Jedenatřicetiletá Charlotte Meiová ze Singapuru se během cest po Evropě dozvěděla, že šestou modrou zónou se stala její vlast. Nejprve si myslela, že jde o falešné zprávy. Pak si ale vzpomněla na dokument Jak se dožít stovky: Tajemství modrých zón na Netflixu.

Čtyřdílná série vás vezme na cestu po světě se spisovatelem Danem Buettnerem, který se věnuje vyhledávání a zkoumání modrých zón již dvacet let. Meiová ale nebyla jediná, koho volba Singapuru jako šesté z nich zaskočila.

Mezi modré zóny patří Okinawa (Japonsko), Sardinie (Itálie), Nicoya (Kostarika), Ikaria (Řecko) a Loma Linda (USA). Tato místa se vyznačují harmonickým, spokojeným a dlouhým životem místních, připomněl web Business Insider.

Lidé si zde život vychutnávají pomalu, ctí rodinu, žijí v pevných komunitách, hodně času spolu tráví venku, aktivně cvičí, zdravě se stravují a oproti zbytku světa se dožívají vyššího věku. V těchto populacích je větší podíl devadesátníků a starších.

Buettner pro web Business Insider vysvětlil, že označil Singapur za modrou zónu hlavně pro relativně dlouhý a zdravý život populace. Ve své nejnovější knize jej pochválil za proaktivní zlepšování kvality života občanů.

Městský stát v jihovýchodní Asii čítající pět a půl milionu obyvatel patří mezi nejšťastnější a nejzdravější místa planety s jedním z nejdelších dožití, napsal dokonce ve své nejnovější knize. Místní obyvatelé ale popisují úplně jinou realitu.

Je to spíše šedá zóna

Většina respondentů pro Business Insider přiznala, že se jejich život v porovnání se staršími generacemi sice zlepšil, ale rovněž se v Singapuru zvýšily životní náklady a úroveň stresu s mírou nezdravého stravování.

„Životní náklady jsou vysoké a bydlení drahé. Žít déle můžete díky lepší zdravotní péči, ale nejste šťastní ani zdraví,“ popsal těžký život v Singapuru 54etý fotograf Kian Peng Er.

Loňský průzkum Economist Intelligence Unit označil za nejdražší světová města New York a právě Singapur, který tak porazil velká finanční centra včetně Londýna či Hong Kongu. Lidé jsou vysokými životními náklady znepokojeni a hodně peníze řeší.

Žena jménem Lim zase řekla, že Singapurci kvůli stresovému životu příliš necvičí a špatně spí. Průzkum společnosti Cigna zde zjistil v dubnu a květnu vyšší úroveň stresu oproti celosvětovému průměru. Z více než tisícovky respondentů cítilo stres asi 86 procent. Kromě toho Singapurci často konzumují slaná a mastná jídla na úrovni nezdravého rychlého občerstvení, uvedla Lim. Obyvatelé Modrých zón přitom podle Buettnera jedí převážně rostlinnou stravu.

Podle některých expertů na zdraví a veřejnou politiku postrádá metodologie modrých zón v jádru jasnou metriku. Vyhrává podle nich spíše osobní prožitá zkušenost než čísla. Poukazují při tom na Buettnerova nejasná data. On sám ale přiznal, že si dával pozor, aby odlišil Singapur od ostatních modrých zón. Označil jej proto za modrou zónu 2.0. Zatímco u ostatních sledoval kulturu, tradice a vycházel z historie, v případě Singapuru tak učinil v návaznosti na změny z posledních dekád.