Původní rozsudek městského soudu podle odvolacího senátu obsahuje závažná pochybení. Případem se bude muset prvoinstanční soud znovu zabývat. V kauze Čapí hnízdo čelí obžalobě bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová. Babiš uvedl, že městský soud kauzu přezkoumal ze všech úhlů, věří, že své osvobozující rozhodnutí v novém řízení potvrdí.

Babiš prohlásil, že o rozhodnutí vrchního soudu zatím informován nebyl, jeho advokáti ho musí nejprve nastudovat. Kauza je podle něj politicky motivovaná, upozornil, že už bylo jeho stíhání jednou zastaveno a dřívější nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman ho následně obnovil. „Po 15 letech od této pseudokauzy, kterou státní zástupce jednou zastavil, a soud mě zprostil obvinění, se bude věc řešit znovu. Připadá mi to absurdní a nekonečné. Poté, co již předtím prvoinstanční soud velmi důkladně přezkoumal kauzu ze všech úhlů, věřím, že soud své rozhodnutí potvrdí,“ napsal ČTK Babiš.

Podle České justice odvolací soud vytkl senátu soudce Jana Šotta mimo jiné to, že důkazy hodnotil z pohledu jejich možného vysvětlení v rámci obhajoby obou obžalovaných, ale hodnocení prováděl jednotlivě a nezvažoval ucelené řetězce důkazů.

„V každém případě má Vrchní soud v Praze zásadní výhrady k přístupu nalézacího soudu k analýze a zpracování důkazů, když přístup soudu vyznívá tendenčně, značně selektivně a tím nepřesvědčivě, neboť nalézací soud celou řadu důkazů naprosto pominul, zabýval se pouze velmi úzce vymezenou částí událostí, aniž by je zasadil do celkového kontextu vývoje projektu rekonstrukce usedlosti Semtín a vybudování Farmy Čapí hnízdo od počátku tohoto procesu až do jeho samého naplnění,“ cituje z usnesení Česká justice.

Obžaloba v kauze Čapí hnízdo tvrdí, že Babiš zajistil na přelomu let 2007 a 2008 vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo z Agrofertu a prodej akcií svým dětem a partnerce. Podle vyšetřovatelů to udělal proto, aby společnost zdánlivě splňovala podmínky k získání padesátimilionové dotace pro malé a střední podniky. Nagyová podle obžaloby úspěšnou žádost o dotaci podala. Státní zástupce viní Nagyovou z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU, Babiše z pomoci k dotačnímu podvodu. Oba obžalovaní vinu opakovaně odmítli.

Podle nyní zrušeného rozsudku městského soudu se v řízení neprokázalo, že Babiš s Nagyovou vyčlenili společnost Farma Čapí hnízdo z holdingu Agrofertu účelově proto, aby mohli požádat o dotaci. Šott závěr opřel především o výpověď svědka Jana Bareše, který při hlavním líčení vyloučil, že by úvahy o dotaci hrály roli při rozhodování, že se Farma Čapí hnízdo z Agrofertu vyčlení. Uvedl také, že ho Babiš ujistil, že má zájem v realizaci pokračovat, i kdyby společnost dotaci nezískala. Šott tak dospěl k závěru, že důvodem vytvoření společnosti byly spíše rodinné vztahy.

Podle odvolacího soudu ale Bareš vycházel ze zprostředkovaných informací, které ve výpovědi podával ze subjektivního pohledu. „Rozhodně však odvolací soud nesdílí názor, že tato jediná výpověď je tak zásadního charakteru, že by byla způsobilá celou důkazní situaci zvrátit,“ uvedl podle webu vrchní soud.

Městský soud se také podle odvolacího senátu nezabýval otázkou, jakou měl mít projekt Farmy Čapí hnízdo ekonomickou perspektivu, ve spisu jsou přitom podle odvolacího senátu důkazy, které soud neprovedl. Podle České justice také nevyřešil otázku, zda Babiš s Nagyovou pouze účelově vytvořili podmínky pro získání dotace, což podle odvolacího soudu není jen otázkou řízení trestního, ale také správního.

Šottův trestní senát ale podle vrchního soudu přistupoval k řízení systematicky a pečlivě, když pojal srozumitelně koncepci rozhodnutí včetně teoretických východisek, na kterých stavěl. „I přesto však, nebo právě proto nelze napadené rozhodnutí označit za úplné a přesvědčivé, když odvolací soud v něm postrádá již naplnění povinnosti soudu (...), tedy provedení všech důkazů nezbytných k objasnění všech okolností případu, a to jak ve prospěch, tak v neprospěch obžalovaných,“ uvedl vrchní soud podle serveru.

Městský soud se podle odvolacího senátu také správně pozastavil nad tím, že se státní zástupci nezabývali úvahami, zda vznik akciové společnosti Farma Čapí hnízdo s akciemi na doručitele sám o sobě nenaplňuje znaky skutkových podstat žalovaných trestných činů.