Dohoda Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) má odstranit byrokracii, cla a další omezení v obchodu mezi EU a USA. Má rovněž sladit unijní a americké standardy, takže firmy už například nebudou muset vyrábět jiné zboží pro evropský a jiné pro americký trh, nebo získávat pro svůj výrobek atestace v EU i USA, čímž podniky ušetří peníze i papírování.

Dohoda by měla ulehčit unijním firmám, malým i velkým, vývoz zboží a služeb i investic do USA a totéž americkým firmám opačným směrem. To by mělo přispět k jejich lepším hospodářským výsledkům a ke vzniku nových pracovních míst. Vyšší konkurence ale také může vést ke krachu některých podniků, a tudíž rušení některých pracovních míst.

Výhody a nevýhody TTIP?  

Podle kritiků TTIP přinese větší moc velkým korporacím a vládám ubere možnost regulovat trh v zájmu spotřebitelů. Podle zastánců smlouvy ale odstranění bariér a sladění norem naopak přinese výhody malým podnikům, neboť ty velké už teď lépe pronikají na protilehlý trh. Kritici se dále obávají, že Evropa přijde o své vyšší standardy bezpečnostní či hygienické. EK argumentuje tím, že standardy se nesníží, ale jen sjednotí.

Kritici např. tvrdí, že TTIP oslabí přísné unijní předpisy, které chrání spotřebitele a životní prostředí. Podle EK standardy se nesníží, jen sladí. TTIP má dojednat též vzájemné uznávání atestací výrobků. Země nepřijdou o právo vydávat zákony na ochranu spotřebitele. Např. evropští cukráři nesmí prodávat čerstvé dorty do USA, protože jejich přístroje na výrobu krémů nesplňují americké normy. TTIP má zaručit, že toto nebude na překážku v obchodu.

Většina kritiků také tvrdí, že bude snížena bezpečnost potravin. EK na to reaguje tak, že bezpečnost potravin bude zajištěna na stejné úrovni.  EU chce dojednat zákaz dovozu geneticky modifikovaných potravin, hormonálně upraveného hovězího i masa z klonovaných zvířat. Např. EU nesmí vyvážet do USA ústřice kvůli obavám z nebezpečných bakterií. Jenže USA testují vodu, v níž se ústřice chovají, a EU kontroluje ústřice samotné.

Česko volí opatrnou cestu k TTIP

Přestože (celní) tarify jsou v průměru tři až čtyři procenta, pro ČR klíčové sektory, jako jsou automobilový průmysl, strojírenství, sklo, tam tarify dosahují 15 až 20 procent. Je to tedy věc, která se bude citlivě promítat do rozšíření možnosti obchodu s USA," uvádí náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl. 

Některé sektory v české ekonomice podle něj potřebují více času na to, aby se připravily na americkou konkurenci. Jde zejména o energeticky náročná odvětví, jako je chemický průmysl. "Tady budeme spolu s dalšími členskými zeměmi trvat na co nejdelších přechodných obdobích," dodal náměstek.

Česko očekává otevření amerického trhu s veřejnými zakázkami nejenom na federální úrovni, ale i na úrovni jednotlivých států USA. V části dohody, která se týká práva a duševního vlastnictví, ČR prosazuje ochranu zeměpisného označení pro České pivo, Českobudějovické pivo a jeho varianty a Žatecký chmel.

Svaz průmyslu a dopravy i Hospodářská komora sice podporují přijetí dohody o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství. Zástupci byznysu ale žádají, aby se k vybraným oblastem, jako jsou zemědělství a potravinářství, při vyjednávání přistupovalo opatrně.

Historie a budoucnost dohody mezi EU a USA

Jednání o TTIP začala 7. července 2013 ve Washingtonu a následovala další kola rozhovorů střídavě v Bruselu a USA. Zatím poslední, deváté kolo se konalo letos od 20. do 24. dubna v New Yorku. Další jednání je plánováno na červenec. Až bude text dohody hotov, bude zveřejněn na stránkách Evropské komise. Pak ho má schvalovat Rada ministrů (země EU) a Evropský parlament.

Na základě TTIP vznikne největší zóna volného obchodu na světě, čítající zhruba 828 milionů obyvatel a hrubý domácí produkt asi 36,5 bilionu dolarů. EU a USA dohromady produkují asi 50 procent světového HDP a na světovém obchodu se zbožím se podílí asi třetinou, na obchodu se službami zhruba 40 procenty.