Dnes je čtvrtek 26. listopadu 2020., Svátek má Artur
Počasí dnes -1°C Zataženo nízkou oblačností

Stál ve stínu slavných sourozenců, ale korunovační operu mu složil Mozart

Stál ve stínu slavných sourozenců, ale korunovační operu mu složil Mozart
Josef II. se svým bratrem Leopoldem | zdroj: Profimedia.cz

Ten, pro něhož geniální Mozart složil korunovační operu. To bude nejspíš vše, co si běžný člověk vybaví o českém panovníkovi Leopoldovi II., kterého dějiny znají i jako velkovévodu toskánského a předposledního císaře Svaté říše římské. Poněkud nespravedlivě stojí ve stínu svých slavnějších sourozenců Josefa II. a Marie Antoinetty. Za krátký čas své vlády přitom stačil uklidnit rozbouřené politické vody a na rozdíl od svého předchůdce se dal korunovat českým králem.

Ze svazku císařovny Marie Terezie a Františka I. Štěpána Lotrinského vzešlo šestnáct dětí. Leopold (1747 – 1792), devátý potomek manželského páru, se narodil 5. května 1747 ve Vídni. Pro zajímavost – právě on je předkem všech dnes žijících členů habsbursko-lotrinské dynastie. Na rozdíl od bezdětného Josefa měl totiž potomků dostatek, celkem šestnáct dítek (ano, stejný počet jako jeho rodiče) převážně mužského pohlaví. Matkou jim byla Marie Ludovika (1745 – 1792), dcera španělského krále Karla III., s níž se Leopold oženil v roce 1765. Téhož roku zemřel i jeho otec František Štěpán, kterého mladý arcivévoda musel nahradit v Toskánském vévodství.

Úkolu se teprve osmnáctiletý mladík zhostil více než úspěšně a velkovévodou toskánským nakonec zůstal celých pětadvacet let. Toskánští si na svého panovníka rozhodně nemohli stěžovat – vysokou úroveň, jíž země za jeho vlády dosáhla, si udržela až do sjednocení Itálie. Ačkoliv Leopold dával zelenou nejrůznějším reformám, počínal si umírněně a nevyvolával konflikty, ostatně tak jako později po svém nástupu na císařský trůn. Roku 1786 se Toskánsko stalo prvním státem, který zrušil trest smrti.

Leopoldova severoitalská vláda končí v roce 1790 úmrtím Josefa II., kdy musí abdikovat a nahradit staršího bratra na císařském trůnu. K úlevě mnohých je "osvícenský absolutismus" nového panovníka podstatně jemnější. Leopold se snaží napravit problémy vzniklé během Josefovy vlády, zmírňuje státní centralizaci i germanizaci, uvolňuje poměry ve státem kontrolované církvi, povoluje zakázané poutě i procesí. V platnosti zůstává Toleranční patent i zrušení nevolnictví.

Zahraniční politika pak zahrnuje zklidnění nepokojů v Rakouském Nizozemí (dnešní Belgii), zlepšení vztahů s Anglií a Pruskem, ukončení vleklé rakousko-turecké války tak zvaným Svišťovským mírem. Zvětšující se problémy ve Francii a zhoršující se situace francouzského královského páru, který se v roce 1791 neúspěšně pokusil o útěk za hranice, Leopolda nutí apelovat na společný protifrancouzský postup u dalších evropských panovníků (tak zvaná Pilnitzská deklarace). Krutého konce své sestry se naštěstí již nedočká.

Slavnou Leopoldovu korunovaci prožíval i F. L. Věk

Leopoldův nástup na trůn vzbuzoval v českých zemích velké naděje, zvláště pak jeho plánovaná korunovace, neboť Josef II. se českým králem nikdy korunovat nedal. V souvislosti s ní bylo naplánováno množství akcí, a 6. září 1791 se k této významné události sešla celá politická i kulturní reprezentace. Korunovační průvod a vzrušenou atmosféru plnou očekávání popisuje Alois Jirásek ve svém F . L. Věkovi, výpravě dobrušských vlastenců na slavnost pak věnuje dva díly i stejnojmenný televizní seriál z roku 1970 s Radoslavem Brzobohatým v hlavní roli.

profimedia-0277257467

Velkou událostí bylo trvalé navrácení českých korunovačních klenotů, které se od roku 1637 nacházely ve Vídni. Nově spočinuly v Korunní komoře katedrály svatého Víta.  Leopold na žádost stavů ustanovil úřad strážců korunovačních klenotů, přičemž známá tradice sedmi klíčníků trvá dodnes.

