Fízlování přátel a spojenců není nic pěkného, ale co naplat, zkrátka se to děje. To ukazuje i případ Jonathana Pollarda - jediného Američana, který za špionáž pro blízkého spojence USA dostal doživotí.

Pollard se narodil v roce 1954 v Texasu do židovské intelektuálské rodiny a zřejmě již v raném věku snil o špionážní kariéře. Neúspěšně se ucházel o místo civilního zaměstnance CIA, nakonec se uchytil jako civilní zpravodajský analytik amerického vojenského námořnictva. Mimo jiné i díky tomu, že popřel, že užíval drogy, a navymýšlel si spoustu lží ve svém životopise – třeba pokud šlo o jeho vzdělání nebo jazykové znalosti, případně tvrdil, že jeho otec pracoval pro CIA.

Špionáž z vlastní iniciativy

Z vlastní iniciativy se rozhodl na svém novém místě provádět špionáž pro Izrael. V roce 1984 navázal kontakt s izraelským vojenským pilotem Aviemem Sellou a začal mu předávat spousty tajných materiálů, které se mu dostaly do rukou. Odmítal za to brát peníze s tím, že tak činí z lásky k židovskému státu. Ale protože agent pracující zadarmo je nespolehlivý a není snadno vydíratelný, víceméně mu vnutili měsíční plat 1500 dolarů. Kromě toho dostával drahé dary pro sebe a svou manželku Anne. Podle svých slov ale měl v úmyslu všechny peníze vrátit a angažovat se ve výcvikovém středisku zpravodajské služby izraelského generálního štábu u Tel Avivu.

Odhaduje se, že Pollard svým izraelským partnerům během pouhých čtrnácti měsíců dodal několik tisíc tajných zpráv a dokumentů, což je za tak krátkou dobu možná rekord. Přímým příjemcem materiálů nebyla izraelská zpravodajská služba Mosad, která od Pollarda dávala ruce pryč, ale výzvědná služba Lakam, která se zabývala především vědeckou špionáží. Mosad však samozřejmě profitoval mimo jiné i ze satelitních snímků s vysokým rozlišením, které Pollard dodával.

Jeho podivné zacházení s utajovanými materiály a špatná pracovní morálka samozřejmě neunikly jeho kolegům, kteří informovali své nadřízené. Kontrašpionáž začala Pollarda sledovat od poloviny roku 1985. Osmnáctého listopadu 1985 jej zadržela FBI, když s přísně tajnými dokumenty v kufříku opouštěl budovu, kde měl kancelář. Po výslechu byl propuštěn a zatčen byl nakonec 21. listopadu, když se s manželkou neúspěšně pokusil získat azyl na izraelském velvyslanectví ve Washingtonu.

Přiznání výměnou za mírnější trest

Pollard se přiznal ke špionáži a 4. března 1987 byl odsouzen na doživotí. Výměnou za jeho přiznání a spolupráci obžaloba nepožadovala trest smrti. Jeho manželka Anne dostala pět let, po jejím propuštění se Pollardovi rozvedli.

Izrael se opakovaně pokoušel vydobýt pro Pollarda milost, špion byl nakonec podmínečně propuštěn v listopadu 2015. Musel nosit elektronický náramek, dodržovat zákaz vycházení a nesměl pět let opustit USA. Po uplynutí této lhůty nakonec mohl vycestovat se svou druhou ženou do Izraele a hned na letišti mu tehdejší premiér Benjamin Netanjahu udělil 30. prosince 2020 izraelské občanství.

Pollardův řídící důstojník Aviem Sella stihl v roce 1985 včas uprchnout z USA. Byl obviněn v nepřítomnosti, Izrael jej ale odmítl vydat i za cenu napjatých vztahů se Spojenými státy. Teprve v poslední den svého funkčního období udělil končící americký prezident Donald Trump 20. ledna 2021 Sellovi milost.