„Z pozice České republiky, na čem my trváme a musíme trvat, je jasná a přísná hraniční procedura,“ uvedl český ministr vnitra. Myslí se tím úřední proces na hranici, ještě než dotyčný vstoupí na území Evropské unie. Jasně definované jsou podle Rakušana i tři způsoby solidarity se státy zatíženými migrací, z nichž každý musí mít stejnou hodnotu a musí být na daném státu, kterou z nich si vybere.

„První způsob solidarity, který je dlouhodobě odmítán jako povinný a v červnovém návrhu jako povinný také není, jsou relokace migrantů. Potom je tu finanční solidarita a samozřejmě i technicko-logistická pomoc zemi, která je aktuálně postižena závažnou vlnou migrace,“ vysvětlil český ministr.

Dohody o dvou problematických bodech migrační reformy, mezi kterými byla právě i výše zmíněná otázka solidarity, dosáhli ministři vnitra již na svém červnovém jednání. Tehdy byla rovněž vyjednána výjimka z povinnosti finančně pomáhat přetíženým jihoevropským státům pro ty země, které jsou zásadním způsobem dotčeny jiným typem migrace. V případě České republiky jde o migraci z Ukrajiny.

Ministři dnes měli v plánu hovořit i o dalších migračních výzvách, kterým unie čelí. Český ministr vnitra již dříve uvedl, že EU potřebuje zejména zpřísnit politiku návratu neúspěšných žadatelů o azyl do zemí jejich původu. Exemplárním případem toho, jak návratová politika nefunguje, byl podle Rakušana případ tuniského útočníka, který v říjnu v centru Bruselu zabil dva švédské fotbalové fanoušky. „Ten člověk pobýval na území EU deset let mezi různými státy, byl to dokonce člověk, který měl kriminální historii ve Švédsku, přesto se ho nepovedlo dostat z EU pryč,“ uvedl tehdy Rakušan.

V tomto ohledu přitom podle něj nedošlo k žádnému zásadnímu posunu. „Návratová směrnice je už tři nebo čtyři roky zaparkovaná v Evropském parlamentu“ a ještě nebyla projednána, připomněl Rakušan. Mezitím se přitom i migrační situace vyvinula a je potřeba se podle Rakušana zabývat tím, jakým způsobem návraty neúspěšných žadatelů řešit i jak rychle migranty vracet.

Dalším bodem agendy dnes bylo jednání o stavu schengenského prostoru, žádné rozhodnutí ohledně přijetí Rumunska a Bulharska do evropské zóny volného pohybu se ale neočekávalo. Podle Rakušana je to už frustrující, téma přijetí obou zemí se řešilo už za českého předsednictví, shoda mezi zeměmi ale nebyla nalezena. „Já bych byl rád, aby se to posunulo a moje vystoupení tady bude jasné a konzistentní. My jako Česká republika říkáme, že Rumunsko a Bulharsko jsou země, které jsou připraveny, potvrdily to všechny monitorovací mise,“ uvedl český ministr vnitra.

Česko rovněž podporuje postoj Finska, které nedávno ve snaze omezit příliv migrantů z blízkovýchodních, afrických a dalších zemí uzavřelo celou hranici s Ruskem, což někteří kritizovali. „Zneužití migrace pro politické účely ze strany (ruského prezidenta) Putina, ze strany (běloruského vůdce Alexandra) Lukašenka, jak jsme zažili v Pobaltí, to je něco, co jako Česká republika chápeme. Máme historickou zkušenost s těmi zeměmi, které se toho dopouštějí,“ řekl k tomu Vít Rakušan. „Finsko má naši podporu, nemohlo zareagovat jinak,“ dodal s tím, že právě i v rámci EU by se mělo řešit, jak mohou země reagovat na podobný nenadálý nápor migrantů. 

Velká Británie výrazně omezí migraci, včetně té legální

Britská vláda hodlá výrazně omezit nelegální i legální migraci, prohlásil v pondělí před poslanci ministr vnitra James Cleverly. Slíbil pokles o 300 000 příchodů ročně. Čistá migrace do Británie, tedy počet odchodů odečtený od počtů příchodů, byla loni rekordní. V zemi migrací přibylo 745 000 lidí. Vláda chce zpřísnit vízové podmínky i pro kvalifikované zahraniční pracovníky, jimž budou muset firmy vyplácet zhruba o třetinu vyšší mzdy než dosud. Nová omezení se budou týkat i zdravotníků a zahraničních studentů, napsal deník The Guardian.

Pokud v současnosti chtějí britské firmy zaměstnat kvalifikované zahraniční pracovníky, musejí jim vyplácet nejméně 26 000 liber (740 000 korun) ročně. Od jara příštího roku to podle Cleverlyho bude muset být 38 700 liber (1,1 milionu korun) ročně, tedy zhruba o třetinu více. Podle ministra navýšení této minimální částky zamezí tlaku na snižování mezd britských pracovníků.

Výjimku z nových pravidel budou mít zdravotníci, kterých je v Británii akutní nedostatek. Také na ně se ale bude vztahovat pravidlo, že si do země mohou přivést jen tolik blízkých, kolik dokáží uživit. Vláda také aktualizuje seznam profesí, které jsou v Británii obzvlášť žádané a nedostatkové, a zruší pravidlo, že cizinci mohou za výkon těchto profesí dostávat o 20 procent nižší mzdy než Britové.

Změny dopadnou i na zahraniční studenty. Dosud je mohli doprovázet rodinní příslušníci, ale nově si své blízké budou moci přivézt s sebou jen doktorandi.

„Migrace do této země je příliš vysoká a musí se snížit, a proto dnes přijímáme razantnější opatření než kterákoli jiná vláda před námi,“ řekl Cleverly zákonodárcům. „Celkově tento balíček a naše snížení počtu osob závislých na studentech bude znamenat, že do Spojeného království v příštích letech přijede přibližně o 300 000 osob méně než v loňském roce,“ uvedl Cleverly.

Cleverly resort vnitra převzal v polovině listopadu poté, co premiér Rishi Sunak odvolal Suellu Bravermanovou kvůli její kritice na adresu policie. Cleverly byl předtím ministrem zahraničí.