"My, zástupci bývalých ukrajinských regionů, oznamujeme vytvoření nového státu, který je právním nástupcem Ukrajiny. Souhlasíme s tím, že nový stát ponese název Malorusko, protože sám název Ukrajina se zdiskreditoval," citovala ruská agentura z "ústavního aktu" povstalců. Na shromáždění v Doněcku ho přečetl úřadující místopředseda doněcké "vlády" Alexandr Timofejev.

"Ústavní akt" separatistů má údajně zastavit občanskou válku a vyloučit další oběti. Nový útvar je následnickým státem Ukrajiny, uvedl šéf doněckých radikálů Alexandr Zacharčenko. V Malorusku bude podle něj vyhlášen po dobu tří let výjimečný stav, v jehož rámci bude platit zákaz činnosti politických stran.

Vlajkou nového státu se má stát prapor Bohdana Chmelnického, zakladatele prvního státu kozáků, který se podle ruského výkladu dějin snažil sjednotit Ukrajinu s Ruskem.

Radikálové z Luhansku se nepřidali

Projekt separatistů v Doněcku nemá podporu luhanských radikálů. Vyplývá to z informace luhanské agentury LIC. Vedení "Luhanské lidové republiky" označilo krok za pochybný a odmítlo se ho účastnit, byť podle Zacharčenka je součástí Maloruska i Luhansk.

Jeden z vůdců tamních separatistů Vladimir Děgťarenko ale agentuře LIC řekl, že na úterním shromáždění v Doněcku, kde Zacharčenko Malorusko vyhlásil, žádní zástupci Luhansku nebyli a nikdo s vedením luhanských povstalců o novém státě nehovořil.

"V této chvíli o smysluplnosti podobného kroku velmi pochybujeme," poznamenal Děgťarenko. Jeho stoupenci prý kromě toho dodržují minské mírové dohody, které nemají alternativu. Pokud ale z Doněcku přejde nějaký návrh, luhanská skupina ho prý posoudí.

Mluvčí ukrajinského prezidenta Petra Porošenka uvedl, že Ukrajina obnoví svrchovanost nad celým svým územím. "Ukrajina obnoví svou svrchovanost nad Donbasem i Krymem," napsal v twitteru mluvčí Svjatoslav Ceholko. Ruská nejvyšší místa zatím činnost separatistů oficiálně nekomentovala.

Předseda výboru Státní dumy pro záležitosti postsovětského prostoru Leonid Kalašnikov v první reakci prohlásil, že krok povstalců lze "lidsky pochopit". Separatisté by nicméně měli být "v podobných záležitostech ostražitější". "Jako šéf výboru to podpořit nemohu. Jako člověk, komunista a poslanec už dávno Rusko vyzývám, aby tyto státy (lidové republiky) uznalo," řekl Kalašnikov.

Zdrženlivost Moskvy vůči projektu doněckých radikálů v úterý naznačila státní agentura TASS. Tlumočila názor politologa Alexeje Česnakova, podle něhož je krok separatistů vzdálen realitě.

"Projekt Maloruska je dílem spisovatelů a blogerů blízkých k vedení DNR. V samotném vedení DNR ho mnozí považují za neseriózní. Je to spíš literatura než politika," řekl Česnakov. Za měsíc podle něj o Malorusku už nikdo nebude nic vědět.

Název Malorusko, či Malá Rus, se pro Ukrajinu po staletí hojně užíval v Rusku a často v ruském prostředí zaznívá dodnes. Podle jazykových expertů jde spíš o imperiální archaismus z dob carského období. Separatisté v Doněcku a Luhansku nicméně od povstání v roce 2014 používají pojmy Malorusko nebo Novorusko pro regiony, které si nárokují. V létě roku 2014 požadovala přejmenování Ukrajiny na Malorusko Lidovědemokratická strana ruského nacionalisty Vladimira Žirinovského.

Malá Rus byla v minulosti zejména v Rusku a Polsku chápána jako geografická analogie Velké Rusi (dnešního Ruska), Bílé Rusi (dnešního Běloruska) či Červené Rusi (haličského regionu na západě Ukrajiny).

Proruští radikálové zahájili v roce 2014 povstání proti Kyjevu odděleně v Luhanské a Doněcké oblasti, v jejichž zabraných regionech vyhlásili své "lidové republiky". Občasné tendence ke spojení opakovaně narážely na osobní rozbroje, politické ambice a mocenské spory. Pojem Novorusko, kterým separatisté i jejich spojenci v Rusku operují, se přitom dosud vztahoval spíš na jihovýchodní regiony Ukrajiny, nikoli na rozsáhlé oblasti až ke Lvovu, které má povstalecké Malorusko zahrnovat.