Stav legislativní nouze vyhlásila k penzijní novele na žádost kabinetu předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Umožňuje zrychlené schvalování zákonů. Sněmovna souhlasila s tím, že v souladu s rozhodnutím šéfky dolní komory potrvá do 22. března. K hlasování se s ohledem na opoziční obstrukce dostala po zhruba 30 hodinách od úterního zahájení jednání. Debata z nich vyplnila přes 23 hodin.

Okamžité zrušení stavu legislativní nouze neúspěšně prosazoval lídr SPD Tomio Okamura. Návrh, aby skončil půlnocí na čtvrtek, sněmovna zamítla Radku Vondráčkovi z hnutí ANO.

„Překonali jste první překážku, první kopec k bezprecedentnímu porušení ústavy,“ uvedla na adresu koalice k výsledkům hlasování předsedkyně frakce ANO Alena Schillerová.

Vládní novela počítá s tím, že průměrný měsíční důchod vzroste od června o 760 korun místo o předpokládaných 1770 korun, jak by to bylo podle nyní platných zákonných pravidel. Stát podle důvodové zprávy ušetří za letošek 19,4 miliardy korun a příští rok 33 miliard korun. Opozice poukazuje na zpětnou platnost předlohy, protiústavní je podle ní i proces jejího schvalování.

Koalice kvůli tvrdým obstrukcím nejprve nechala omezit řečnickou dobu poslanců a následně prosadila stanovení pevného termínu pro hlasování o trvání legislativní nouze na dnešních 16:00. V běžné debatě zbylo v té době 66 nevyčerpaných poslaneckých přihlášek. „Většina má zodpovědnost a zároveň také právo prosazovat svá rozhodnutí,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Neomezená diskuse by podle něho znamenala nefunkční parlamentní demokracii.

Šéf pirátských poslanců Jakub Michálek vyzýval opoziční zákonodárce k tomu, aby si nevytvářeli alibi pro Ústavní soud, na který se chtějí v případě přijetí předlohy obrátit. Ústavní soudci jsou podle Michálka zkušení a takové taktiky prohlédnou. „Postup opozice nesmí být destruktivní,“ zdůraznil.

Zatímco podle vlády je snížení mimořádné červnové valorizace údajně nutné ke stabilizaci veřejných financí, opozice mluví o okrádání a ožebračování důchodců. Předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš podotkl, že církvím chce dát vláda díky inflační doložce k takzvaným církevním restitucím podle něho osm miliard korun a důchodcům nic.

Nyní poslance čeká schvalování návrhu programu mimořádné schůze, kterou nechali k předloze svolat koaliční poslanci. K řečništi se znovu postavil Tomio Okamura, který jej už v úterý obsadil na sedm hodin a o hodinu překonal svůj rok starý rekord v délce vystoupení.

Okamura podotkl, že jeho cílem je zabránit přijetí návrhu na nižší růst důchodů a že jeho projev má 200 stran. Podobně jako v úterý ve vystoupení kritizoval vládní koalici. Nově během vystoupení k programu schůze předčítal z bakalářské práce jednoho ze studentů Právnické fakulty Západočeské univerzity na téma sociální zabezpečení důchodců v ČR.

„Já se tady hlásím k tomu, že obstruujeme zákon a že se tady snažíme hodit vidle do toho, aby nebyl přijat,“ netajil své úmysly předseda SPD. „My vůbec nechápeme, proč to tady koalice za každou cenu navrhuje,“ uvedl Okamura, který svou řeč zahájil v 16:11.

Sněmovna bude rozhodovat také o tom, zda penzijní novelu projedná zkráceně s vynecháním prvního čtení. Do běžné debaty k tomuto návrhu sněmovní systém eviduje šest desítek poslaneckých přihlášek.

Okamura obvinil Ukrajinu z arogance a Perebyjnise z drzosti

Kritická slova na adresu bývalého ukrajinského velvyslance v ČR Jevhena Perebyjnise i celé ukrajinské politické reprezentace použil dnes předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura ve sněmovně. Perebyjnis podle něj má „přestat bejt drzej“ a ukrajinská reprezentace je arogantní a vměšuje se podle něj do vnitřních věcí ČR. Důvodem Okamurových slov byl Perebyjnisův úterní výrok na twitteru, který zněl: „Akutní záchvaty ukrajinofobie jsou obvykle symptomem chronické kolaborace.“ Perebyjnis ve svém statusu nikoho nejmenoval a víc neuvedl, ale jeho slova se objevila po Okamurově úterním sedmihodinovém projevu ve sněmovně, v němž mimo jiné obvinil vládu z „ukrajinizace české společnosti“.

Akutní záchvaty ukrajinofobii jsou obvykle symptomem chronické kolaborace.

— Yevhen Perebyinis (@YPerebyinis) February 28, 2023

„Ten (Perebyjnis) se do mě navezl, když jsem kritizoval ukrajinizaci České republiky. A za tím si stojím za tímto výrokem,“ řekl dnes Okamura. „Ať přestanou kecat do našich věcí, tenhleten člověk, a věnujou se svojí korupci,“ prohlásil také. Připomínal problémy Ukrajiny s korupcí a tvrdil, že Perebyjnis hájil banderovce, tedy příslušníky ukrajinských nacionalistických bojůvek za druhé světové války.

Okamura to zdůvodnil tím, že v roce 2018 zaslal Perebyjnis dopis České televizi, ve kterém protestoval proti odvysílání polského filmu Volyň režiséra Wojciecha Smarzowského, který zachycuje polský pohled na genocidu na Volyni, při které byly za druhé světové války zabity desítky tisíc polských občanů banderovci. Podle Perebyjnise některé „zavádějící a nepravdivé záběry z filmu hodně Ukrajinců považuje za urážející“. Okamura ujišťoval, že nemá nic proti Ukrajincům, ale je proti těm, kteří banderovce a jejich tehdejšího vůdce Stěpana Banderu obhajují.

Okamura v úterý ve svém projevu před sněmovnou vyčítal české vládě pomoc Ukrajině sužované ruskou válečnou agresí. Obvinil českou vládu z toho, že je pro ni Ukrajina na první místě. „Už toho máme dost, už toho mají lidi dost, té vaší Ukrajiny pořád dokola. Pořád jenom Ukrajinci, Ukrajinci,“ prohlásil ve svém sedmihodinovém projevu. „Pro Fialovu vládu je prioritou Ukrajina a české občany jste hodili přes palubu. Pro nás v SPD je prioritou český občan,“ řekl v jiném místě svého projevu.

Perebyjnis byl velvyslancem v Praze od roku 2017 do loňského roku, kdy ho odvolal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Nyní působí na tamním ministerstvu zahraničí.