Dnes je středa 25. listopadu 2020., Svátek má Kateřina
Počasí dnes 3°C Zataženo nízkou oblačností

Začne už Evropa konečně chránit své vnější hranice?

Začne už Evropa konečně chránit své vnější hranice?
Emmanuel Macron a Angela Merkelová se při částečně virtuální schůzce kvůli terorismu vyslovili pro reformu Schengenu | zdroj: Profimedia.cz

Francouzský prezident Emmanuel Macron i německá kancléřka Angela Merkelová se ve světle nedávných teroristických útoků v několika evropských zemích vyslovili pro reformu unijního schengenského prostoru bez hraničních kontrol. Cesta od "vyslovit se pro" a "konečně pořádně ochránit své vlastní hranice" je ale hodně dlouhá a její cíl v nedohlednu.

"Je nezbytně důležité vědět, kdo do schengenského prostoru přichází a kdo ho opouští," řekla Merkelová při částečně virtuální schůzce, které se vedle Macrona zúčastnili také rakouský premiér Sebastian Kurz, hlavní představitelé institucí Evropské unie a nizozemský premiér Mark Rutte.

Macron zdůraznil, že vnitřní hranice zóny musejí zůstat otevřené, posílit ale chce její vnější hranice. Poukázal přitom na nedávný teroristický atentát v Nice, kde mladý muž z Tuniska v katolickém kostele zavraždil tři lidi. Šéf nizozemské vlády Rutte přiznal, že si o schengenský prostor dělá starosti. Evropu bez hraničních kontrol jde podle něho udržet jedině tehdy, když budou lépe střežené její vnější hranice.

Schengenská dohoda z roku 1985 vytváří prostor bez kontrol vnitřních hranic, v němž se mohou obyvatelé nyní 26 členských zemí volně pohybovat. Česká republika je součástí schengenského prostoru od prosince 2007.

Evropská komise se chystá příští rok v květnu představit svoji strategii pro reformu schengenského systému, uvedla šéfka EK Ursula Von der Leyenová.

Kromě Francie zažila teroristický útok v poslední době i Vídeň, kde minulý týden atentátník zavraždil čtyři lidi. Útočil Rakušan, jehož rodiče pocházejí z albánské menšiny v Severní Makedonii. Jako teroristický se vyšetřuje také říjnový útok na dva turisty v Drážďanech. Dvacetiletý Syřan jednoho z nich zabil, druhého vážně zranil. Merkelová tyto atentáty označila za "útoky na naši svobodnou společnost, na náš způsob života". Řekla ale, že nejde o střet mezi islámem a křesťanstvím, ale o to, že demokratický model společnosti se musí vypořádat s teroristickým a protidemokratickým jednáním. Podle Von der Leyenové je nutné být aktivní ještě před radikalizací možných pachatelů.

Rakouský kancléř Kurz požaduje přísný postup vůči radikálním islamistům, kteří si po návratu z válek v zahraničí odpykali trest ve vězení. "Jsou to tikající časované bomby, a pokud si chceme ochránit naši svobodu, musíme omezit svobodu těchto lidí," řekl. Útočník z Vídně byl loni v prosinci předčasně podmínečně propuštěn z vězení s tím, že musí nastoupit na deradikalizační program. Rakouské bezpečnostní úřady připouštějí, že udělaly chybu při vyhodnocení jeho nebezpečnosti.

Podle účastníků úterního "minisummitu" je také nutné posílit boj proti nenávisti šířené na internetu. Ještě letos mají skončit jednání mezi členskými státy unie a Evropským parlamentem o rychlém mazání ilegálního nebo škodlivého obsahu z různých internetových platforem. Evropská komise zároveň plánuje začátkem prosince představit legislativní balík, který internetovým platformám ukládá více povinností při postupu proti ilegálnímu obsahu.

BIS má informace o smrti dalšího člověka z ČR na Blízkém východě

Ve válečných oblastech na Blízkém východě zemřeli dosud čtyři lidé, kteří se tam mezi lety 2012 až 2017 vypravili bojovat z České republiky. Pokud je pravdivá loňská informace o smrti dalšího z nich, počet zabitých bojovníků se zvýšil na pět, uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS) ve výroční zprávě za loňský rok. BIS loni nezískala informace, že by někdo další do válečných zón z ČR odcestoval, nebo se naopak někdo z bojovníků vrátil.

Ve výroční zprávě za rok 2017 BIS uvedla, že počet zahraničních bojovníků s vazbou na ČR, kteří se zapojili do bojů na Blízkém východě jako příslušníci teroristických organizací, stoupl na 11. Dva z nich byli čeští občané. Podle zprávy o projevech extremismu v roce 2018, kterou zpracovalo ministerstvo vnitra, eviduje policie takových osob 16, z toho čtyři české občany.

Návrat bojovníků podle BIS dlouhodobě znamená riziko ve vztahu k radikalizaci muslimské komunity. "V roce 2019 však BIS nezískala žádné informace o návratech bojovníků na území ČR a zároveň podle dostupných informací nikdo další z ČR do válečných zón neodcestoval," píše kontrarozvědka.

Loňskou situaci v oblasti terorismu a islamistické radikalizace hodnotí BIS jako klidnou. Nezískala poznatky, že by se území ČR stalo logistickou či ideologickou základnou mezinárodního islamistického terorismu. "V souvislosti s vývojem v zahraničí a stále intenzivněji vnímanou potřebou včasně identifikovat osamělé, samostatně radikalizované aktéry však BIS prověřovala zvýšený počet osob, které byly hodnoceny jako potenciální nositelé teroristického rizika," dodává BIS.

Zdroje:

Kurzy

Finance

Kurzovní lístek: Exchange s.r.o.

EUR 26,380 26,460
USD 22,230 22,350
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma