Evropa je pravděpodobně primární destinací pro vědce z čínské armády, kteří se snaží získávat trénink a technologie ze zahraničí. Tvrdí to analytik Alex Joske, který na australském Institutu pro strategickou politiku mapuje vliv komunistické strany Číny ve světě.

Poté, co se loni čínský "špion" jménem Wang Li-čchiang rozhodl zběhnout na Západ, nabídl australským tajným službám jména desítek lidí údajně napojených na čínskou armádu a tajné služby. Otázkou zůstává, kde mohl teprve 26letý mladík takové informace získat, a do jaké míry jsou tedy důvěryhodné.

Rusko má na mezinárodní scéně silného stoupence. Čína žádá po Američanech, aby okamžitě zrušili nové protiruské sankce, protože mají přímý dopad na nákup armádní výzbroje pro čínskou armádu. Rusko zase varovalo Bílý dům, že si zahrává s ohněm.

Už do tak dost napjatých vztahů mezi Spojenými státy americkými a Čínou přilil olej do ohně ministr zahraničí Mike Pompeo. Na dnešní výročí násilného potlačení prodemokratických demonstrantů na pekingském náměstí Tchien-an-men v roce 1989 vydal prohlášení, ve kterém čínskou vládu žádá o informace o zabitých a zraněných z této události. Peking něco takového rázně odmítl.

Čína chce být lídrem mezi velmocemi dohlížejícími na světový mír. Do mírových operací modrých helem plánuje zapojit až osm tisíc svých vojáků. Jak budou ve své úloze "skvělí", se chlubí v propagačním dokumentu.

Heslem "tvrdě na cvičišti, lehce na bojišti" se řídí nejedna armáda. Některé výcvikové metody ovšem působí až nelidsky. Zápasy v mrazu, pojídání hadů, nebo plavání se svázanýma rukama a nohama jsou spíš bojem o holý život, než zdárnou průpravou do boje.

V mezinárodních vodách v Beringově moři se objevilo pět čínských vojenských lodí.  Se zprávou přišla agentura Reuters s odvoláním na americké ministerstvo obrany v den, kdy se v Pekingu konala obří vojenská přehlídka k 70. Výročí konce druhé světové války v Asii. Na Aljašce se zrovna nachází americký prezident Barack Obama. 

Na začátku srpna oslavila Čínská lidová armáda 88. výročí. Jenže přes dva miliony vojáků důvod k oslavám příliš neměly. V předvečer výročí byl nejvyšší generál Kuo Po-siung vyhozen z komunistické strany a obviněn z korupce. A není rozhodně posledním generálem, kterého postihlo nejspíš zcela bezdůvodné obvinění. Vedení země se totiž snaží očistit armádu od ideologicky nepevných velitelů. Čínský prezident Si Ťin-pching se snaží zuby nehty vyhnout osudu sovětského vůdce Chruščova, na jehož pádu se podílela armáda.