Nejstarším mužem planety zapsaným v Guinnessově knize rekordů se počátkem července stal Portoričan Emilio Flores Márquez. Je mu 112 let, 113. narozeniny oslaví 8. srpna a život ho pořád baví.

K tomu, abyste se dožili sta let, je nutné mít dobré geny i dobrou životosprávu. To ale není vše. Vaše šance na vysoký věk může výrazně zvýšit nebo snížit prostředí, v němž žijete.

Dlouhodobá osamělost má na zdraví člověka stejně ničivý dopad jako kouření téměř celé krabičky cigaret denně. A tak se policisté v jednom britském městečku rozhodli v duchu hesla "pomáhat a chránit" ke kroku, který by mohl lidem v boji s osaměním pomoci.

Lék na nesmrtelnost slibovali obchodníci s deštěm lidstvu nejspíše v každé době. Skupina vědců, kteří vyvíjejí různé terapie na prodloužení života, se však dušuje, že jejich přístup má poněkud vyšší šanci na úspěch. Moderní metody genové analýzy a editace totiž v posledních letech výrazně zvýšily naše povědomí o možných klíčových procesech stárnutí. Nyní přichází i první výsledky jednoho z léků, který nám věk může prodloužit. Po ročním testu na lidech však lze zatím jen říct tolik, že zatím nikoho nezabil.

Smrtelnost nedává lidem spát už od doby, kdy první hominidé začali o abstraktních principech přemýšlet na afrických pláních. Snaha o dosažení nesmrtelnosti prostupuje magií i alchymií, o starých i nových, východních i západních příbězích nemluvě. Otázka na den vlastní smrti patřila k nejčastějším v antických věštírnách a neméně často se s ní můžeme setkat i v jejich moderních ezoterických a pseudovědeckých verzích. Stejný existenciální zájem pohání také vědecké zkoumání stáří a stárnutí. Kolika let se člověk může skutečně dožít a je nějak lidský věk shora ohraničený?

Jíst méně a zdravěji je oblíbená a také vědecky podložená instrukce doktorů a různých dietologických poradců. Jak je to ale s celkovým kalorickým příjmem a délkou života, skutečně nižší kalorický příjem prodlužuje život? Odpovědi vědci hledali u lemurů.

Různé zaručené elixíry nesmrtelnosti jsou tak staré, jako strach ze smrti sám. Čím dál častěji však také moderní věda tvrdí, že je na stopě když ne věčnému životu, tak alespoň dílčímu omlazení organismu. Testování přípravků z dílny vědců Harvardovy univerzity na zvířatech nyní prokázalo, že specificky vytvořené léky mohou umazat vnější znaky cévního stárnutí. V unikátním pokusu se podařilo obnovit růst cév, posílit svalovou vitalitu a efektivitu organismu během fyzické námahy.

Rypoš lysý (Heterocephalus glaber) by dle aktuální mnohaletého pozorování víc než 3000 jedinců svého druhu mohl žít navždy. Přesněji řečeno, vyšší věk u něj neznamená vyšší riziko smrti. Tvrdí to společnost Calico patřící de facto korporaci Google. Jedná se o další práci, z níž vyplývá, že negativní projevy stárnutí nejsou u všech druhů stejné.