(AKTUALIZOVÁNO, 13:21) Další čtyři hodiny zabraly nad ránem „hygienické“ přestávky, které si vyžádaly opoziční kluby ANO a SPD. Zákonodárci zatím nedokončili debatu ani o jednom ze šesti bodů mimořádné schůze svolané z podnětu vládních stran. Jen diskuse před hlasováním o návrhu programu zabrala od úterních 10:00 zhruba pět hodin.

Před půlnocí Sněmovna přerušila na návrh koaličních stran diskusi o prvním bodu, zdánlivě bezrozporné poslanecké novele, jež upravuje administrativu kolem dokladování podmínek udržitelnosti u biomasy. Novelu předložili poslanci ze šesti koaličních i opozičních klubů. Debatu ale protahovali poslanci ANO, byť vládní strany nechaly schválit omezení řečnické doby nejvýše na dvakrát deset minut.

Už zhruba osm hodin se nyní poslanci věnují vládnímu návrhu na snížení plateb státu do veřejného zdravotního pojištění za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané od poloviny roku. Systém zdravotního pojištění tím má přijít letos o 14 miliard korun.

Opozice ohlásila obstrukce novely už předem. Čeká se ještě dlouhá debata, ačkoli i v tomto případě Sněmovna schválila časové omezení pro vystoupení poslanců.

Omezení se však nevztahuje na řečníky s přednostním právem, k nimž patří členové vedení Sněmovny a vlády a předsedové poslaneckých klubů a stran. Výjimky využili zejména předsedové ANO a SPD Andrej Babiš a Tomio Okamura k několikahodinovým projevům.

Na programu schůze jsou i sporné předlohy o úplném zrušení elektronické evidence tržeb (EET), o zpřísnění zákona o střetu zájmů zejména ve vlastnictví některých médií a o zavedení možnosti korespondenční volby poslanců a prezidenta pro Čechy ze zahraničí. Sněmovna by měla navíc schválit ukončení pandemické pohotovosti. Vláda navrhla její zrušení k úterý. Kdy se Sněmovna k návrhu dostane, není jasné.

(08:27, původní zpráva) Ministra financí Zbyňka Stanjuru překvapilo, že si opozice vybrala jako jeden z cílů útoku na vládu navrhované snížení zdravotních plateb za státní pojištěnce od poloviny roku. Zdravotní pojišťovny mají dostatečné zůstatky na účtech, nižší státní platby systém neohrozí. Stanjura to řekl dnes po půlnoci ve Sněmovně v úvodním kole projednávání novely. Debatu poslanci přerušili ve 04:00, po 18 hodinách od zahájení mimořádné schůze ke sporným koaličním předlohám. Dvě dvouhodinové „hygienické“ přestávky si vzaly opoziční kluby ANO a SPD. Dolní komora se znovu sešla v 08:00.

Očekává se, že debata k předloze bude ještě dlouhá. Aktuálně je do ní přihlášeno 20 poslanců.

Stanjura při obhajobě novely uvedl, že koalice do ní chce ve druhém čtení přidat automatickou valorizaci plateb za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané. Na vzorci je podle ministra shoda.

Systém zdravotního pojištění má snížením plateb přijít letos o 14 miliard korun, s čímž už počítá schválený státní rozpočet. Podle opozice může tento krok zhoršit dostupnost zdravotní péče. Lídr SPD Tomio Okamura předlohu označil ve více než dvouhodinovém vystoupení za skandální a za bezprecedentní krádež ve financování zdravotnictví. „Ukrást cizí peníze není úspora, ale loupež,“ prohlásil. Zdravotní pojišťovny podle něho budou muset hledat úspory. Okamura také potvrdil předem ohlášené obstrukce k novele.

„Stokrát lhal Tomio Okamura, když stokrát řekl, že se horší zdravotní péče,“ reagoval Stanjura. Pozastavil se nad tím, že kritik EU Okamura citoval i z unijních dokumentů ke zdravotnictví, a uvedl, že někteří poslanci SPD u „poutavého projevu“ svého předsedy usnuli. Místopředseda klubu opozičního ANO Patrik Nacher pak podotkl, že by bylo věrohodnější, pokud by novelu předkládal ministr zdravotnictví, a nikoli ministr financí.

„Zdravotnictví funguje a fungovat bude.“

Stát platí za každého svého pojištěnce z rozhodnutí bývalého kabinetu Andreje Babiše od ledna 1967 korun měsíčně, o 200 korun víc než loni. Od července to má být podle novely o 400 korun méně. Stát by tak měl za celý letošek odvést do veřejného zdravotního pojištění za každého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni.

Stanjura poukazoval na to, že bývalí ministři zvýšení plateb na letošní rok zdůvodňovali obavami z toho, že zůstatky na účtech pojišťoven by mohly klesnou k přelomu loňska a letoška k deseti miliardám korun. Celkové zůstatky ale činily podle Stanjury 51,8 miliardy korun a k poslednímu dubnu vzrostly na 57,5 miliardy korun. „Opozice by neměla strašit občany, zdravotnictví funguje a fungovat bude,“ zdůraznil ministr.

Automatický valorizační vzorec by měl být podle něho stejný jako u důchodů. Důchod se zvyšuje o inflaci a o polovinu růstu reálných mezd.

Platby státu do systému veřejného zdravotního pojištění se za poslední tři roky i kvůli enormním nákladům způsobeným epidemií koronaviru téměř zdvojnásobily. Letos jsou plánované výdaje asi 440 miliard korun a příjmy o 9,5 miliardy korun nižší. Z této částky má tvořit státní příspěvek 127 miliard korun.