Pandemie covidu-19 loni znamenala pokles téměř u všech kategorií hrozeb, kterým se věnuje Bezpečnostní informační služba (BIS). Znesnadnila logistiku globálních teroristických organizací a ztížila příjezdy a cestování agentů cizích zpravodajských služeb v Česku. Také ale zasáhla do zpravodajských operací BIS, uvedla kontrarozvědka ve své výroční zprávě za loňský rok, kterou dnes zveřejnila.

Pandemie komplikuje práci BIS i agentům

Pandemie zasáhla tajné služby, stojí ve výroční zprávě. „Na jedné straně došlo k poklesu téměř ve všech aspektech hrozeb, kterým se služba věnuje. Na straně druhé byla zejména z důvodu nejrůznějších opatření značně narušena i naše každodenní práce,“ napsal v úvodním slově ředitel BIS Michal Koudelka.

Dění související s pandemií podle BIS krátkodobě ztížilo logistiku teroristických organizací, ovlivnilo pohyb jejich členů a možnosti spáchat v ČR teroristický útok. Koronavirová omezení podle BIS ukázala na klíčový význam tradičního diplomatického krytí cizích zpravodajských důstojníků.

Za hlavní témata své činnosti považuje BIS snahy ovlivnit přípravu výstavby nového jaderného zdroje v Dukovanech, kybernetické útoky aktérů s vazbou na cizí státy a šíření dezinformací, které mají potenciál oslabit demokratické základy právního státu.

V budoucnu budou hlavními hrozbami aktivity ohrožující demokratické základy právního státu. „Dalším z témat, jejichž význam dále poroste, bude také bezpečnost kyberprostoru a stále asertivnější chování Číny, které se projevuje i na území ČR,“ shrnuje BIS. Výzvou bude podle ní i nebezpečí teroristického útoku osamělého aktéra. Extremistické skupiny v Česku podle výroční zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) stagnují, již několik let nejsou závažným bezpečnostním rizikem. Přes vyšší počet útoků v Evropě zůstala nízká i míra ohrožení ČR nábožensky motivovaným terorismem, konstatuje BIS.

Čínské zpravodajské aktivity

Čínské tajné služby se podle výroční zprávy BIS v Česku loni nejvíce soustředily na činnost v oblastech politické a vědeckotechnické rozvědky. Za nejrizikovější z hlediska možných ekonomických škod kontrarozvědka označuje čínské zpravodajské zájmy a aktivity v rámci českých akademických institucí.

Čínské zpravodajské aktivity podle BIS pokračovaly loni v ČR navzdory koronavirovým omezením a pod diplomatickým a novinářským krytím. „V segmentu vlivových operací se čínský zájem a aktivita soustřeďovaly na přenesení viny za pandemii nemoci covid-19 na západní země a na narušení česko-tchajwanských politických a ekonomických vztahů,“ uvedla BIS.

Největší intenzitu měla činnost čínských zpravodajců v oblasti politické a vědeckotechnické rozvědky, uvádí BIS. „Z pohledu možných ekonomických škod a ztráty know-how jsou nicméně nejrizikovější čínské zpravodajské zájmy a aktivity v rámci českých akademických institucí, vůči kterým čínské zpravodajské služby intenzivně budují nejen informační, ale také vlivové přístupy,“ stojí ve výroční zprávě.

Čína se také pokouší obstarávat zahraniční pokročilé technologie a související know-how. „Aktuálně usiluje o získávání nově vyvíjených technologií, mezi které obecně patří robotické a autonomní systémy, aditivní výroba 3D tisku nebo nanotechnologie,“ píše BIS. Čínské subjekty také pokračují v zájmových nákupech českých společností. Poté se snaží přesunout výrobu do Číny, nebo využít metody reverzního inženýrství.

Rusko a kybernetické nástroje

Opatření proti covidu-19 loni narušila plány ruské diplomacie a tajných služeb v Česku, uvedla ve výroční zprávě BIS. Omezení pohybu ztížila možnosti kontaktů v politické, akademické i obchodní sféře. Rusko reagovalo zvýšeným zájmem o kontakty na proruské a protisystémové činitele.

Rusko se na českém území snaží získat přístup k českým státním příslušníkům, ale také užívá ČR jako místo, kde se pokouší o budování kontaktů s cizinci. „Rusko rovněž pokračovalo v aktivitách směřujících k poškozování ČR s využitím kybernetických nástrojů,“ uvedla BIS. Zcela v souladu se zájmy Ruska je v Česku podle BIS dlouhodobě i zaměření témat dezinformačních webů.

Loňská koronavirová opatření podle BIS narušila ruské plány. „S omezeními pohybu přišly nutně i ztráty příležitostí ke zpravodajským kontaktům v tradičních oblastech zájmu, kterými jsou politika, akademická sféra či obchod. O to více se zvyšoval ruský zájem o kontakty na české proruské a protisystémové entity,“ uvedla BIS.

Prioritou Ruska je prosadit v Česku své cíle takovým způsobem, že se navenek prezentují jako české zájmy, ačkoliv ve skutečnosti české zájmy poškozují, tvrdí BIS. „V globálním kontextu průběžně sílil paradox ruských vlivových operací, kdy narativ směrem k ruskému publiku hlásal, že Rusko je obklopeno nepřáteli, zatímco narativ určený k českému, respektive globálnímu publiku zdůrazňoval, že Rusko je naše spása,“ uvádí BIS.

Pandemie a dezinformace

Takzvané anticovid hnutí loni spojilo lidi, kteří se vymezují proti koronavirovým opatřením, a představitele dezinformační scény. Ačkoliv se konspirace díky jeho činnosti dostaly k větší části obyvatel než obvykle, hnutí se širokou veřejnost v Česku zmobilizovat nepodařilo, stojí ve výroční zprávě BIS.

Společenský vliv hnutí podle BIS oslabily vzájemné rozpory jeho představitelů, scéna se kvůli tomu tříštila. Témata dezinformací se ustálila u kritiky politického uspořádání a politické reprezentace, členství v EU a NATO či diskreditaci liberálně demokratických hodnot. „Tematické zaměření dezinformační produkce je tak dlouhodobě zcela v souladu se zájmy Ruské federace,“ píše BIS.

Anticovid hnutí spojovaly podle BIS negativní reakce vůči protiepidemickým opatřením, jeho členové ale zpochybňovali i závažnost onemocnění covid-19 jako takového, uvedla. „V tomto hnutí došlo k propojení nespokojených občanů a představitelů české dezinformační scény,“ uvedla kontrarozvědka.

Dezinformační scéna podle BIS loni stupňovala tlak na seriózní média včetně médií veřejné služby. "Seriózní žurnalistika na manipulaci obsahu a problematiku dezinformací kontinuálně upozorňuje, čímž tvoří logický cíl verbálních útoků a diskreditace ze strany tzv. alternativní mediální scény," stojí ve výroční zprávě.

Neustálý tlak dezinformací podle kontrarozvědky podporuje rezignaci části společnosti na funkčnost státu v jeho současné ústavní podobě. „Což stát limituje ve schopnosti účinně komunikovat strategická témata zasažené části společnosti a v konečném důsledku zvyšuje zranitelnost státu a společnosti vůči vlivovým operacím cizí moci,“ píše BIS.