Akce s názvem Suchej únor, která zapojeným účastníkům pomáhá prověřit jejich vztah k alkoholu a změnit zaběhlé návyky, se u nás letos koná už poosmé. Pravidla jsou přitom jednoduchá – všichni, kdo se k výzvě připojí, během celého měsíce nesmějí ani jednou sáhnout na alkohol. "Poslední srovnávací studie Světové zdravotnické organizace (2018) nás ve spotřebě alkoholu na hlavu zařadila na třetí místo na světě. Průměrný Čech podle této studie vypije 14,4 litru čistého lihu za rok a společenské náklady nadměrného pití se u nás odhadují na více než 59 miliard korun ročně,” uvedl Ladislav Csémy z Národního ústavu duševního zdraví.

Loni se u nás podle průzkumů do tohoto projektu zapojilo šest procent dospělé populace. "Efekt abstinence, byť jen krátkodobé, pochopitelně zaregistrují zejména lidé, kteří pijí alkohol pravidelně a často. Po měsíci se zlepšují nejen jaterní funkce a psychický stav, ale nápadně se pozitivně proměňuje i vnější vzhled," dodal Csémy.

Suchej únor se loni rozhodl podstoupit také frontman havířovské skupiny Nebe Petr Harazin. "Vydržel jsem! Byl to setsakra dlouhý měsíc, který v mém případě vedl k jedinému vyústění - že jsem si první březnový týden nepamatoval minimálně čtyři noci, jak jsem se vlastně dostal do postele," přiznal poté v prohlášení. Krátce na to se dobrovolně rozhodl, že si dá pauzu a nastoupí na protialkoholní léčbu. Ta byla úspěšná, zase se zpátky vrátil i na hudební pódia a letos je třicetiletý rodák z Karviné ambasadorem celého projektu.

• Čím vás tato akce zaujala?

Suchej únor mě zaujal především tím, že mi ukázal, jak moc mě alkohol přitlačil ke zdi a neskutečným způsobem mě ovládal. Což jsem ještě v době, kdy jsem chlastal, samozřejmě nedokázal vnímat. Zaujali mě lidé, kteří na projektu pracují a kteří jsou nesmírně schopní, obětaví, pracovití a vůbec skvělí. Tak jsem se k nim přichomýtl a rozjeli jsme osvětu - spojení mého příběhu a příběhu sucháče - společně.

• Sám jste poznal, co všechno alkohol dokáže. Inspiroval vás loňský Suchej únor k tomu, abyste s ním skoncoval?

Za to, že jsem s tím seknul a šel se léčit, můžou moji přátelé z kapely a rodina. Díky nim jsem objevil kouzlo znovuzrození a to věřte, že nejsem žádný spiritualista, šaman nebo bůhvíco. A samozřejmě za to můžu já, že jsem si nechal poradit a je ze mě teď úplně svobodný člověk. Sucháč, to bylo uvědomění si skutečnosti, že moje pití nebylo tak bezproblémové, jak jsem si původně myslel.

• Alkoholu je lehké propadnout, ale těžší je s ním skončit. Souhlasíte?

Naprosto! Ze startu zjistíš, jak ti chybí pivo. Ta chuť, ta pěna. Ale pak zjistíš, že to není ten svatý grál, který hledáš. Ten se totiž skrývá v té změně emocí. V uvolnění se. A to mi vždycky bude chybět. Záleží jen na tom, aby vždycky převažovaly plusy nad minusy a já nemusel do té řeky vstoupit podruhé.

• Pamatujete si, kdy jste si řekl, že alkoholu už stačilo a že je třeba něco změnit?

To jsem si říkal mockrát. Sám jsem sebe zkoušel zastavit, zpomalit, ale nikdy se mi to nepovedlo. Ráno jsem si roztřepanou rukou tankoval vodu z kohoutku, nadával si, že už to přeháním, ale ještě ten den jsem stejně šel sednout do hospody. Bylo to hrozně jednoduché, šlo tím vyřešit všechny rovnice vesmíru za pár minut.

zdroj: YouTube.com

• Poté, co jste úspěšně ukončil léčbu – přepadla vás ještě někdy chuť na alkohol? Je těžké tomu odolat?

Můj kamarád říká, že žízeň je sviňa! A já razím stejný názor. Ale zase tak těžké odolávat není. Člověk si zvykne. Pokud ne, tak bych nemohl být šťastný. A já jsem momentálně hrozně spokojený člověk.

• Máte nějaké rady pro ty, kteří by chtěli s alkoholem skončit, ale zatím se jim to nedaří?

Pro mě bylo nejtěžší přiznat si, že patřím do té skupiny lidí, která se už prostě nesmí nikdy napít. Do té doby jsem nechápal tenhle princip. Pořád jsem bral jako jediný racionální názor takový, že člověk si může přestat s pitím, kdy se mu zachce. Dokud jsem nezažil prostředí léčebny a ty úžasné inspirativní příběhy lidí, kteří měli stejný problém. Každý začal nějak jinak, někdo dřív, někdo později, ale v cíli jsme byli všichni stejně a pro každého byla hlavní cena - prozření.

• Jak moc vám s návratem do "normálního" života pomohla kapela Nebe? Prospívá vám taky, že jste zpátky na pódiích?

Pomohli mi tak, jako mi nikdo předtím v životě nepomohl. A stát na pódiu je podobný pocit, jako být opilý. Akorát tady je člověk opilý radostí a štěstím a záleží jen na mě, kolik si podobných kladných závislostí vytvořím.