"Popularita fundamentalistického islámu roste, protože světská vláda obyvatele severního Kavkazu zklamala," vysvětluje situaci v severokavkazských republikách Taťjana Lokšina z organizace Human Rights Watch.

Čečenci dodnes nepřijali svého vůdce Ramzana Kadyrova, kterého považují za prodlouženou ruku Kremlu. A nejspíš ani nepřijmou. Kadyrov sice dokázal výrazně zlepšit bezpečnostní situaci ve své zemi a prakticky znovu postavit vybombardovaný Groznyj, jenže jeho palác v centru města, k němuž se obyčejní lidé nesmí ani přiblížit, další výstřelky a pověst muže ochočeného ruským prezidentem Vladimirem Putinem vzbuzuje v lidech odpor.

Ozbrojenci ze severního Kavkazu zatím odcházejí bojovat za Islámský stát do zahraničí, časem by se ale mohli vrátit domů - i s posilami. Podle HRW válčí v Sýrii a Iráku v řadách islamistů kolem 700 Severokavkazců. Výzkumná bezpečnostní organizace Soufan Group uvádí dokonce kolem 2,5 tisíce.

Steven Blank z americké nevládní Rady pro zahraniční politiku přitom upozorňuje, že přesné počty nejsou důležité. "Důležité podle mě je, že konflikt neutichá, a vzhledem k turbulencím ruské politiky a nepředvídatelné dynamice muslimského světa, situace může ještě eskalovat," upozorňuje Blank.

Rada pro zahraniční politiku sice podle jeho slov nedisponuje údaji, které by potvrzovaly účast Severokavkazců v tažení Islámského státu, má ale informace svědčící o tom, že samozvaný Kavkazský emirát a Islámský stát jsou příbuzné organizace. 

"Víme také, že se ozbrojenci už dávno a celkem snadno přemísťují ze severního Kavkazu na Blízký východ," dodává Blank a varuje, že se tok ozbrojenců může obrátit a islamisté mohou zamířit zpátky na Kavkaz.

Profesionální džihád

Podle organizace Soufan Group Islámský stát blafuje a v současné době skutečnou hrozbu pro Rusko na severním Kavkaze nepředstavuje. Připomíná ovšem, že matka jednoho z polních velitelů Islámského státu Abú Umara aš-Šíšáního je Čečenka, což islamistům v očích Čečenců přidává na atraktivitě.

Pokud dojde k oslabení vlád jednotlivých severokavkazských republik, na severní Kavkaz se může vrátit plnohodnotná válka.

"Kočovný džihád je v současné době plnohodnotnou profesí. Umění přecházet hranice ozbrojenci ovládli výborně. Mají zbraně a umí bojovat. Jejich krutost nemá hranic a jejich bojový duch je vysoký. Tito lidé dokázali, že mají mimořádnou schopnost ocitnout se pokaždé tam, kde to začalo zapáchat. Rozhodující je také to, že Moskva nemá jasnou vizi, jak zmírnit napětí na Kavkaze," upřesňuje Blank.

Společný nepřítel jako důvod k usmíření

Rusko by přitom situaci zvládlo bez větších potíží, pokud by nemuselo čelit krizi na poli mezinárodních vztahů a hrozícímu ekonomickému propadu kvůli sankcím, které na Moskvu uvalil Západ jako odvetu za anexi Krymu.

Paradoxně by ale právě hrozba Islámského státu mohla vyřešit diplomatickou válku mezi Ruskem a západními státy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a jeho americký kolega John Kerry už v říjnu připustili, že rozvědky obou zemí musí spojit síly proti IS, ať už by byly neshody Moskvy a Washingtonu v jiných oblastech jakékoli.

Společnému postupu proti Islámskému státu zatím brání různé přístupy k Sýrii. Moskva trvá na tom, že režim tamního prezidenta Bašára Asada musí být zapojen do boje s islamisty, pro Washington je to ale nepřijatelné. Pokud se severní Kavkaz ocitne skutečně v ohrožení, Rusové by mohli ustoupit nejen v rámci syrské otázky, ale i v dalších oblastech.