Panovník pobyl v rámci korunovace v Praze několik týdnů. České stavy se předháněly v aktivitách, v pražském Klementinu byla uspořádána první průmyslová výstava. Wolfganga Amadea Mozarta pověřili "korunovační" operou, Leopolda Koželuha (1747 – 1818), dalšího významného skladatele té doby, zase složením slavnostní kantáty. Sopránový part při premiéře zazpívala známá Josefina Dušková a skladba velvarského rodáka slavila tehdy takový úspěch, že byl Koželuh následně jmenován dvorním skladatelem a kapelníkem.

Mozart korunovační operu složil za 18 dní

Mozartovo dílo už takové ovace nesklidilo a na své ocenění si ještě muselo počkat. Opera La clemenza di Tito ("dobrotivost Titova"), zkráceně Titus, byla složena v rekordně krátkém čase, neboť díky průtahům dvorské kanceláře byly pro napsání a nastudování díla vyměřeny pouhé tři týdny! Šibeniční termín byl zřejmě také důvodem odmítnutí prestižní zakázky Antoniem Salierim, osloveným před Mozartem.

Narychlo se upravilo zastaralé a vícekrát zhudebněné libreto italského poety Pietra Metastasia. Mozart, komponující dnem i nocí, složil za pomoci svého žáka Süssmayera žádanou hudbu za neuvěřitelných osmnáct dní. Navíc k tomu stihnul čtyři dny před Titovým uvedením dirigovat svého Dona Giovanniho před císařským dvorem.

Titus měl premiéru 6. září 1791 v pražském Nosticově, dnes Stavovském divadle, jen několik hodin po královské korunovaci. Děj opery se odehrává v Římě a je oslavou dobrého panovníka, který v závěru odpouští všem svým protivníkům, usilujícím mu o život. Hlavní postava, římský císař Titus Flavius Vespasianus, žil mezi lety 9 – 79 a podle kronikářů byl prý skutečně dobrotivým mužem. Židé mu však těžko zapomenou, že právě on dobyl roku 70 Jeruzalém a zničil Chrám, z něhož se dodnes dochovala pouze známá Zeď nářků. Za jeho vlády také došlo k mohutné erupci Vesuvu a zničení Pompejí.

Leopold zemřel tří měsíce po Mozartovi

Titus byl Mozartovým předposledním operním dílem, úplně posledním se stala Kouzelná flétna, uvedená 30. září téhož roku v Divadle na Vídeňce. Do tří měsíců byl geniální skladatel mrtev (5. prosince 1791) a za další tři jej následoval císař Leopold, který nečekaně zemřel již 1. března 1792. Spekulovalo se o otravě. Přestože jeho vláda trvala skutečně krátkou dobu – císařem byl pouhá dvě léta a českým králem půl roku – stačil Leopold úspěšně stabilizovat rozkolísané poměry a uklidnit rozpory v říši.

Poslední odpočinek nalezl Leopold II. ve Vídni. Jeho tělo podle rodové tradice rozdělili – část spočinula v Císařské hrobce u vídeňských kapucínů, část ve Svatoštěpánském dómu. Srdce uložili u augustiniánů v tak zvané Hrobce srdcí, obsahující dnes přes padesát uren členů habsburské a habsbursko-lotrinské dynastie.

A potomci? Leopold II. měl čtyři dcery a dvanáct synů. Jen pár slov o těch proslulejších: František vystřídal otce na trůnu a stal se posledním císařem Svaté říše římské. Ferdinand vládl v Toskánsku, z Rudolfa se stal kardinál a arcibiskup olomoucký. Jen arcivévoda Jan, třinácté dítě manželského páru a jeden z nejpopulárnějších členů habsburské dynastie, vstoupil do historie tak trochu jinak - sňatkem s dcerou štýrského poštmistra Annou Plochlovou. 

Zdroje:
vlastní

Kurzy

Finance

Kurzovní lístek: Exchange s.r.o.

EUR 26,140 26,220
USD 21,930 22,050
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma