Barma desítky let snila o demokracii. Před rokem konečně nastoupila do úřadu zvolená vláda Národní ligy pro demokracii (NLD) v čele s někdejší opoziční vůdkyní Su Ťij, zatím se jí ale nedaří oživit stagnující hospodářství, ukončit krvavé konflikty s ozbrojenými etnickými skupinami a zbavit se rysů panování vojenské junty, která stála v čele Barmy 50 let.

Su Ťij je podle analytiků stále odměřenější, vyhýbá se tiskovým konferencím a krvavé armádní tažení proti muslimskému etniku Rohingů přechází mlčením. Její odmítavost vyjadřovat se k násilnostem v barmském Arakanském státě, kde Rohingové žijí, je důvodem, proč rychle ztrácí příznivce v mezinárodním společenství, které bylo kdysi oslněno její odhodlaností v boji za lidská práva.

Očekávání, čeho všeho by mohla Národní liga pro demokracii dosáhnout během roku vládnutí v jedné z nejchudších zemí jihovýchodní Asie, byla podle expertů obeznámených se situací v Barmě nerozumně vysoká. Nyní ale mnozí lidé pochybují nad tím, zda tato vláda bude vůbec někdy schopna dát zemi znovu dohromady.

"Mezi politicky angažovanými městskými voliči sílí dojem, že vláda zaostává za očekáváními," říká politolog Richard Horsey, který pracuje jako konzultant pro Mezinárodní krizovou skupinu (ICG). "Částečně je to proto, že tato očekávání byla zákonitě příliš vysoká... ale částečně je to i kvůli nedostatečným výkonům vlády," citovala jej agentura AFP.

Většina poslanců barmského parlamentu má jen malé politické zkušenosti, nebo nemá žádné. Řada z nich strávila mnoho let ve vězení za režimu někdejší junty, která si přisvojovala zisky z barmských přírodních zdrojů a brutálně potlačovala disent.

Stávající vláda Národní ligy pro demokracii je omezována ústavou z dob junty, která brání Su Ťij stát se prezidentkou a zajišťuje nadále armádě čtvrtinu parlamentních křesel, což stačí na zablokování jakýchkoli změn. Armáda si rovněž udržuje kontrolu nad klíčovými bezpečnostními ministerstvy.

Prominentní právník Národní ligy pro demokracii Ko Ni, který připravoval změny ústavy, byl v lednu za bílého dne zavražděn na letišti v největším barmském městě Rangúnu. Vraždu údajně zorganizoval někdejší vojenský důstojník. Když Su Ťij mluvila na jeho pohřbu, vyzývala veřejnost k trpělivosti. "Z hlediska dějin země deset měsíců či jeden rok není mnoho," řekla shromážděnému davu.

Mnozí lidé v Barmě ale s trpkou ironií prohlašují, že Národní liga pro demokracii je jen "starým vínem v nové láhvi" - že jde jen o novou podobu vlády, která pořád nenaslouchá svému lidu. Hospodářský růst Barmy se zpomaluje a očekává se, že zahraniční investice v zemi poprvé po čtyřech letech klesnou. Dvouciferná inflace vyčerpává příjmy obyvatel.

Politologové poukazují na to, že Su Ťij soustředila příliš mnoho moci ve svých rukou a dusí diskusi ve vlastní straně. Pronásledování novinářů, satiriků a aktivistů na základě vágně formulovaného zákona o pomluvě se stupňuje. Dáma rovněž čelí kritice, že špatně vede mírové rozhovory s povstalci z etnických skupin žijících u barmských hranic. Boje jsou nejintenzivnější za desítky let.

"Byla naděje, že se situace s novou vládou zlepší. Ale nestalo se tak, je dokonce ještě horší," říká dlouholetý komentátor dění v Barmě Bertil Lintner. "Je fíkovým listem pokračující vojenské diktatury."

Na mezinárodní scéně jsou mnozí šokováni, že Su Ťij mlčenlivě sleduje armádní tažení proti muslimským Rohingům, které je tak brutální, že podle vyšetřovatelů OSN může představovat zločiny proti lidskosti.

Minulý týden Rada OSN pro lidská práva odhlasovala vyslání mise do Barmy, která má prošetřit, zda se vojáci na severu Arakanského státu skutečně dopustili zvěrstev jako je zabíjení, znásilňování nebo mučení, z nichž jsou obviňováni. Barmská vláda vyšetřování odmítla s tím, že by ještě více rozdmýchalo napětí. Ty, co krutosti nahlásili, zkritizovala.