Zkrácené jednání znamená, že se nebude konat první čtení a finální třetí kolo se uskuteční hned po druhém čtení, v němž chtějí poslanci podávat k předloze pozměňovací návrhy. Postup umožňuje vyhlášený stav legislativní nouze, jehož trvání potvrdila dolní komora ve středu. Zrušení obecné rozpravy k novele, do které se přihlásilo rekordních 70 poslanců, vyvolalo protesty lídrů opozice.

„Je to nehorázné, že jste zamázli obecnou rozpravu,“ uvedl předseda SPD Tomio Okamura. Podle něj chce koalice cenzurovat opozici. Předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová označila rozhodnutí dolní komory za neuvěřitelné a za absolutní pošlapání práv opozičních poslanců. „Budete sbírat plody tohoto svého počínání,“ vzkázala koalici. Okamura varoval před omezováním řečnické doby pro poslance svého klubu při načítání pozměňovacích návrhů. Poukazoval na to, že 20 poslanců SPD podalo celkem 102 návrhů úprav.

Opozice zrychlené schvalování penzijní novely v legislativní nouzi zpochybňuje stejně jako zdůvodnění takového postupu hrozbou značných hospodářských škod. Sněmovní debatu provázejí rozsáhlé obstrukce, dosud trvala asi 45 hodin. K nynějšímu hlasování se dolní komora propracovala po 58 hodinách od úterního začátku jednání. Rozhodovala hned dvakrát, když první hlasování zpochybnila Schillerová. Uvedla, že byla proti a na záznamu měla uvedeno kladné stanovisko. Konečný výsledek to ale příliš neovlivnilo.

Pro hlasování určila sněmovna už odpoledne pevný čas na 20:00, a to podle návrhu opozičního poslance Patrika Nachera (ANO). Koalice původně navrhovala hlasování o souhlasu se zkráceným projednáváním novely na dnešních 15:30. Navzdory prodloužení času pro poslanecká vystoupení a omezení řečnické doby na nejvýše deset minut se na 43 zákonodárců v diskusi nedostalo.

Začalo tak projednávání penzijní novely ve druhém čtení. Do podrobné diskuse se přihlásilo 60 poslanců, do sněmovního systému vložili kolem 350 pozměňovacích návrhů. Vedle výše mimořádné červnové valorizace penzí se týkají i stanovení inflační doložky u peněžitých náhrad pro církve v takzvaných církevních restitucích vzhledem k nynější vyšší míře růstu cen. Další čtyři desítky poslaneckých přihlášek do debaty systém eviduje pro třetí čtení, tedy závěrečné schvalování novely.

Vládní novela počítá s tím, že průměrný měsíční důchod vzroste od června o 760 korun místo o předpokládaných 1770 korun, jak by to bylo podle nyní platných zákonných pravidel. Stát podle důvodové zprávy ušetří za letošek 19,4 miliardy korun a příští rok 33 miliard korun, úspory se projeví i do budoucna. Snížení rozpočtových výdajů v dalších deseti letech odhadl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) na 316,4 miliardy korun.

„Jsem přesvědčen, že tady nedochází k tomu, že bychom bourali legitimní očekávání příjemců starobních důchodů či jiných důchodů,“ prohlásil Jurečka. Uvedl, že když se domlouval s opozicí, zda by umožnila projednávání v řádném procesu, ale se zkrácením lhůt, dozvěděl se, že by takový postup opozice vetovala. Řekl také, že vzhledem k růstu důchodů v poslední době a růstu jejich poměru k hrubé a čisté mzdě se začíná narušovat mezigenerační solidarita. Zopakoval také, že pokud by vláda ke změně nesáhla, představovalo by to v příštích deseti letech zátěž pro státní rozpočet v objemu kolem 600 miliard. Označil to za extrémně vysoký dopad v době, kdy tyto výdaje nejsou kryty ani výběrem pojistného, ani přebytkem z minulosti.

Opozice poukazuje na údajnou zpětnou platnost předlohy, protiústavní je podle ní i proces jejího schvalování. V případě přijetí novely ji hodlá napadnout u Ústavního soudu. Poslanec ODS Karel Haas, který vystoupil jako poslední řečník v debatě o posouzení podmínek pro zkrácené projednání novely, míní. že vláda návrh zdůvodnila správně a že sněmovna jedná v souladu s ústavními principy. „Jako právník věřím, že zákon projde testem ústavnosti,“ řekl.