Fico dlouhodobě kritizuje vojenskou podporu Ukrajiny ze strany západních zemí a také protiruské sankce, jejichž význam nyní opět zpochybnil. Zopakoval, že krize na Ukrajině nemá vojenské řešení, a vyslovil se pro standardizaci vztahů Evropské unie a Ruska.

„Je doslova šokující sledovat, jak se Západ opakovaně zmýlil při hodnocení situace v Rusku. Fakta jsou neúprosná. Rusko vojensky zcela kontroluje okupovaná území a pokusy přesvědčit mezinárodní společenství demagogií o demoralizaci ruských vojáků a o obrovských lidských ztrátách se stále více ukazují jen jako prázdná demagogická zbožná přání,“ uvedl Fico.

Slovenský premiér také napsal, že ruská ekonomika ani ruská měna nezkolabovaly, protiruské sankce zvyšují vnitřní soběstačnost Ruska a ruské energetické giganty hlásí rekordní dodávky do Číny a do Indie. Fico dodal, že Rusko nepociťuje negativní důsledky svého rozhodnutí z února 2022 o použití vojenské síly na Ukrajině „v takovém rozsahu, aby ho to zruinovalo, jak předpokládali západní plánovači“.

„Nadále jsem přesvědčen, že bychom se měli vrátit k nedávné evropské rétorice, jak jsou EU a Rusko do jisté míry spojené nádoby a jak se vzájemně potřebují. Jako předseda vlády SR nebudu šířit nepřátelství k žádné zemi na světě, přeji si i postupnou standardizaci vztahů členských zemí EU a Ruska,“ uvedl Fico, který se po vítězství své strany Směr-sociální demokracie v loňských předčasných volbách na Slovensku stal počtvrté premiérem.

Fico očekává, že zbraně a peníze budou na Ukrajinu bezvýsledně proudit i nadále. „Přiznat otevřeně nesprávnost přijaté strategie je pro její autory politicky nemožné. Za dva nebo tři roky budeme tam, kde jsme nyní. Zdravý rozum bohužel nevyhraje, byť nám všem velí okamžitě vyhlásit příměří a sednout si za jednací stůl,“ uvedl.

Postup Ruska vůči Ukrajině Fico přirovnal k americké invazi do Iráku. „Rusko na bezpečnostní situaci a tlačení Ukrajiny do NATO reagovalo porušením mezinárodního práva, vojenskou silou bez mezinárodního mandátu. To velké země dělají často, podívejme se, co USA nadělaly v Iráku,“ napsal Fico.

Spojenými státy vedená koalice podnikla v březnu 2003 invazi do Iráku se zdůvodněním, že vláda autoritářského prezidenta Saddáma Husajna disponuje zbraněmi hromadného ničení. To se však neprokázalo, důsledkem invaze byl hlavně pád diktátorského režimu.

Invazi na Ukrajinu dál podporuje přes 60 procent Rusů, naznačuje průzkum

Ruskou invazi na Ukrajinu dál podporuje 63 procent Rusů, vyplývá z nově zveřejněného průzkumu, který provedla americká agentura NORC ve spolupráci s Chicagskou univerzitou. Průzkum vychází z telefonických rozhovorů provedených v listopadu s více než 1000 náhodně vybranými Rusy staršími 18 let z celého Ruska a také z Ruskem okupovaného poloostrova Krym.

Na otázku, zda podporují speciální vojenskou operaci, tedy válku na Ukrajině, odpovědělo kladně 63 procent dotázaných. Devatenáct procent lidí pak sdělilo, že speciální vojenskou operaci ani nepodporuje, ale ani není proti ní. Proti válce na Ukrajině se v průzkumu vyslovilo pouze 13 procent lidí a pět procent uvedlo, že si s odpovědí neví rady.

Většina dotázaných, 67 procent, také sdělila, že schvaluje zahraniční politiku ruského prezidenta Vladimira Putina. S domácí politikou ruského prezidenta byla spokojena také většina dotázaných, a to 58 procent. Putinovi se pak v blížících se březnových prezidentských volbách nejspíš chystá svěřit svůj hlas 66 procent respondentů.

Ukrajině zoufale chybí západní protivzdušná obrana, řekl ve Vilniusu Zelenskyj

Ukrajině zoufale chybí západní systémy protivzdušné obrany, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na návštěvě Vilniusu, kde jednal s litevským prezidentem Gitanasem Nausédou. Ten Ukrajině přislíbil za Litvu další pomoc, a to v hodnotě 200 milionů eur (4,9 miliardy korun).

Nová pomoc z Litvy bude zahrnovat obrněné transportéry, munici, detonační systémy nebo generátory. Litva bude taktéž poskytovat výcvik ukrajinským vojákům.

Ukrajina od konce prosince čelí intenzivnějším ruským vzdušným náletům, v jejichž světle se v ukrajinských médiích objevují v posledních dnech obavy, zda je ukrajinská protivzdušná obrana dostatečná. Nutnost posílit ochranu ukrajinského vzdušného prostoru zdůraznil tento týden v rozhovoru na serveru Politico také šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.

„Zoufale nám chybí,“ sdělil dnes na tiskové konferenci ve Vilniusu k západním systémům protivzdušné obrany Zelenskyj. „V posledních dnech Rusko zasáhlo Ukrajinu dohromady 500 raketami, z nichž se nám podařilo zničit 70 procent,“ tvrdí Zelenskyj. Ukrajinský prezident rovněž varoval, že váhavost Západu ohledně dodávek další pomoci Kyjevu může podpořit ruského prezidenta Vladimira Putina.

„Váhavost našich partnerů ohledně finanční a vojenské podpory Ukrajině někdy pouze nahrává opovážlivosti Ruska a dodává mu sílu,“ řekl Zelenskyj.

Ukrajina, která se už téměř dva roky brání ruské vojenské agresi, se v poslední době potýká se snížením podpory ze Západu. Ve Spojených státech se zatím nerýsuje dohoda ohledně schválení další zásadní pomoci Ukrajině. Dlouhodobou unijní pomoc Ukrajině blokuje Maďarsko.