Uhl patřil k nejvýraznějším postavám československého disentu a mimo veřejné dění nezůstal ani po listopadu 1989. Začátkem 90. let vedl Československou tiskovou kancelář. „Petr Uhl byl ředitelem Československé tiskové kanceláře v dramatických porevolučních dobách. V této funkci položil základy jejího přechodu ze státní na veřejnoprávní agenturu,“ řekl dnes generální ředitel ČTK Jiří Majstr.

Uhl později mnoho let působil jako komentátor deníku Právo, do kterého přestal přispívat v roce 2015. Poté psal do internetového Deníku Referendum a dalších internetových médií.

Uhl byl spoluzakladatelem, signatářem a aktivistou Charty 77, stál také u zrodu Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS).

Po listopadu 1989 se zapojil do práce v Občanském fóru (OF), za které byl v roce 1990 zvolen jako člen Levé alternativy poslancem Sněmovny národů Federálního shromáždění. V 90. letech byl členem Občanského hnutí, mezi roky 2002 a 2007 byl ve Straně zelených, za kterou v roce v roce 2006 kandidoval do sněmovny, poslancem se ale nestal. Za sociálnědemokratické vlády Miloše Zemana se stal vládním zmocněncem pro lidská práva, zasedal také v Radě České televize.

Uhl se nikdy netajil svými levicovými postoji a zastával názory, které nebyly vždy populární, například v otázce poválečného odsunu Němců. „Takzvaný odsun považuju za vyhnání, které v podmínkách československého státu, jenž chtěl být demokratický, nelze ospravedlnit nacistickými zločiny,“ prohlásil před 13 lety, když dostal od Sudetoněmeckého krajanského sdružení Cenu Karla IV.

Ve vězení se Petr Uhl poprvé ocitl v roce 1969 jako představitel Hnutí revoluční mládeže, v němž se angažovali zejména studenti pražské filozofické fakulty. V roce 1971 Uhl, souzený spolu s dalšími v jednom z prvních politických procesů po roce 1968, odešel od soudu se čtyřletým nepodmíněným trestem za podvracení republiky. Po propuštění pracoval mimo jiné jako projektant a koncem roku 1976 se zařadil do okruhu autorů Charty 77 i mezi její první signatáře. Nedlouho poté spoluzakládal také Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných.

Právě pro činnost ve výboru byl Uhl odsouzen podruhé, pětiletý trest si odpykal na Mírově a ve Vinařicích. Po propuštění pracoval až do svého posledního zatčení jako topič. Naposledy byl uvězněn 19. listopadu 1989 kvůli rozšíření zprávy o údajné smrti studenta Martina Šmída na demonstraci na Národní třídě. Jeho stíhání bylo zastaveno o týden později.

Uhl byl držitelem řady ocenění, například Medaile Za zásluhy I. stupně, kterou mu v roce 1998 udělil prezident Václav Havel, ale i vysokých vyznamenání polských, německých či francouzských. V roce 2018 obdržel při předávání novinářských cen Karla Havlíčka Borovského za rok 2017 Cenu Opus Vitae za celoživotní prosazování spravedlnosti, lidských práv a za osobní statečnost.

S manželkou Annou Šabatovou, někdejší ombudsmankou, měli tři děti.

Petr Uhl byl výjimečný člověk, který si vždy pevně stál za svými názory. Bojoval s komunistickým režimem a zasloužil se o demokracii. Jeho hlas bude ve veřejném prostoru chybět.

Upřímnou soustrast rodině.

— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) December 1, 2021

„Byl to obětavý člověk.“

Obětavý, pracovitý a tolerantní muž, který dokázal akceptovat i člověka s úplně odlišnými názory, byl podle Dany Němcové její přítel Petr Uhl. „Teď mi telefonoval syn, že zemřel Petr Uhl, což je mi velice líto. Měla jsem ho velice ráda, přestože jsme měli rozličné názory, ale společně jsme se setkali u Charty 77 i ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných,“ řekla dnes Němcová ČTK. „Byl to nesmírně obětavý člověk, o čemž svědčí i to, že byl pro to ochoten strávit dlouhá léta v kriminále,“ uvedla.

„Byl dlouho nemocný, a tak doufám, že už se teď nebude ničím trápit. Myslím na jeho rodinu, na jeho (manželku) Aničku (Šabatovou), která se o všechno starala. Vím, že chtěl ještě nedávno v nemoci navštívit Paříž a že ona byla schopná mu to umožnit,“ řekla Dana Němcová.

Stejně jako ona byl mluvčím Charty 77 také biskup Václav Malý. „Petr Uhl byl statečný a rovný muž, který neměnil své postoje ani názory podle momentálního společenského očekávání. Pro své přesvědčení podstoupil mnohé těžkosti ze strany normalizačních vládců i neporozumění ze strany jinak smýšlejících,“ řekl dnes Malý ČTK.

„Poctivě vytrval na cestě obhajoby lidských práv a byl prost jakéhokoliv kariérismu. Je nepředstavitelné, kolik toho oddřel v disentu. Patřil neodmyslitelně do mozaiky přemýšlivých jedinců, kteří zastávali různé politické, náboženské i kulturní názory. Velmi jsem si ho vážil,“ doplnil Uhlův souputník z dob disentu.

Na Petra Uhla vzpomínají na sociálních sítích současní politici, kteří vesměs vyzdvihují jeho neotřesitelné názory. Designovaný premiér a předseda ODS Petr Fiala uvedl, že si Uhla vážil pro jeho statečnost a vytrvalost v boji proti totalitnímu režimu.

„Petr Uhl byl statečným mužem, který se nekrčil před totalitní mocí. Měl jasný názor, který uměl formulovat jasně a vždy nebojácně. Nezávisle na tom, jaký byl většinový postoj. Čest jeho životu,“ uvedl předseda hnutí STAN Vít Rakušan.

„Petr Uhl byl výjimečný člověk, který si vždy pevně stál za svými názory. Bojoval s komunistickým režimem a zasloužil se o demokracii. Jeho hlas bude ve veřejném prostoru chybět. Upřímnou soustrast rodině,“ uvedla na twitteru předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.