahraničí (také z Turecka) varoval ho: "Tohle rozhodnutí může spustit válku křižáků a půlměsíce."

Třást strachy by se však měli nejen Rakušané, ale i Češi. Také k nim má vůdce Turků "vřelý" vztah.

Když česká justice propustila zadrženého předáka kurdské strany, kterého chtěl vydat a uvěznit, prohlásil: "Česká republika se dostala do postavení země podporující terorismus." Jeho poradce nato vysvětloval Turkům, že "Česká republika neexistuje, je zcela v područí Německa" a že "Češi ze země raději odešli a založili Slovensko".

Milujte se a množte se

Nahlíženo z Evropy, je Erdogan skutečně sultán-dobyvatel.

Osmanští sultánové dobývali Evropu. Ovládali Balkán, Černomoří i Uhry, jejich vojska obléhala Vídeň. Erdogan se nijak netají tím, že by na ně chtěl navázat a jejich dílo dokončit. Z jeho projevů je patrné, že by si přál, aby Turci měli v Evropě zase své pašalíky - německý, rakouský, maďarský, anebo třeba český.

Neplánuje vojenské tažení na starý kontinent. Vyhlašuje Evropě válku populační. Spoléhá přitom na tři miliony tureckých souvěrců v Německu. Věří, že budou fungovat jako pátá kolona.

"Vyzývám Turky, své bratry a sestry v Evropě. Nemějte tři, ale pět dětí… Místo, kde žijete a pracujete, je teď vaší vlastí. Nárokujte si ho… To proto, že jste budoucností Evropy," hřímal na mítinku v Istanbulu.

Erdogan tak navázal na alžírského prezidenta Houariho Boumedienea, který v roce 1974 ke svým muslimům hlásal: "Brzy prorazíme do severní polokoule. Budeme ji dobývat tak, že vaše území zalidníme našimi dětmi. Ovládneme ji dělohami našich žen."

profimedia-0375973950

Jedna z Erdoganových fanynek při oslavě jeho vítězství,zdroj:Profimedia

V populační válce by Erdoganovi nepochybně pomohl vstup Turecka do Evropské unie a úplné otevření hranice na západ. Turecko je od roku 1999 kandidátskou zemí a bere peníze z evropských fondů na předvstupní pomoc. Jsou to stamiliony eur ročně.

Erdogan tvrdí, že o členství v unii vlastně ani nestojí. "Evropská unie je křižácká aliance," hlásá. Jenže "upadající Evropa" se podle něj bez silného Turecka neobejde. Takže ji vlastně Turci musí zachránit.

Je nicméně patné, že příchod osmdesátimilionového muslimského státu by pro unii byl pověstným posledním hřebíkem do rakve.

Pryč se sultány

Erdoganův sultanát do Evropy nepatří. Už jen proto, že do ní zasahuje pouhými třemi procenty svého území, jinak se rozkládá za Bosporskou úžinou v Malé Asii.

Především však nemá kulturní základy v renesanci a osvícenství, ale v Orientu. Sám Erdogan přitom kulturním odkazem starého kontinentu opovrhuje. Šíří tezi, že "křesťanská Byzanc byla temnou kapitolou tureckých dějin".

Námitku, že do unie by muslimský stát "nezapadl", může sultán odbýt tvrzením, že toto společenství není vymezeno jako křesťanské. Jenže Evropská unie je definována jako společenství hodnot.

Ve druhém článku Lisabonské smlouvy se píše: "Evropská unie je založena na úctě k lidské důstojnosti, svobodě, demokracii, rovnosti, právnímu státu a dodržování lidských práv. (…) Tyto hodnoty jsou společné státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou..."

Poměřováno takovou definicí, nemá Erdoganovo Turecko v unii co pohledávat.

Bratři ve zbrani

Je zjevné, že Turecko (aspoň zatím) za branami Evropské unie zůstane. Patří však k našim spojencům v NATO.

"Česká republika se dostala do postavení země podporující terorismus."

Recep Tayyip Erdogan, turecký prezident

NATO je sdružení pro kolektivní obranu, ve kterém je útok na jednu zemi pokládán za útok na všechny. Je založeno na mušketýrské zásadě "Jeden za všechny, všichni za jednoho", která je vepsána do Severoatlantické smlouvy (článek 5).

Z toho vyplývá, že bychom měli Erdoganovu islámskému sultanátu přispěchat ve zbrani na pomoc, pokud ho někdo napadne.

Byli byste ale ochotni takový stát bránit se zbraní? Byli byste ochotni bránit režim, který obchodoval s Islámským státem (zde), masakruje syrské Kurdy a pronásleduje politické odpůrce?

Byznys funguje

Je těžké najít kladné rysy na vůdci státu, který líčí Evropu jako zkaženou část světa prolezlou nacisty, fašisty a teroristy, anebo na jeho režimu. Jako plus se však dá zmínit aspoň byznys. Když je v sázce obchod, jde ideologie i náboženství stranou. Turecko tedy může být dobrý obchodní partner.

Jinak ale platí, že Evropa by si sultána Erdogana měla držet od těla.

 

Tagy: zahraničí Turecko islám Evropská unie prezidentské volby islamismus turecká politika

Zdroje: Vlastní