Sovětská lekce pro čínského prezidenta: Si Ťin-pching se snaží 'ochočit' armádu

Na začátku srpna oslavila Čínská lidová armáda 88. výročí. Jenže přes dva miliony vojáků důvod k oslavám příliš neměly. V předvečer výročí byl nejvyšší generál Kuo Po-siung vyhozen z komunistické strany a obviněn z korupce. A není rozhodně posledním generálem, kterého postihlo nejspíš zcela bezdůvodné obvinění. Vedení země se totiž snaží očistit armádu od ideologicky nepevných velitelů. Čínský prezident Si Ťin-pching se snaží zuby nehty vyhnout osudu sovětského vůdce Chruščova, na jehož pádu se podílela armáda.

Čínský prezident Si Ťin-pching vyhlásil válku korupci už na počátku roku 2012. Od té doby bylo zatčeno asi 39 generálů a vyšších důstojníků (včetně syna generála Kuo Po-siunga). Skutečným důvodem jejich zatčení však nebyla a není korupce, ale ideologická obroda armády.

Čistky v armádě předznamenal Si Ťin-pching v jednom ze svých projevů k 16. armádní skupině, kde na začátku 90. let působil jako politický komisař. Právě tehdy slíbil politickou a ideologickou obrodu armády a zdůraznil, že neposlušnost vůči stranickému vedení nebude v budoucnu tolerována.

Vojáci musí podle prezidenta jednat v souladu s požadavky ústředního výboru strany.

Je jasné, že armáda má představovat hlavní mocenskou základnu současného čínského prezidenta. V tom se současná hlava Číny neliší od svých předchůdců. Čistky (tedy strach) jsou přitom tradičním totalitním nástrojem k udržení loajality.

Osud sovětského vůdce a čínského prezidenta

A tak se Si Ťin-pching snaží pojistit si podporu v armádě dosazováním loajálních důstojníků. Jako kdyby se čínský prezident poučil z kariéry sovětského vůdce Nikity Chruščova, kterému zlomil vaz palácový převrat, za nimž stála KGB s podporou armády.

Kdyby Chuščov armádu ovládal, o což se snaží současný čínský prezident, jeho svržení by přinejmenším nebylo tak jednoduché. Možná právě proto, aby se Čína vyhnula osudu Sovětského svazu, chce Si Ťin-pching a jeho spolupracovníci znovu obnovit ideologickou kontrolu a omezit občanské svobody.

Po zvolení koneckonců čínský prezident připomněl, že krátce po Chruščovově pádu ztratila sovětská elita vůli bojovat.

Poslušnost armády je přitom pro stranické vedení klíčová v situaci, kdy se začne bouřit společnost tak, jak se tomu stalo v roce 1989 na náměstí Nebeského klidu.

Hlavním pilířem Si Ťin-pchingovy vlády má být navíc odvážnější zahraniční politika, což bez silné a poslušné armády za jeho zády nebude možné. Připomeňme, že Čína usiluje o území v Jihočínském moři nebo v Tchajwanské úžině.

Pokud se však Si Ťin-pching snaží poučit ze sovětské historie, kromě Chruščova by neměl zapomínat i na jiný příběh - jak Stalin zlikvidoval armádní vedení těsně před tím, než do země vtrhla nacistická armáda.