Plán 44letého Američana Samuela Bycka byl jasný: Unést letadlo, donutit piloty zamířit k Bílému domu, tam je zastřelit, ujmout se řízení a ve stylu kamikadze to s letadlem napálit přímo do prezidentského sídla. Podle duševně labilního atentátníka to byl jediný možný trest pro prezidenta Richarda Nixona - za všechno. Chtěl se pomstít za zpackaný život, za vlastní pocit méněcennosti a za to, že od úřadů nedostal úvěr.

Vyzbrojen revolverem a podomácku vyrobenou zápalnou bombou dorazil Byck 22. února 1974 ráno na mezinárodní letiště Baltimore-Washington. Zastřelil zde policistu George Neala Ramsburga a vtrhl na palubu letadla DC-9 společnosti Delta Air. Let číslo 523 do Atlanty si vybral proto, že měl nejbližší termín startu. Piloti Reese Loftin a Fred Jones zachovali klid a předstírali, že budou ochotně spolupracovat. Když se Byck na okamžik vzdálil, aby zavřel dveře letadla, uvědomili kontrolní věž a policii.

Následně kapitán Loftin korpulentnímu a zpocenému Byckovi sdělil, že nemohou odstartovat, protože jsou kola podvozku zajištěná bloky. Nervózní atentátník postřelil druhého pilota Jonese a nařídil jedné z pasažérek, aby spolu s Loftinem dostala letadlo do vzduchu. Když venku zaslechl hluk, ženu odstrčil a dvakrát vystřelil do kokpitu, přičemž zasáhl Jonese do hlavy a kapitána do ramene. Následně přispěchavší policista Charles Troyer vypálil přes dveře letadla čtyři rány, dvě z nich Bycka zasáhly. Těžce zraněný atentátník se poté střelil do hlavy, policisté vtrhli do letadla a akce skončila. Fred Jones, letištní policista Ramsburg a atentátník byli mrtví, kapitán Loftin a žena z letadla zranění. Navzdory desítkám svědků na palubě přitom nikdo nechápal, co se vlastně stalo.

Frustrace ze zpackaného života

Světlo do případu vnesl až novinář Jack Andersen, který našel ve své poště nahrávku, již mu Byck odeslal těsně před atentátem. V ní podrobně vysvětlil, jaký je jeho plán útoku na Bílý dům, který nazval Pandořina skříňka. Prohlásil v ní mimo jiné, že navzdory svým třiceti kilům nadváhy a bolestem zad udeří „ve stylu Jamese Bonda“.

Americké tajné služby přitom Bycka měly už předtím v hledáčku. Muž narozený 30. ledna 1930 ve Filadelfii pocházel ze skromných poměrů. V deváté třídě musel odejít ze školy a jít vydělávat. Ve 24 letech vstoupil do armády, odsloužil dva roky, oženil se, zplodil čtyři děti a prošel traumatizujícím rozvodem. Trpěl depresemi a strávil dva roky v psychiatrické léčebně. Když se pak pokoušel rozjet vlastní podnikání, zamítly mu úřady úvěr, z čehož činil zodpovědným právě prezidenta Nixona.

Po výhrůžkách adresovaných do Bílého domu a protestech před prezidentským sídlem na něj byl založen vyšetřovací spis. Tajná služba jej ovšem vyhodnotila jako neškodného blázna, což se ukázalo jako fatální omyl. Byck atentát plánoval už od počátku února. Ve zprávách sledoval prezidentův pracovní program a věděl přesně, že v době útoku bude Nixon v Bílém domě.

Byck chtěl zavraždit prezidenta, protože byl přesvědčen, že to dá jeho zpackanému životu smysl. Jeho tragický pokus o atentát ale skončil dřív, než vůbec začal.

Jen necelý týden před touto tragédií se přitom odehrál známý incident, při němž voják Robert Preston s ukradeným vojenským vrtulníkem přistál 17. února na jižním trávníku u Bílého domu. Chtěl svým činem dokázat, že má na to, aby pilotoval helikoptéru a nefungoval pouze jako mechanik. Při zásahu bezpečnostních složek byl lehce zraněn a následně mu soud napařil rok vězení a pokutu. Pro Prestona to byl konec vojenské kariéry.