HlídacíPes.org vloni v červnu napsal, že vedení FTV Prima nařídilo redaktorům zpravodajství, že tématiku uprchlíků mají prezentovat jako hrozbu, problém a krizi. A redakce zveřejnila i klíčový důkaz – nahrávku z porady, kde rozhodnutí padlo.

Od té doby se leccos změnilo. Bezprostřední krize pominula a tématika uprchlíků už – až na výjimky – nezaujímá přední místa v titulcích ani v televizním zpravodajství.

Změnil se i majitel TV Prima. Švédská skupina MTG letos v lednu svůj poloviční podíl prodala. Většinu v televizi získal Ivan Zach. Menšinový podíl koupil podnikatel Vladimír Komár, který v minulosti patřil mezi spolumajitele České produkční 2000, dříve propojené s televizí Nova.

Způsobem, jak uprchlickou tématiku zpracovává nejen televize Prima, ale i další elektronická média v České republice, se zabývala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.

Názory prezentovány jako fakta

Vloni v říjnu zveřejnila svou analýzu, v níž od 28. března do 17. dubna 2016 sledovala vysílání České televize, TV Nova, TV Prima a rádií Frekvence 1, Impuls a stanici Českého rozhlasu Radiožurnál.

Pouze u TV Prima radní vyzvali k vysvětlení čtyř reportáží, konkrétně to, že "provozovatel neodděloval hodnotící komentáře od informací zpravodajského charakteru".

Všechny čtyři reportáže se týkaly údajných křivých nařčení televize z manipulace se zpravodajstvím o integraci uprchlíků z Iráku v České republice.

Prima dostala lhůtu na vyjádření, informace o tom, jak to vše dopadlo, ale ve veřejném prostoru chybí.

HlídacíPes.org se proto s odstupem času obrátil na RRTV s žádostí o informace, jak byla věc uzavřena.

Na konci loňského roku FTV Prima podala vysvětlení v němž uvádí, "že výroky nebyly názory či hodnotícími komentáři, ale byly pouhými fakty".

V lednu 2017 RRTV vysvětlení projednala a konstatovala, že "názorová stanoviska provozovatele byla divákům prezentována jako fakta" a že "diváci si na základě odvysílaného obsahu nemohli utvořit vlastní nezávislý názor, jelikož zaujaté redakční komentáře je naváděly k jediné možné interpretaci medializovaného dění".

Rada proto "uložila provozovateli upozornění na porušení ustanovení § 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb.".

I proti tomuto výroku se FTV Prima bránila s tím, že je nadále přesvědčena, že o porušení zákona nešlo a požádala Radu o zrušení rozhodnutí.

Divácké stížnosti – nula

I na třetím jednání ale RRTV trvala na tom, že "že odvysíláním předmětných reportáží zákon porušen byl a že neshledává důvod pro zrušení vydaného upozornění".

Upozornění je zároveň jedinou uloženou sankcí. "Pokuta za odvysílání příspěvků týkajících se uprchlické krize nebyla uložena ani v žádném jiném případě jinému provozovateli vysílání," konstatuje Ivan Krejčí, předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

I podle množství nových podnětů, jež RRTV (ne)dostává k mediálnímu pokrytí uprchlické tématiky, je zjevné, že migrační krize již veřejnost tolik nezajímá.

"Co se týče migrační krize a způsobu informování o ní v televizním nebo rozhlasovém vysílání v období následujícím po 17. dubnu 2016, Rada nezaznamenala ve vysílání žádná porušení zákona nebo jiné problematické jevy. Tato otázka rovněž již nebyla předmětem diváckých stížností," dodává Krejčí.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky