Stačí ve vhodnou chvíli zapomenout a problém se vyřeší sám, zdá se.

Každý den v médiích, ale starostí přitom nad hlavu. A některé z nich opravdu nejde závidět.

Příležitostí a pomocných rukou bylo nabídnuto přehršel, teď už je jen na Dádě, jestli to s léčením myslela vážně.

Abstinenti to nemají lehké v zemi (potažmo zemích), kde popíjení alkoholu tak nějak patří ke společenské normě a podnikové kultuře. I jim je určený bar nabízející nealkoholické koktejly.

Českou hudební scénu v minulých dnech zasáhla zpráva o konci skupiny Mandrage, jejíž zpěvák Vít Starý nezvládl boj se svými démony. S problémy dříve bojoval také frontman kapely Nebe Petr Harazin, ten ale alkohol přemohl a v současné době je dokonce ambasadorem projektu Suchej únor.

Česká republika má pověst země, která umí s drogami dobře a nerepresivně bojovat. Na druhou stranu se u nás vyskytuje mnohem větší míra zneužívání pervitinu než kdekoliv jinde. Jak si vedeme v kontextu Evropy? 

Známe to asi všichni. Jsme nevyspalí, máme špatnou náladu a kdybychom byli schopni svým pohledem vraždit, v okolí by nezůstalo ani živáčka. Jenže jsou zaměstnání, ve kterých si nemůžeme dovolit být na klienta nepříjemní. Platí úsměv a příjemné vystupování za všech okolností.

Piju, dokud nepadnu. A když padnu, piju vleže. Tak nějak zřejmě zněla zásada dvou výtečníků, kteří si před pár dny v německém Erfurtu vyrazili takhle navečer na flám a ztřískali se doslova a do písmene jako zvířata. Nakonec je z rauše museli tahat doktoři, přesněji řečeno veterináři.